Články

- Knižní novinky -

Proč Bůh dopouští zlo

Proč Bůh dopouští zlo - ctusi.info

    Proč je na světě dobro a proč zlo a proč musí být v rovnováze? To je hlavní téma knihy Proč Bůh dopouští zlo od Milana Kučery. Druhé téma, které s tím těsně souvisí, je téma našich vlastních stínů. Bez těch se prostě neobejdeme… Zdá se vám to jako těžké téma do knihovničky? Na první pohled možná ano.

    Já říkám, že je to celkem slušný základ pro to, aby člověk pochopil svět a nezbláznil se z toho špatného. A i z toho dobrého.

    S odstupem pár dnů musím říci, že kniha přečtená na jeden zátah stále zanechala silný otisk - výzva, ať žijeme odvážně, že i cesta je cíl a kdo se nepokusí, nic ze života nemá. Jeho život nemá pro něj samotného smysl. Vlažný opatrný život není to, co nám je na cestu na Zemi dáno… A vědomím, že ať se děje co chce, stín toho druhého (dobra nebo zla) budeme mít vždycky za zády. Bohužel, bohudík?

    Kupodivu, nějak líp se s tím žije, než když se umanutě snažíme žít bez poskvrnky a v lásce a dobrotě a všechno si vyčítáme. Ona totiž i ta dobrota si někde vybere daň. Sama od sebe.

    I kdyby jen tím, že „za dobrotu na žebrotu“. Lze si to představit třeba tak, že sebeobětování musí být vyváženo sebeláskou. Mít vlastní hranice je základ přežití.

Chápete? Život nikdy nebude růžové peříčko s perličkami

    Myslela jsem, že se s knihou budu srovnávat dlouho, její téma je temné, těžké. Klobouk dolů, je to téma pro mnohé až nepochopitelné, přesto autor dokázal nemožné. Stručně a jasně to všechno vysvětlit. A mě se vlastně tím vším rozmlouváním s autorem v duchu, velmi ulevilo. Všechno dává smysl. Život nikdy nebude lehký, zákon rovnováhy na Zemi prostě platí!

Základem je Jednota, rovnováha

    Při čtení knihy mi hlavou běhaly příběhy z Malého prince, strašná dilemata otce zavražděné holčičky v Chatrči a docházelo mi, že tady před sebou mám knihu na podobné téma, která ovšem to všechno nezaobaluje do líbivého kabátku příběhu a sladké i ostré omáčky, ale předkládá vám přímo syrové suroviny. Suroviny světa jako takového.

Lidské existence.

    Skoro věřím knihám, které tvrdí, že lidská duše si vybírá Zemi pro sbírání specifických zkušeností a že není těžší planety, než je ta naše tvrdě pracovní a skoro až trestanecká, Země.

    Všechno to dobro by tady nemohlo existovat bez zla. Nemůžeme tu žít v Jednotě, v té rovnováze, o kterou se snažíme ? a ochutnat ji můžeme například v meditaci, ve stavu úplného uvolnění a puštění jakýchkoliv myšlenek. Ve chvíli, kdy máme na jedné ruce dobro a na druhé zlo. Ale pak hupky dupky do mnohem živějšího a barevnějšího světla. S bílou, černou i šedou barvou. S horkostí i chladem, s ženskou i mužskou energií.

Prosazovat dobro je tedy špatně?

    „Naším cílem je dostat tedy oba póly do rovnováhy! Kdo se snaží uplatňovat a prosazovat jen jeden pól, dojde k problémům. Řešení problémů spočívá mimo polaritu. Abychom tyto problémy dokázali řešit, musíme sjednotit oba protipóly, smířit protiklady. Je to velmi obtížné a náročné a dokáže to pouze ten, kdo poznal oba póly.“

    Znamená to tedy, že se vždycky budeme tak trochu pohybovat směrem k jednomu pólu, ale ten druhý budeme mít jako stín za zády? Tak jsem to pochopila, a věřím autorovi i to, že ve shonu všedních dnů a starostí jen těžko můžeme dojít nějakého zásadnějšího osvícení. Na to je potřeba klid, čas, prožité zkušenosti, snad i věk, a ta luxusní možnost se tomu věnovat. S o to větší úlevou jsem si řekla - „super, času mám dost, jdu žít… protože mě ani nic jiného v mé životní situaci nezbývá…“ A ejhle, rázem se žije lépe.

    Žijme odvážně, žijme své sny a pokoušejme se o ně. Protože to je to, co nakonec činí z naší zkušenosti na Zemi tu jedinečnou a nepromarněnou zkušenost bytí. A jedině tak nám na konci zůstane sladký pocit z dobře prožitého života, ve kterém nebudeme ničeho litovat.
Milan Kučera, nakladatelství Petrklíč, knihy.hledajici.cz

Vydáno:   12. 03. 2019

Přečetlo:  65 čtenářů



Komentáře k článku...
Zatím žádné komentáře..
Nejste přihlášen(a)