Články

Dobrý, vždyt to je jen takové mé uvažování, kdo ví jak to vlastně všechno přesně funguje...člověk ví "všechno" a ve skutečnosti nic. :) Nikdo přece neví jistě, že nějaká Pangea byla natož nějaká Rodinie - jasně věda dokazuje že stáří Země je 4 mld let a blablabla...ale věda toho v historii už "dokázala"...:D jen si říkám, že všechno je možné a že se možná něco pořád opakuje dokola...a tím bych to tady ukončil (aspon já) :D

hm, na tom by predsa len niečo mohlo byť. Musím to prehodnotiť :D

Ale Pangea se rozpadla před cca 200-300 miliony let (to je krátká doba na mou teorii:D). Samozřejmě že proces o kterém mluvím potřebuje daleko více času třeba až 1 mld let. Příkladem může být superkontinent Rodinia, kterou bysme už těžko slepili z dnešních kontinentů...

Dobrým príkladom je PANGEA a dnes z nej kontinenty. Dnešné kontinenty môžeš prakticky spojiť a takmer zapadnú ako stavebnica, alebo puzzle. Proste ich vrchná časť kôry je veľmi dlho nemenná. Samozrejme má veľké zmeny, ale mám na mysli ich vnútorné pripovrchové zloženie.

Chápem ako to myslíš. Stále však mi tam nehraje to, že aj keď sa podsúvajú a vysúvajú litosferické dosky, tak tá zemská kôra je veľmi dlhú dobu prakticky nemenná. Akože jedna doska sa podsunie pod druhú, ale to nieje teraz že 1000 km je pod druhou doskou. Sú to len také malé podsuny, ktoré napríklad zdvihnú pohorie, nahromadí sa nejaký tlak a je zemetrasenie. Proste tá kôra je prakticky tá istá, len dosky, ktoré ju tvoria vytvárajú určitý tlak, alebo pohyb na tie pri povrchu.

Ano, při srážce kontinentů (kolize) dochází ke zvrásnění a výzdvihu pohoří(viz Himaláje,Alpy), ale vrásní se jen ty části kontinetů, které mají podobnou hustotu(např dolomitické vs dolomitické horniny). Pokud ale v jedné desce silně převažují horniny s větší hustotou (např. bazalty) než v té druhé(dolomitické), tak taková deska(bazaltová)má tendenci subdukovat pod tu druhou(dolomitickou)do zemského pláště, protože je těžší. Takový kontinent se znova rozpustí v plášti se vším co na něm bylo(tedy i lidské výrobky). Pak v podobě lávy vystupuje bud na divergentním rozhraní(třeba atlantický středooceánský hřbet) nebo na oceanských obloucích... a tím se tvoří nová kůra-kontinent (přeženu-li) s novými "recyklovanými" ložisky(třeba).

To je zaujímavá myšlienka, ale ja som to vždy bral tak, že tá zem proste nerastie stále zdola nahor. Ona tá planéta má nejaký povrch a ten sa zvrásňuje, nevymieňa sa povrch kôry. Proste ten vnútorný tlak deformuje dosky a tie vytvárajú pohoria, v ktorých sú už rôzne ložiská - napríklad zlato.

Vždyt já neříkám, že pokud tu nějaká inteligentní civilizace byla před náma, že to byla nějaká rasa podobná lidem:) navíc je tu ještě jedna věc, a to eroze, pokud by všechny přetvořené části zemského povrchu člověkem byly vystavéné erozi(myslím tím odnos a rozvětrání zemského povrchu několik kilometrů do hloubky) a vše nakonec spláchly řeky do oceánů, tak tu bude opět nový povrch s novými ložisky, které nebyly třeba dostupné pro svou velkou hloubku (jako že taková ložiska taky existují).

aaaaaaaaani to mi nesedí :D
Evolučný vývoj tiež potrebuje svoj čas a človek nevydrží miliardy rokov tak isto. A aj keby sa troška zmenil, nesedia mi zasa tie suroviny. Proste, keby že hovoríme o trebárs 50 biliónov rokoch, tak poviem že "jop, môže tu byť viac rás. Ale ľudí? To si nemyslím."

garias
No snad vím na co narážíš, ale pokud vím tak železná ruda se nezískává jen z BIF, ale také z magnetitu a hematitu a z jiných oxidů či hydroxidů železa vzniklých jinak než jako BIF (např. Fe ruda může vnikat v bazických magmatických krbech). Takže takové minerály jako hematit nebo magnetit můžou znovu vniknout a být součástí nějakého ložiska Fe-rudy vázaného na bazickou intruzi. Chce to jenom ten dlouhý čas:) A pokud by nějakým způsobem vymizel i kyslík, tak můžou znova vznikat BIF (banded iron formation). Kdo ví co bude za 1 mld let:)

grebena
chápem, ale ono ide o to, že železo nieje to isté čo železná ruda a že jej postup by trval tisíce rokov. Ako sa spojí? Dovtedy zhrdzavie a pod. To je dosť ako nepravdepodobné, aspoň podľa mňa.

garias
Já neříkám, že budou všechny ty nerostné zdroje na stejném místě jako dnes. Budou samozřejmě jinde, stejně tak budou jinde kontinenty a budou jinak vypadat:)

grebena
Je tu jeden problém... tisíce ton železa, sa nedostanú späť do hory na to isté miesto samé od seba :DD

O žádné trubičce z tajgy sem nic ještě nečetl - hod sem prosím na to link nebo odkaz na liter. Dík :)

Já to beru z toho pohledu, že vytěžené suroviny se spotřebují na výrobu něčeho, co ve své podstatě má stejné složení jako vytěžená surovina, Pokud by všechny lidské výtvory vyrobené z vytěžených nerostných surovin opět subdukovaly, došlo by znova k prvkovému sjednocení(tavenina) někde v plášti a třeba po nějakém čase k postupné diferenciaci magmatu při vystupu na zemský povrch, při kterém by se znova vytvořila ložiska (hydrotermální, likvační atd.. atd...které jsou v současnosti těženy). Je to vlastně podobné cyklu vody akorát to trvá déle třeba 700 milionů let nebo 1 mld let...prostě horninová recyklace + výrobky lidstva :) mezitím se v pohodě z rostlin a z uhynulých živočichů vytvoří znova uhlí a nafta, zemní plyn. Tenhle cyklus pořád maká :D a proto myslím, že tu vážně mohla už jedna vyspělá civilizace být (akorát už po ni téměř nic nezbylo).

grebena...
Ani toto moc nesedí, pretože ťažké prvky vznikali vo hviezdach, resp pri výbuchoch supernov. To sú prvky, ktoré keď sa vyťažia, tak je nemožné aby si ich planéta obnovila. Ja osobne si myslím, že tu mohli byť civilizácie, ale len ako predchodcovia našej vyspelej.

to grebena: znáš tu známou trubičku z ruské tajgy? taková jediná pitomost... stačí ke zboření všech dosavadních představ, jenže nikdo ji nějak nezvpomíná. to, že se najdou mamuti je hned v tv. Ale to, že se najde technologicky pokročilejší vyrobek než, které vytváříme ted. Ve vrstvě staré tisíce let:D to panečku nikoho nejak nezajíma:D

No říct že tu před náma nebyla vyspělá civilizace nemusí být uplně pravda, to že nerostné suroviny jsme začali těžit až my, taky nemusí být uplně jisté...fosílie s tzv měkkými těly (ediakarská fauna) podle všeho staré 600 milionů let o kterých vlastně nikdo neví přesně, co to je za otisky (mohou to být jak předchůdci trilobitů, tak s trochou fantazie i podrážky bot výspělé civilizace. Za 600 milionů let, proběhne aspon jeden Wilsonův cyklus při kterém vznikne spousta nových nerostných ložisek včetně uhlí i ropy...inu myslím, že tu nejméně jedna vyspělá civilizace už klidně býti mohla :) a sem tam se po ni nacházejí i nějaké ty artefakty viz Erich von Däniken atd...:)

Mne sa páči pasáž z pesničky "Všetko je živé" od skupiny Živé kvety, kde sa spieva: Kým sa Zem točí, všetko sa hýbe....a ešte tá pasáš "aj bez človeka..." :D

http://www.youtube.com/watch?v=MzGEE_1wsQA

když sem byl ještě malej tata mě vzal do lesa. Nebylo tam nic víc než podivně členitý terén. A pak se mě zeptal jestli něco vidím. Řikam les:D a představ si , že před pár stoletíma tu byla jedna z nejvetších kupeckých osad na moravě:-) tot asi k večnosti lidských děl... dokument dokonale ukazuje, jak naši špínu časem zeme uklidí a dá vše do pořádku:-)

no o cloveku se taky rika ze je inteligent a vidite jaka individua jsou mezi nami.

Nemyslím si, že by takto inteligentné bytosti mohli takýmto spôsobom zužitkovávať nejaké kosti :D

buh vi co by udelali s lidskyma kostima co jsou u kazdeho mesta na hrbitovech,treba by si z nasich kosti vybrousili diamanty tak jako psali o japoncech,treba taky budou tak sikovni ti mimozemstani...:)

ale je to moc zajímavé

Ako otázka je, ak som to správne pochopil, nielen akoby vypadal svet v najbližších rokoch po zmiznutí človeka, ale ČO a ako DLHO by po to nás ostalo?
Ako určite vieme, že tu nebola pred nami vyspelá civilizácia podobná nám. Vieme to, pretože nerastné suroviny sú prakticky nedotknuté a ťažiť sme ich začali až my. Možno nejaké s kultúrami a technikami starovekých civilizácií tu mohli byť, ale aj toto sa ťažko potvrdzuje, pretože látky skutočne vydržia veľmi malú dobu.
Železo sa vám rozpadne "zhrdzavie" prakticky do 50 až sto rokov. S oceľou je to trošku lepšie, takže budovám a mestám by som dával takých najviac 200 rokov, keby ešte boli známky nejakých múrov.
Keby to boli masívne kamenné steny ako majú hrady, tak tu stoja 500 - 1000 rokov. Ale naše stavby skutočne nemajú takúto životnosť.

Takže ČO by prežilo najviac? Asi najtvrdšie materiály, ktoré sú najmenej vystavené vonkajším podmienkam. TO znamená vysokopevnostné oceľové konštrukcie v betóne, alebo iné pevné materiály, ktoré nie sú vonku pod holým nebom. Ďalej veľmi masívne kamenné konštrukcie, vyskytujúce sa skôr v suchých oblastiach - dobrým príkladom sú pyramídy, aquadukty, Tiahuanaco pri Titicaca, ktoré bolo pokryté zemou, takže malo svoju akúsi ochranu.
Prakticky všetko, čo by bolo vystavené dažďu, slnku, vetru by zaniklo veľmi rýchlo - doslova sa rozpadlo v prach behom 200 - 400 rokov.

Keby sem prišli mimozemšťania trebárs po 10 000 rokoch, museli by hľadať niečo, čo nieje tak ľahké navrátiť do pôvodného stavu. Dobrým príkladom sú vytváranie vodných elektrární, kde sa spojí horný tok s nižším, ktorý tečie pod ním a vznikne tým silný prúd v kanály, kde sa vystavia vodná elektráreň. Takýto kanál by sa javil ako neprírodný (nemal ako vzniknúť) a to by bola dobrá známka umelej práce. Alebo napríklad vysekávanie hory pri dolovaní, kde sa tak isto často neseká len tak ako vám hora príde pod ruku.

Ak by prišli po milióne rokov, veľmi ťažko by našli čo i len najmenšie pozostatky po nás. Išli by okolo mŕtvej planéty, a ani len vzdialene by im nenapadlo, že tu niekdy nejaký človek žil.

by tu po nás mělo zůstat. Vytváříme věci pro věčnost nebo pro život? Čím méně toho zbyde, tím lépe, jinak budeme jako paraziti co po sobě zanechají jedno velké smetiště. Některé věci stejně zůstanou věky - třeba kamenné výrobky, nevystavené erozi, jistě vydrží stamiliony let dokud je nezničí třeba subdukce, anebo látky co se v přírodě běžně nevyskytují. Kosti dinosaurů tu "straší" taky stovku milionů let, takže to asi s tím ničením stop nebude tak horké.
Jako "mimozemský archeolog" bych asi rád po zmizelé civilizaci našel nějaké to "smetiště", ale jako "normální" návštěvník z kosmu bych si v duchu řekl "koukejte na ten bordel co po nich zůstal to museli být barbaři" :-)))

Nemusí to být ani návštěvník z vesmíru, stačí, když si uvědomíme, že tohle se týká přímo nás - kdo ví, "kolik civilizací" mohlo být před námi? Stačí přece pouhý milion let na to, aby civilizace i se svými "produkty" úplně zmizela z povrchu, včetně všech fragmentů (myslím tím úplně všechno, protože poločas rozpadu i těch "nejplastovatějších" věcí by se do toho období krásně vešel několikrát...)

Pokud z té civilizace nepřežije pár jedinců, aby tak založili nový rod a předali ústně informace, pak se o takové civilizaci nikdy nedozvíme. A pokud od založení nového rodu uplyne pár tisíc let a tito lidé žijí prakticky "přírodně", pak i ty informační fragmenty postupně mění svou tvář a z předaných informací se stávají mýty, legendy, pohádky, které se generace po generaci přibarvují a vylepšují. Takže nejen "návštěvník z vesmíru" by hodně přemýšlel", ale už teď my sami můžeme přemýšlet nad některými nesrovnalostmi z minulosti..

Dokument jsem viděl a je "zajímavě smutný..", technicky zdatně zpracovaný a efekty výborné. Přesně tak by to mohlo v budoucnu být, kdyby "lidé zmizeli" a nestihli to tu rozflákat nějakýma těma "Car-bombama"..