• Kurzy, Akce, Semináře

• Bytosti světla

• Knižní novinky

• Konspirace, teorie

• Kontakty se záhrobím

• Meditace a relaxace

• Poutní tajemná místa

• Prezentace

• Šamanismus

• Svátky a rituály

• Videa

• Vize budoucnosti

• Záhady a tajemno

• Zajímavosti

• Zamyšlení

• Zaniklé civilizace

• Astrální bytosti

• Klinická smrt

• Kontakt se zemřelými

• Minulé životy

• Něčí přítomnost

• Nevysvětlitelné jevy

• Opuštění těla

• Osudové náhody

• Pocit Deja Vu

• Podivní tvorové

• Praktická magie

• Setkání s UFO

• Sny a realita

• Symboly a znamení

• Teorie a myšlenky

• Vnímavá zvířata

• Výklady snů

• Vyvolávání duchů

• Záhadná místa

• Zvláštní schopnosti

• Magie, Hermetismus

• UFO, USO

• Psychologie

• Víra

• Léčitelství

• Zdravé stravování

• Volnomyšlenkáři

• Esoterické filmy

• Esoterické knihy

• Esoterická hudba

• Vaše kresby

• Úkazy na fotografiích

• Foto zajímavých míst

• Ikonka webu

• Informační témata

• Testy schopností

• Ankety na webu

• Facebook

• Fáze měsíce

• Sluneční aktivita

• Počasí - mapka

Články

- Zaniklé civilizace -

S cílem oslabit obrovskou moc kněžstva boha Amona povýšil Amenhotep IV. boha Atona na nejvyšší božstvo. Zářící kotouč s dlouhýma rukama, které symbolizovaly život - právě takový obraz byl zvolen pro první formu monoteismu.

Když mladý Amenhotep IV. nastoupil po smrti svého otce Amenhotepa III. na trůn (kolem 1375 př. n. l.), zdědil kvetoucí a rozsáhlou říši. Ta sahala na východě až k Eufratu (v dnešní Iráku) a na jihu až ke čtvrtému kataraktu (na sever od Atbary na území současného Súdánu). Hlavní město Théby bylo prosperujícím městem, jež střežil Amon, bůh celého Egypta. Právě jemu v podobě Amenrea, krále bohů a pána trůnů Obou zemí, bylo zasvěcováno bohatství získané při dobyvačných bojích. K jeho uctívání byl vystavěn chrámový komplex v Karnaku. Jeho kněží byli silní, mocní a obávaní. Tato moc nového panovníka znepokojovala. Šlechta ničeho nedbala a Amonhotep správně vycítil, že její nečinnosti by mohli využít Amonovi kněží k útoku na faraonovu autoritu. Jak tedy zkrotit tuto sílu, aby se kněží nestali stejně mocní jako on sám? V pátém roce vlády přijal Amenhotep rozhodnutí, které významně ovlivnilo egyptskou historii. Rozhodl se, že na nejvyšší božstvo povýší Atona, boha starodávné posvátné metropole Héliopole, která představovala zbožštělou moc slunce dávat život celému vesmíru. Aton byl méně význačným božstvem, jehož kult podle některých názorů vznikl pod asijskými vlivy. Začal se prosazovat za Thutmose IV., který se v něm pokusil najít jednotící prvek náboženství své rozsáhlé říše. Mladý král Amenhotep, podporován manželkou Nefertiti, začal Atona prosazovat jako jediného boha, nechal uzavřít chrámy zasvěcené Amonovi, pronásledovat jeho kněžstvo a dokonce po celém Egyptě stesávat jméno zapovězeného boha. Tato náboženská reforma byla náhlá a zejména ojedinělá v historii civilizace, která k minulosti přistupovala tak konzervativně a s úctou. Panovník změnil i své jméno - z Amenhotepa, což znamená "Amon je spokojen", na Achnatona, "Prospěšného Atonovi". Faraon opustil Théby a založil nové hlavní město 350 kilometrů na sever, na východním břehu Nilu. Město nazval Achetaton, "Atonův obzor" (jeho současný název el-Amarna je odvozen z arabského jména lokality). Město vyrostlo za několik let v pásu dlouhém 12 km a širokém 5 km a obklopeném pásem útesů. Šlo o plnohodnotné město s památkami, paláci, krásnými domy i lidovými čtvrtěmi. Vody Nilu zavlažovaly zarady a pole. Do svatého hlavního města směřovali jak stoupenci nového boha, tak lidé bez skrupulí, jejichž jedinou snahou bylo uspokojit své ambice.

Kult slunečního božstva bez obličeje nepřečkal patnáct let vlády toho, kdo jej nastolil. Po Achnatonově smrti Amonovo kněžstvo znovu získalo svou moc. Mladý Tutanchaton, druhý Achnatonův následník, si změnil jméno na Tutanchamon a statut hlavního města vrátil Thébám. "Sluneční město" bylo opuštěno. Později za Haremhebovy vlády bylo vše, co připomínalo Atona, zničeno a rozbito dláty Amonových mstitelů. Egypt mohl navázat na přerušený běh své historie, jako by se téměř nic nestalo... S Achnatonem začíná nové období rozkvětu egyptského umění. Faron přesvědčoval umělce (zejména sochaře a rytce), aby se oprostili od tradičních konvencí. Nový pohled na svět byl realističtější, spontánnější, smyslovější. Malířství a sochařství nabralo nový dech. Umělci začali zachycovat život královského páru v soukromí - jak si hraje s dcerami, hoduje, objímá se. Do té doby neuvěřitelná věc se stala skutkem. Panovník se nechával zobrazovat zvláštním způsobem - s hubenýma nohama, androgynickou postavou, vyzáblým obličejem, přivřenýma očima, odulými rty, nafouklým břichem, tj. pomocí prvků typických pro znázornění ženské postavy známé jako "matky rodu". Egyptské umění nikdy nezašlo tak daleko. Ani tato změna však, stejně jako Atonův kult, nepřežila dobu Achnatonovi vlády.