Diskusní fórum

- Magie, Hermetismus -

Prosba o rady
Ahojky lidičky. Mám "malý" problém, který se tady už vyvíjel v diskusi "Reinkarnace". Děje se mi hodně divných věcí a potřebovala bych pomoc. Jedna osoba se ale nehlásí a teď zjišťuju, že potřebuju nejen od ní radu, ale hlavně pravdu. Dokážete mi aspoň vy pomoci?

Vydáno:   1. 10. 2007 [13:02]

Přečetlo:  1388 čtenářů
Autor (vložil): Julie



alena
Pavúk a nočná mora
19. 06. 2008 [15:11]

Ahoj Silvia. Písala si o pavúkoch. Mne sa to stáva už pol roka! Ide to z plafóna a blíži sa to k mojej hlave a vždy keď je to už blízko, tak vyskočím z postele ako šialená. Stalo sa mi to 7 krát a stále to isté. Je to veľké a niekedy aj také chlpaté. Už dlho hľadám vysvetlenie na túto záhadu ale nič. Neviem čo to je. Neskôr som mala zážitok z nočnou morou, ktorá si sadla na moje telo a nemohla som sa pohnúť ani rozprávať minútu. Toto celé sprevádzal krik niejakého muža, ktorý mi akoby nadával. Pozerala som sa na svoje ruky a nemohla som nič. Bolo to hrozné a myslela som, že idem zomrieť. Mala som pocit, akoby som bola z tela von a tá osoba sa ma zmocnila a vysala mi energiu. Alena
Midar
veronika
18. 06. 2008 [21:31]

Jak se říká vše zlě je ro něco dobré a naopak uvidíš že zanedlouho se vš spraví a naco by pak byla ta rovnováha
Julie
Veronika
8. 05. 2008 [18:14]

ráda bych ti nějak pomohla, ale přemýšlím jak. je to až moc smůly najednou.
veronika
ahoj
2. 05. 2008 [13:12]

chcela bisomsa spitat preco sa nam stavaju stale zle veci nic nam nevychadza jak financne jakstasti lebo cera mi ochorela malazhubny nador v nohe manzelom mam problem druha dcera sa mi rozviedla ato vsetko za jeden rok ateraz mam problem zuverom neviem co mam robit nakoho sa mam obratit prosim pomoztemi volaako cim skor dakujem veronika
Julie
Sylvie
6. 04. 2008 [13:51]

Moc tě zdravím. Doufám, že na čas takové zážitky mít nebudu. Ti to nezávidím. Nestalo se ti poslední dobou něco? Je vše v pohodě? Axy má hodně práce. Nemá moc času, takže se tady asi jen tak brzo neukáže. Jinak doufám, že se máš ty lépe. Já teď měla divný sen o dědovi, tak mám trochu husí kůži. Můj děda totiž skoro přesně před třemi měsíci umřel a bohužel to, co mi řekl ve snu, mi nahání malé obavy. Potřebuju poradit. Napsala jsem to do snů tady v magii. Bych tě chtěla poprosit.
Sylvie
Julie
28. 02. 2008 [14:16]

Byl to jeden z nejhorších zážitků. Dva dny zpátky se mi stalo něco divného. Ráno jsem jako vždy přišla z práce,pustila psa na zahradu rožla v kuchyni. Udělala jsem příteli kafe a naskládala nádobí do myčky. Šla jsem ho vzbudit ale v půlce chodby jsem z kuchyně uslyšela šramot tak jsem se vrátila a světlo bylo zhaslé.Myslela jsem že praskla žárovka ale i tak jsem zkusila rožnout znovu a ono to šlo.Hned jsem se otočila na patě a přítele jsem donutila jít do kuchyně se mnou. Tak doufám že se nic podobného nebude opakovat. Ještě jsem se tě chtěla zeptat jestli se ozvala Axi? Už dlouho jsem od ní neviděla žádný příspěvek.
bila_kmotra
ahoj
25. 02. 2008 [21:08]

uz sme tu psala jako cerna kmotra...ale nejak se mi tuz nepodarilo prihlasit...asi sem spatne zadavala heslo...nu ake k veci..pocity mam porad stejne...lidi v rakvich s euz moc nezjevujou ale filmiky stale pokracuji...cice ne porad ale obcas mam takove tuchy...co se stanou...hlavne ty pocity...ale cetlasem tu sen od jednoho clovicka jak ho honily vojaci..me se zdal sen 3x po sobe...a pak nekdy v nepravidelnych intrevalec ze jsme u ans na chate a utikam pred upiry...nevim najednou me chytnou a ja lezim an nejakem velkem kamenem stoje okolo je spousta tech upiru a ja sem vyvolena na darovani potomka hlavniho upira...todle s emi zdalo 3x po sobe..jak rikam ..nevim vsak co to muze byt,.a co to znamena...dik az pripadne odezvy...
Sylvie
Pavouk
22. 02. 2008 [16:23]

Ještě jsem se chtěla zeptat na jednu věc. Dost často v polospánku vidím jak se nade mnou spouští jeden někdy i více pavouků. Je to hrozně zvláštní pocit protože nevím jestli se mi to jenom nezdá. Tak vždy vyskočím z postele nebo po nich něco hodím. Oni tam ve skutečnosti nejsou. V takový moment si můj pes na mně vyskočí a lehne si na mně jak kdyby mně chránil.Mám z toho pocit že jde o nějaké bytosti které já vnímám jako pavouky protože se jich hrozně bojím.
anonimka312
AHOJTE
17. 02. 2008 [19:15]

PROSIM O POMOC MAM TAKY PROBLEM AKE JE CARO NA LASKU ABY DOTICNY LUBIL NIEKOHO .BEZ VLASOV.... DAKUJEM.ANONIMKA312@ZOZNAM.SK
Julie
Sylvie
17. 02. 2008 [12:01]

Musím přiznat, že se mi zatajil dech. Stačí mi, co si občas zažiju sama, ale tohle...Pak ať mi nikdo nevykládá, že jde o psychiku člověka. Zjišťovala jsi minulost toho domku potom, co se to stalo? Je to opravdu zajímavé. Měla bys to napsat přímo do příběhů.
Sylvie
Nebát se
1. 02. 2008 [18:48]

Už delší dobu jsem měla klid a důvod bát se nebyl. To co se mi stalo minulý měsíc mi nahnalo tolik strachu jak nikdy v životě. Mysla jsem že je to jak špatný film a že to se mi stát nemůže. Vrátil se mi ze spojených států známý a koupil si kousek od Olomouce dům. Krásnou rodinou vilu na malém kopečku nad vesnicí. Jeli jsme se k němu podívatjá moje dvě kamarádky a kamarád. Přijeli jsme na večer. Okolo domu byly staré rostlé stromy. Celé přízemý domu bylo prosklené i místnost s bazémem.Kamarád mám dělal kafe a já stála kousek od něj. Z domu jsem moc dobrý pocit neměla a sama jsem nevěděla proč. Najednou mi něco řeklo ať se otočím a já se podívala. Hned za sklem se něco velkého šedého vzneslo rychle nahoru. Lekla jsem se tak že jsem rozlila kafe ale nikomu jsem nic neřekla. Pak jsme seděli a povídali si a já se snažila nedívat se ven protože jsem měla pocit že venku něco chodí a poletuje. Alkohol nepiju. Asi za tři hodiny jsme šli do bazénu z kterého je vidět na cestu na zahradě která vede ke stromům. To místo mi nahánělo husí kůži. Jestli znáte ten pocit že vám naskočí bez zvláštního důvodu.Měli jsme hlad tak já a jedna z kamarádek jsme šly na obhlídku špajzky. Když jsme se vrátily známí spal a druhá kamarádka s kamarádem na nás koukali s vyvalenýma očima. Bylo jim horko tak chtěli otevřít francouzké okno a tam uviděli obličej. V ten moment vyhodily pojistky a my seděly v úplé tmně. První kamarádka začala plakat a mi ji utěšovali. Kamarád se rozhodl jít najít pojistky. Já se snažila nedívat ven ale kamarádka se dívala a najednou se začala klepat. V ten moment jsem se podívala i já a viděla jsem postavu oblečenou v rubáši(vypadalo to tak) bosou jak odchází od okna. Nějaká postava v kápi se oknem dívala na nás. Začali jsme se modlit a já prosila mého mrtvého dědečka ať je pošle pryč. Postava od okna kousek poodešla a stála na jiném místě. Pozemek je oplocen a nedá se na něj dostat tak jednoduše takže o hloupou legraci jít nemohlo. Až po dlouhých dvaceti minutách se podařilo nahodit pojistky. Byl vzhozen hlavní přívod el. na začátku pozemku. To bylo šest ráno. Ptala jsem se známého co tam bylo před tím ale nebyl si jist. Věděl že tam žádný dům určitě nestál a že tam bylo jen prázdné místo. Já si myslím že tak kdysi byl hřbitov. Poloha by tomu odpovídala.
Julie
roj9
23. 01. 2008 [17:31]

Zajímavé...a dokážeš tu budoucnost změnit? Pokud se ti o tom zdá, pamatuješ si ten "sen" druhý den? Já takhle předešla finanční ztrátě. Ale jindy se mi nepodařilo nic zastavit.
roj9
prosba
14. 01. 2008 [18:20]

prosím vás umím předpovídat budoucnost někdy dobrou jindy špatnou ale není vždy přesná a oběvuje se někdy ve snech nevím jak jí ovládat je mi teprve 14
Julie
Khartazs
3. 12. 2007 [9:38]

Pamatuje si tu vizi? Proč myslíš, že právě démona? Objasni to trošku více abych věděla o co jde přesně. Možná bych se "někoho" mohla zeptat. A nebo by se tak našlo více rad.
Khartazs
Pomoc!!!
28. 11. 2007 [22:51]

Ahojky, potřeboval bych malou pomoc. Sice vím, že bych už asi nemusel, ale tohle je naléhavé. Můj kamarád měl zajímavou vizi, ale nevíme, co znamenala. Snažím se najít nějakého ducha, nebo démona, který by jí mohl vyvolat, protože nebyla jen tak, ten kámoš vize nemá, tak nevím, co teď dělat, protože má strach z toho, co viděl... Pls help!!
Julie
Sylvie
7. 11. 2007 [8:37]

Moc děkuji za název. Zkusím ji někde sehnat. Psala jsem tady, ale nezobrazilo se nic. Aspoň to tady nemůžu najít. Takže píšu znovu. Snad se nebudu opakovat. S tím tvým rozzlobením to je dobré. Když mi tam někdo vadí, tak mi stačí se nějak zatvářit a v duchu zakřičet, aby mi dali pokoj, že nemám dobrou náladu. A je klid. Nebo aspoň mám pocit, že mám nad nimi v tu chvíli nadvládu. Teď nedávno se mi zahýbalo oblečení v koupelně. Nechápu proč. Sice jsem si to zhodnotila rozumově, ale moc mi to nesouhlasilo. Opravdu je fajn se nebát. Pak udělají co chceš. Prostě přesně to, co jsi předtím psala.
Julie
To Michi
7. 11. 2007 [8:34]

Není zač. Pomohla jsi i mě. Proto mám důvod - mnoho důvodů - přimět, aby ti důvěřovali. Jinak nechápu, jak je možné, že mě to tady nepodepsalo :( Julie
Michi
re: neznamy/a
2. 11. 2007 [11:15]

Dekuji za tvoji duveru. Zahralo me to u srdicka. Michi
Michi
re:Cerna kmotra
1. 11. 2007 [20:25]

Nemas zac, neboj, jednou (brzy) se to srovna. Proc brzy? Zacala jsi se zajimat a navic jsi se zacala sverovat, coz hodne pomaha a navic tady ti urcite vsichni pomuzeme, nejsi sama, ted uz ne. Tak zatim. Michi
CERNA_KMOTRA
=michi
1. 11. 2007 [20:03]

mas pravdu mam strach ze vseho..hlavne ze sklamani...proto se moc lidem neotvirama jestli jo je to po dlouhe dobe ..a pka je treba pozde a to si zas zapamatujua u dalsich lidi je to ztizenejsi...sem slabous no...jinak je to opravdu zvlastni dneska sem mela nutkani ze neudelam jizdy v autoskole a i sem videla jak mi to ucitel rika...a ono fakt zas..je to desive ..ale nekdy sem rada ...ale je to mrazive..kdyz nevim jak porad s ena to soustredit a vyclenit z toho opravdu budouci realitu...=oDnekdy s emi to micha..dekuju ti za radu...sem vdecna...i to jak si rekla ze tady to je vsechno v kladnem slova smyslu..zadny neerici otazky nic...dekuju
Michi
re:cerna kmotra
29. 10. 2007 [19:27]

Ahojky! Ty by jsi mela zacit tim, ze prestanes vsechno videt negativne. Ne vsechno je spatne. Mas strach ze zivota a nechces s nikym poradne navazat kontakt, protoze mas strach, ze se mu neco stane a ty toho dotycneho ztratis a bude ti ublizeno. Jsi hodne casto nervozni a roztekana. Vsechno te vyhodi z miry. Nejakym zpuseobem si ti povedlo, ze jsi si otevrela dvirka do nadprirozena, ktera uz tam dlouho cekaji. Ono ti nezbyde nic jineho, nez se s tim vyrovnat a naucit se s tim zit. Neni to nic spatneho a navic v takovemto forum jsi spravne. Tady ti nikdo nechce ublizit a ani ti nikdo neublizi. To, ze vidis ty filmy, vidis proste do budoucnosti. To, ze vidis i lidi v rakvich, neber to zle. Co se ma stat se stane, tomu se neda zabranit. Spis se snaz to proste tolerovat a pokud ti je ten clovek nejak blizsi a vis, ze se ti nebude smat a ani te nebude mit za blazna, tak si s nim o tom promluv. Tak zatim a jak jsem jiz rekla, tady te nikdo za blazna nema, protoze to by jsme byli blazni vsichni a tady si neublizujeme, jsme jen k sobe uprimni. Hezky den.
CERNA_KMOTRA
JESTE
28. 10. 2007 [14:40]

MUZU VAM PRIPADAT JAKO LHARKA NEBO NEVIM..KAZDEJ TO BERE JINAK ALE JA SI OPRAVDU SRANDU NEDELAM...DERE S EMI TO DO MOZKU SAMO..ALE TAK NEJAK JAKO BY ZACINALO NECO VELKYHO ANKA PRUPRAVA NEBO AJ SAKRA NEVIM JEN VIM TO ZE SE TO DEJE A ZE ME TO DESI PAC NEVIM O CO JDE....
CERNA_KMOTRA
POMUŽETE
28. 10. 2007 [14:38]

DOBRÝ DEN ..ZHAREGIOSTROVALA JSEM SE TU TEPRVE DNESKA ...CHODILA JSEM AN TUHLE STRANECKU SI CIST PARTNERSKE HOROSKOPY...ALE NEJAK AN NE NEVIM NEVERIM?PACS ETO NEPLNI CO TAM JE ...NU ALE K VECEM CO ME VYVADEJI Z MIRY ...OPOSLEDNI DVA ROKY NEBO TRI DOKONCE. SE MI DEJOU DIVNE VECI.,..MOZNA ZE SI JE NALHAVAM ALE TO BY NETRVALO TAK DLOUHO...MAM VNITRNI NEKLIDY VETSINOU PRED VECI KTERA BUDE PRO ME ZAPORNOU...A DOBRY POCIT Z VECI CO DOPADNOU DOBRE ...JE TO ZVLASTNI TAKOVE NUTKANI...V HLAVE MI NEKDY PROJDE FILM...NEJAKE JAKO BY PASEK USEK NEJAKEHO DEJE ..SPIS MOJI BUDOUCNOSTI NEBO VECI CO SE DEJE ALE JA ONI VE SKUTECNOSTI NEVIM JEN SI JI ASI DOMYSLIM VETSINOU S ESPLNI...NEVIM JAK STIM ZACHAZET NEBO JAK AN TOM PRACOVAT ABYCH NEBYLA TAK BEJISTA PRI AKZDE TEHLE VECI...OBCAS SE MI STANE ZE SE PODIVAM TREBA V AUTOBUSE NA NEKOHO A VIDIM HO LEZET V RAKVI...COZ SI PRIPADAMA JAKO MAXIMALNI BLAZEN....FAKT...ALE NBEJHORSI SOU TY FILMNOVE USEKY A TEN V NITRNI NEKLID...TAKY POZNAM PODLE TOHO NEKDLIDU KTERA OSOBA MI PISE SMS VETSINOU MI PROJDE HLAVOU JMENO A OPRAVDU VETSINOU NA DRUHOU TO UHODNU..BYT SME SE SNI NIJAK NEDOMLOUVALA NEBO NECHTELA NAKOU ODPVED ...JOO TOHLE ME DESI POKUD MI NEKDO PORADITE NEBO VYSVETLITE CO SE SEMNOU DEJE BYLA BYCH VAM VDECNA ....
Sylvie
Julie
28. 10. 2007 [4:57]

Knížka se jmenuje Magie rostlin.Jsou v ní popsány všechny rostliny,k čemu je použít při nemoci a k čemu v magii.Jsou tam i různé směsy na různé účely. Hned jak mi kamarádka knížku vrátí tak ti kadidlo napíši.Možná co ti řeknu je hloupost ale mně to zabralo vždy když jsem měla veliký strach rozlob se na ně ale opravdu.Připadala jsem si pak jako blázen ale pomohlo to. Stoupla jsem si do místnosti a nahlas jsem řekla že jestli se neumí normálně chovat ať jdou pryč někdy jsem použila i horší slova.Totiž když se hodně bojím příjde mi že jsem k tomu náchylnější a oni pak mají nadvládu.
Julie
To Sylvie
26. 10. 2007 [7:51]

V tuto chvíli je neskutečný klid. Dá se říct. Vím, že něco se děje, ale prozatím mě to nechává v naprostém klidu. Jakoby klid před bouří. Takový klid a pohodu v této problematice často nemívám. Proto se toho divím. A ty dušičky mě opravdu děsí. Jen nevím, jestli jsem na to všechno připravená. Snažím se tu sílu nabrat. Pokaždé se ale najde něco, co mě zlomí a zase musím od začátku. Jinak jaká to je knížka? Jak je možné, že tam je kadidlo? Je pravé nebo jen náhražka? Kolik to vůbec stojí? Hodně otázek, že? Jinak na dušičky vždycky zapaluju svíčku. Mám potom opravdu klid. Dá se říct. A s tou ženou...musím přiznat, že se jí neskutečně bojím. Nemám dostatek informací, abych na to byla připravená a hlavně abych se nebála toho, co je vlastně zač. Ale podle mě tu není úplně kvůli mě. Já jsem prostě byla nejblíž. To si myslím. Ale prozatím to není potvrzené, tak můžu pouze dedukovat. Popravdě...Michi má pravdu...nevím jak dál. Prostě jsem se zasekla na jednom místě a se strachem nic nevyřeším. Nevím jestli čekat nebo už něco udělat. Snad se mi to nevymstí.
Julie
To Michi
26. 10. 2007 [7:43]

Myslíš tedy, že bych se v tuto chvíli neměla do ničeho pouštět? A nebo právě přes dušičky bych něco podniknout měla?
Sylvie
Julie
26. 10. 2007 [6:19]

Je moc fajn že je tatínek v pořádku. Pokud je to neůnosné tak to vyzkoušej.Ale koupila jsem si knižku a v ní je kadidlo,které by mnělo vyhnat duchy. Jen si myslím že alespoň té paní by jsi se mněla zeptat co ti chce říct.Teď 30 bude nejlepší chvíle.Brána bude nejslabší.Asi by bylo dobré za ně na dušičky zapálit svíčku a nechat ji dohořet.
Michi
re:julie
25. 10. 2007 [20:21]

Neni zac. vim, ze se snazis vsem pomahat a obcas sama nevis, jak dal. To je normalni reakce na prepracovani. Proto rikam, nacerpat silu je dulezite. Tak zatim
Julie
To Michi
23. 10. 2007 [7:39]

Michi,věříš na horoskopy? Já sice moc ne, ale dost se mi toho splnilo, i když jsem si ho třeba přečetla až večer. Někdy to bylo i doslova. Včera jsem po hooodně dlouhé době slyšela svůj horoskop. A víš, co mi řekl? To samé co ty. Že musím načerpat sílu, protože ji budu za čas potřebovat atd... Nějakou dobu jsem měla přímo pohodový klid. I tam, kde ho nemívám. Až dnes jsem trochu vnitřně neklidná. Ale není to nic hrozného. Jinak tvých moudrých slov si vážím a hlavně se je snažím dodržovat. Děkuji :-)
Michi
re:Julie
22. 10. 2007 [21:05]

Ahojky Julie! Prestan se trapit, vsechno je v naprostem poradku, jen chces vice, nez na co jsi pripravena. Neboj se, vse prijde ve spravnou dobu a az na to budes dusevne pripravena. Snaz se spise z teto chvile klidu nacerpat silu. Soustred se na veci, na ktere jsi nemela uz delsi dobu cas a hlavne nehledej neco, co neexistuje. Je takove motto: " Pritahujes to, ceho se nejvice bojis" takze hlavu nahoru, usmev na rty a pohodu na dusi. Michi
Julie
To i124
22. 10. 2007 [7:49]

Jak si ty city odepíráte? Nedokážu to. Abych nic necítila, musím mít dobrou náladu a hlavně mi ji někdo musí udržovat. Nebo stačí,abych měla starosti a už myslím na něco jiného a jsem silná. Jenže poslední týden mám pocit, že nikdo u mě není. Nechápu to,ale nic se neděje. Už to není tak silné. A ani nikoho nevidím. Nevím, co se děje. Ztrácí se má víra nebo mám jiné starosti, takže zapomínám? Axy se mi neozývá a naštěstí taťkova nemoc se nepotvrdila. Něco mi nesedí. Opravdu si myslím, že nejde pouze o mě. Jenže teď jsem se zasekla a nedokážu se dostat dál. I když otázek mám spoustu.
i124
To Julie
21. 10. 2007 [18:05]

Neangažovat emocionálně znamená, že člověku nesmí být duší líto a nesmí mít strach. Když je člověku někoho líto, tak akorát vyjadřováním své lítosti danou situaci udržuje a to rozhodně nepomáhá. To znamená, že pro lítost "není místo". Když někdo za mnou přijde, navnímám jeho příběh (ale nebrečím, nesměju se, neodsuzuji, nelituji jej - žádné emoce). A pak mu pomůžu. Jak - omlouvám se, ale nevím, kdo všechno čte tyto stránky a nechtěla bych, aby toho někdo se zlým úmyslem využil či zneužil. Navíc kažý je na jiné duchovní úrovni a má jiné poslání. To znamená, že každý si musí najít ten svůj způsob. A jestli dokážu vykládat karty na dálku nevím, protože jsem to nezkoušela :-) Jinak bych Vám chtěla říci, že nic se neděje náhodou, tedy ani to, že za Vámi chodí duše a že je vidíte. Může to také souviset s něčím z minulého života. Třeba jste někomu v minulém životě pomohla a teď tato duše v tomto životě chce pomoci Vám. Držím Vám palce, určitě, když budete chtít, přijdete na to kdo to je a proč za Vámi chodí.
Julie
Sylvie
18. 10. 2007 [7:57]

Myslíte, že s tím kyvadélkem to jde každému? Pamatuju se, že lidé takové kyvadélko - třeba i řetízek s prstýnkem - používali, když chtěli vědět v těhotenství, jestli to bude kluk či holčička. Jen nevím, jestli se každému tyto odpovědi dostanou. Nevím, jestli to mám zkusit nebo radši ne. S tím propolisem je to zajímavé. Vím akorát, že vědci se pokoušeli o spoustu pokusů když jde o mozek. Myslím to v tom, že člověk si něco musí vnutit a najednou to přijde. Udělali třeba to, že nechali v tmavé místnosti několik dní jednoho člověka. Řekli mu, že je pořezaný a teče mu hodně krev. Nutili mu to do hlavy a zkoumali, až najednou viděli,jak se mu krev opravdu objevuje. Začal tomu tak věřit, až se to stalo pravdou. Přitom si nic neudělal. Můj taťka rád chodí na houby, ale jinak je radši na baráčku a tam sedí u kafe a cigaretky. On je plně zdravý, ale právě, že ty zdravé lidi napadá toto svinstvo. Myslím, že dneska bych se měla všechno dovědět. Jinak moc děkuji za rady :)
Sylvie
Julie
16. 10. 2007 [16:27]

Moc dobře nevím.Jen že by mněl být použit křišťál,ale muže to být i prstýnek na řetízku.V klidu jsem si sedla zavěsila na prst a určila jak budou odpovědi.Nahoru dolů ano,do boku ne a točení nevím.Pak jsem se zeptala jestli chce se mnou komunikovat a podle odpovědi jsem pokračovala. Když to ukázalo ne tak jsem poděkovala a přestala. Ale nemám s tím moc zkušeností.A aut.písmo pracuje na podobném principu.Víš moc lidí tomu nevěří ale já četla už několik případů kdy se lidé sami vyléčili. Paní s rakovinou prsu. Změnila životasprávu a začala věřit ale bez pochyb že to dokáže.Stoupla si tak hodinu dvě deně před zrcadlo a představovala si jak buňky v těle pohlcují rakovinu a nahrazují to zdravou tkání.Věřila tomu,poctivě to dělala a za půl roku lékaři zjistily že se jí nádor ztratil.Je to hodně těžké si uvědomit že by člověk něco takového dokázal ale myslím že ano.Ta paní byla z čech.A z vlastní zkušenosti vím že hrozně dobrej je včelí propolis. Můj děda byl včelař a jedné paní našli nádor na mozku.Mněla malého synka.Jedla a pyla propolis a na snímcích se ukázalo že včelí vosk obalil nádor a ten se přestal šířit.Neztratil se ale paní je na světě pořád a v pohodě.A taťku donuťte chodit co nejvíc do přírody na procházky a je moc dobré si vyhlédnout strom který se bude jemu líbyt a tak na dvacet minut si kněmu sednout přitisknout se. To dodává hodně energie.To dělám i já a dělám to i když mi je smutno.Moc držím pěsti vám i taťkovi.
Julie
Sylvie
15. 10. 2007 [19:17]

Tak mě něco ještě napadlo. Úž jsem to psala i Axy. Uvidíme, co napíše. Jestli po mě nepožaduje pomoc a přitom nechrání jak mě, tak i druhé. Možná chce opravdu už mít klid. Kamarádce jsem se pořád snažila pomoct. Tak částečně to pomohlo. Ale ještě to není ono. Co když mi chce říct i něco jiného? Ať se dívám kolem sebe...kamarádku jsem chvíli zanedbávala. Nemívám moc času. Ale najednou ji zase začal otravovat ten bývalý a najednou v tu dobu se ozvala Axy. Já už fakt nevím. Chtěla jsem se ještě zeptat - z čeho má být sestaveno kyvadélko?
Julie
Sylvie
15. 10. 2007 [19:02]

Víš, že je to zajímavé co jsi řekla? Kamarádka má pořád tyto problémy.....bože....teď mě něco napadlo. Vzpomněla jsem si na něco. Když byl její bývalý přítel u ní, slyšela na chodbě čísi kroky. Ale on to nebyl. Když odešel, byl klid. Značí to něco? My sice taky ve vztahu máme trhliny, ale není to násilí. S tím kyvadélkem je to dobrý nápad. Hodně dobrý. Ani nevím, co na to říct.
Sylvie
Kyvadlo Julie
15. 10. 2007 [16:32]

Je problém že s ním neumím zacházet,tak nevím kdo se může napojit. Je to jak anténa.Ty se ptáš a duše skrz něj odpovídá.Kamarádka co tyhle věci umí má ted osobní problémy ale jak bude v pohodě tak se jí zeptám jak na to.Jak jsem ti psala druhou zprávičku o té paní tak jsem měla tak strašně divnej pocit a mravence po celím těle. Ale pak jsem si v jiné rubrice přečetla o tvé kamarádce a jejím příteli a co když se to netýká přímo tebe ale tvé kamarádky a to šramocení je jen upozornění že je s vámi a chce vám pomoct?
Julie
Sylvie
15. 10. 2007 [9:57]

Kyvadélko...to jsem ještě nezkoušela. Zjistila jsi něco při tom? Zajímá mě každá metoda. Ale trochu se obávám každého pokusu, že bych "někoho" mohla mít při sobě častěji a nechtěně. Jinak Axy mi toho řekla hodně. Jen doufám, že ta jedna věc s mým taťkou se nevyplní. Ale jinač...s mým přítelem to je zatím v klidu. Jednou za čas se něco stane, ale nemyslím si, že by se mělo dít něco horšího. Prozatím teda. Když jde o něj, tak asi ne. Nevím, jestli je to pro to, že nejsem dominantní a už vůbec ne ve vztahu, ale přítel by mi nijak neublížil. Aspoň si to myslím. Takže čekám na její další odpověď.
Julie
To i124
15. 10. 2007 [9:44]

Nesrozumitelné to rozhodně nebylo ani napřeskáčku. Jen jsem hleděla. To musím přiznat. Je to zajímavé. Jen nechápu, jak myslíte, že se nesmíte emocionálně angažovat. Jako že s nimi nemůžete soucítit? Že musíte být rázná a nebojácná? Nesmíte plakat nebo se bát? Jak jim pomáháte? Nevadí tolik otázek? Jsem hodně zvědavá :-) Jinak...dokážete vykládat karty na dálku nebo ten člověk musí být přímo u Vás? Hodně mě zaujalo, že nemáte strach. I když je vidíte. Já vidím jen někdy. Ale myslím, že jen to, co chci. Snažím se nic nevidět. Ale nevím, jestli je to chyba nebo naopak.
i124
To Julie
12. 10. 2007 [20:10]

Dobrý den, ptáte se co se mi stalo. Stalo se mi toho hodně a stává se mi toho pořád hodně i teď :-) Začalo to, když jsem byla ještě dítě, např. jsem viděla různá světla, byla hezky barevná. Pak když jsem byla starší, v puberě, tak za mnou přišla moje babička a děda, kteří umřeli. Nejdříve ve snu a pak i normálně. Pak za mnou začaly chodit i "cizí" duše, ty chodí i teď. Zpočátku jsem měla strach, protože jsem nevěděla co s tím. Začala jsem číst hodně duchovní literatury a pomalu se začala učit. Stále se učím. Přijde mi to jak ve škole. Jakmile něco zvládnu, začne se mi dít něco dalšího :-) Co je asi nejdůležitější je opatrnost. Jak jsem "na vlastní kůži" zjistila, tak mohou chodit duše zemřelých, ale i živých. Ale také jak já jim říkám "černé duše, nebo-li černí. A ty jsou vemli nebezpeční. Proto doporučuji se chránit, aby jste si je nepustila k tělu. Povím Vám svojí zkušenost s černými. Vykládám karty. Ani mě nenapadlo, že by to mohlo být nějak nebezpečné. Vykládala jsem různým lidem (které jsem znala, kdo chtěl). Měla jsem radost, že to vychází. Jenže jsem nevěděla, že při výkladu "otevírám jakýsi komunikační kanál s vesmírem" odkud čerpám všechno co říkám - co vidím v kartách. A tohoto kanálu se samozřejmě chytili černé duše a "přisály se na mě". Já jsem nic netušila. Jen jsem byla pořád strašně unavená, bez energie, bez chuti cokoliv dělat, bez nadšení .... Chodila jsem akorát do práce a domů a pořád jsem spala. Dnes už je to v pohodě, potkala jsem jednu paní, která mi vysvětlila co se mi stalo a ty černé "ze mě sundala". Zažila jsem neuvěřitelný příval energie. Ta paní mi také vysvětlila, že když chci vykládat karty nebo komunikovat se dušemi, které za mnou chodí, musím se chránit a nesmím mít strach. Strach zase přivolává ty černé. A když jsem unavená a nějaké duše přijdou, řeknu jim slušně s respektem, dnes ne. Když přijdou černí, tak je požádám rázně, aby se vrátili tam kam patří. Nejtěžší to bylo poprvé. Nedokázala jsem to dost rozhodně, takže hned neodešly. U těchto černých ani nezkoumám, kdo to je, ale rovnou je posílám zpět. Dnes už mi to jde a nepochybuji. Těm ostatním duším, které přijdou pro pomoc pomáhám. Jedna z posledních duší, které jsem pomohla byla duše, která jako člověk spáchala vraždu. Při pomáhání duším je důležité se emocionálně neangažovat. Když za mnou nějaká duše přijde, navnímám jí, vidím kdo to je (podobu - muž, žena, oblečení....) a navnímám její příběh. Poté jí pomohu, aby mohla jít dál po své cestě. Normálně se o těchto věcech s lidmi ze svého okolí nebavím, nechci vzbuzovat žádnou senzaci ani se bavit o tom s lidmi, kteří těmto věcem nevěří. Takže jsem ráda, že si tady o tom můžem takto povídat. Tak to je asi tak v kostce co se mi dělo a děje, doufám, že to není moc nesrozumitelné a napřeskáčku :-)
Sylvie
Ještě jednou Julie
12. 10. 2007 [17:22]

Nevím jestli je dobré problém zahodit. Jak řekla Axy ta paní ti chce něco říct,asi má dojem aby se historie neopakovala nebo spíš aby jsi se netrápila jako ona . Jí nikdo nepomohl a ona se bála o pomoc říct.Asi je to hloupé ale pomůže ti. Držím pěsti. A kdo chce odsuzovat Axy je jen hlupák. Lidská pravdomluvnost a rovnost je už jen málo kde.
Sylvie
Julie
12. 10. 2007 [16:45]

Nemyslela jsem na vlastní pěst. Jednou jsem zkusila kyvadlo,fungovalo a pak mi známá která má hodně zkušeností řekla, že když to neumím ať to nedělám že nemůžu kontrolovat kdo se napojí.Jenže Axi řekla že jsou duše u vás z nějakého důvodu. Možná kdyby jsi našla někoho kdo umí aut.písmo by ti oni mohli zdělit co chtějí.Možná pro tebe něco důležitého .
Julie
Sylvii
11. 10. 2007 [17:29]

S automatickým písmem nemám žádné zkušenosti. Fakt ti nedokážu poradit. Akorát mi tady na nějaké z diskusí psala jedna osůbka, že pokud se začne něco dít nebo začnu mít strach, tak ať si namaluju (nevím teď, jestli psala jako že cokoli nebo osobu) obrázek a pak jak to bude zlé, tak ho mám vyhodit ven s tím pocitem, že jsem vyhodila i ten "problém", ze kterého jsem měla strach. A jinak s tím psíkem...podle mě mají velké schopnosti - myslím tím šestý smysl. On je tady pořád se mnou. Přitom jindy spával u dveří nebo někde v rožku, kde byl sám. Teď i v noci spí se mnou. Zvířata vycítí hodně nezvyklých věcí. Však mají velmi vyvinutý sluch, čich a hlavně cit v tlapkách. Aspoň, že nás upozorní, když se něco děje. :) Nejlepší přítel člověka
Axy
To Julie
11. 10. 2007 [15:45]

Hezke odpoledne preji, myslela jsem na totez s tim mejlem. 1025@centrum.cz
Sylvie
Julii
11. 10. 2007 [15:23]

Jak píšeš o svém psu tak já mám pejska taky. Jednou jsem kamarádce řekla o jednom místě a ona ho chtěla vidět. Bylo pět ráno když jsme se rozhodly tam jet. Nejdřív jsme vyzvedly její fenečku Zuzku,ale už po cestě výtahem se nám zhaslo schodiště což by nemělo. U mně v bytě kde jsme vyzvedávaly Bena se to opakovalo. Po návratu z místa kde jsme vydržely tak pět minut jsem šla Bena ještě vyvenčit. To jsme bydlely ještě v centru brna u divadla. Šly jsme do parku vedle divadla a já začala mít divný pocit a i Ben se zdál být nervozní. Najednou začalo blikat pouliční osvětlaní v místech kterými jsme procházeli.Pak jsem koutkem oka zahlídla pohyb a i Ben se tím směrem otočil a začal vrčet a štěkat. Vypadalo to jak siluety lidí. Dostala jsem hrozný strach a utekla domů. Tam jsem všude rožla,seděla na postely a brečela. Ben se rozhlížel pak na mně vyskočil a celou mně zalehl jak kdyby mně hlídal a pořád se rozhlížel. Tak po dvaceti minutách jsem se uklidnila a šla spát. Byt jsme měli přímo naproti divadla. Tak si myslím že tvůj pes tě taky chrání i když jak řekla Axy je ta paní pořád s tebou. Ty jsi pro něj přednějsí než strach z těchto věcí.
Sylvie
Axy a Julie
11. 10. 2007 [15:05]

Nemyslíte že by pomohlo automatické písmo nebo spir.tabulka. Třeba za asistence někoho zkušeného? Protože tak když z toho má člověk strach nemůže přemýšlet. Mně se např. začne špatně dýchat a mám hrozný strach.A pak už vidím všechno všude.
Julie
To Axy
10. 10. 2007 [8:12]

K té tvé zbloudilé duši...jak jsi jim pomohla? Mě toho fakt moc nenapadá. A když jde ještě o mě...neví ta žena, jak vztah posílit a hlavně si věřit? Blbá otázka. Já vím. Ale podle mě si rozumíme. Vlastně teď jsme na té správné vlně. Vím, jak se cítí, když si něco uděláme, a někdy i tuším, na co myslí. Často je to pravda. Myslím, že jsme na sobě hodně závislí.
Julie
To Axy
10. 10. 2007 [8:06]

Přeji hezké ráno, Axy. Celou noc jsem nad tím přemýšlela a dokonce se mi i zdály zvláštní sny. V noci ale vím, že někdo byl pořád u mě. Myslím tím, že se někdo pořád zdržoval u dveří ložnice, kde jsem teď spala. Zmerčil to můj pes. A já taky, i když jsem si msylela, že to je jen pocit. Můj pes je poslední dobou nějaký neklidný. Zvířata se mě bojí, jen on jakoby mě chránil a zdržoval se pořád u mě - hlavně v noci. Kočka ode mě přímo utíkala. A když jsem se přiblížla, tak už se drápala pryč z jiné náruči. Nikdy se mi to nestávalo. Ale to je to nejmenší. Nevěděla jsem, že ta žena za mnou přišla kvůli tomuto "problému". Hodně lidí má velké potíže. Ale já...teď jsem opravdu šťastná a nemáme sebevětší problémy. Chtěla bych jí nějak pomoci a nevím jak. Potřebuju hlavně zjistit o koho jde. Nemůžeš něco zjistit bližšího? Třeba jméno, nebo její příbuzenstvo... Můj přítel je opravdu hodný, chce mě mít jen pro sebe. I já jsem pokaždé dost naštvaná, když jde někam s kamarády. Já ale nikam nechodím, aby nebyl naštvaný a taky proto, že jsem do něj zamilovaná a nikoho jiného z mých "dávných" přátel nepotřebuju. Stačí mi ta hrstka, která je ráda i za to, že si napíšeme nebo zavoláme. A chápou, že spolu nikam nechodíme. Maximálně jen tak do města nebo na pizzu. Axy, chtěla jsem se ale zeptat na jednu další věc. Nechceš mi napsat spíše na mail? Víš...jsou to soukromé věci, tak o nich na stránkách nechci mluvit. Přece jen to není poradna a hlavně bych nechtěla o ničem soukromém tady mluvit. Zajímá mě hodně detajlů, ale tady chci mluvit pouze o záhadách. Nevadí ti to?
Julie
To Axy
9. 10. 2007 [20:39]

Přeji hezký večer Axy. No, hodně jsi mě překvapila. To musím říct. Máš v tom dá se říct pravdu. Jen musím říct, že teď až jsem šťastná. Nedávno jsme se ale dost krutě pohádali. Každého z nás je to vina. Víš, kdybychom už s přítelem žili spolu, tak by to asi bylo jiné. Lepší. Přítel je moje všechno, jen si nevěřím. Pořád se bojím, že mi uteče za jinou. A mi připadá, že on si myslí to samé, tak se snaží, abychom byli pořád spolu a když to nejde, tak je naštvaný a pak se hádáme. Díky toho nemáme svou volnost, jak jsme mívali - myslím kamarády. I když...mi už to ani nepřijde. On je můj přítel a kamarád.Dokážeme spolu dělat cokoli a i jít skoro kamkoli. I bez přátel si vystačíme. Asi si ale ještě tak nevěříme. Ale nedokážu bez něj být. Kdybych se měla řídit srdcem, tak jsem pořád s ním, ale pořád bych brečela, že bych se na něj příliš moc upjala a bála se, že mě opustí. A rozumem...rozum mi říká, ať už mám rodinu. Bohužel to ještě z mnoha důvodů nejde a taky nechci příetle ochudit o mládí. Všechno to dává smysl. To je pravda. Hodně mi toho koluje v hlavě (možná proto, že jsem tak dlouho ještě s nikým nebyla a neměla pořádný vztah, kdy se přítel o mě zajímal nebo si se mnou bavil víc než s přáeli), rozhodně se mi o tom tady mluvit ani psát nechce - to všechno ani napsat nejde, ale vím jistě, že s ním chci být snad napořád. Mám i špatné vlastnosti, ale pro přítele i po hádce bych udělala cokoliv. A tento víkend jsem zjistila, že i on pro mě. Jemu věřím, ale sobě ne. Mám pořád pocit, že jsem ta starší tlustá osoba, která se o něj stará a nejsem jeho pěkná a milá holka. Jenže nikoho jiného nechci. Zažila jsem i dost nepříjemných věcí a ještě nikdy se mi tolik po nikom nestýskalo a ještě nikdy v tom nebylo tolik citu i po tu dobu, co spolu už jsme. Chtěla bych té ženě říct, že jsem teď opravdu šťastná, i když s malým kamínkem na srdci, který mi občas dá hodně zabrat. A jestli jí někdo ubližoval, tak tím více se budu snažit jí pomoci. I když prozatím nevím jak. Asi jí budu muset dokázat, že to všechno taky zvládnu a ji obhájím.
Axy
To Julie
9. 10. 2007 [18:03]

... delo se jim bezpravi ...
Axy
To Julie
9. 10. 2007 [18:02]

Ahoj Julie, nemej zadny strach z Vasich duchu. Jsou to "zoufale dusicky" (neublizuji), ktere se odtud nemohou odpoutat. Proc? Protoze v dobe, kdy tu zily, kdy byly lidmi, se jim delo bepravi. Respektive, nejvice bepravi se delo te zene, ktera te kontaktuje. Bylo ji ublizovano ze strany nejakeho muze, snad partnera ci jejiho znameho a nikdo to nebral v potaz. Nikdo ji nepomohl, ackoliv vsichni okolo o tom vedeli. Nezasahli, jelikoz se tehdy nehodilo zasahovat do veci, ktere se jich primo netykali. A pak z toho meli vycitky svedomi, maji dodnes, potrebuji odpustit a priopustit. Ten ukol ceka na tebe, protoze Ty jsi jedina, kdo to zvladne. Uvidis, prijdes na to jak. Ta zena, ktera te navstevuje, ta ti chce krome jineho take sdelit, aby ses poradne zamyslela nad svym partnerskym vztahem. Chce te upozornit na to, abys svuj partnerasky vztah resila pouze srdcem a ne ho omlouvala rozumem. Mas pritele, mas ho rada, ale presto to neni ono, to orechove, jak se rika. Kdyby na Tvem miste byla jina zena, delo by se ji totez. Ta zena, jelikoz mela tezky zivot, zazila si sve, tak potrebuje davat rady druhym zenam. Chce ostatni zeny varovat pred vyberem sveho partnera, mozna celkove i pred partnerstvim jako takovym. Bohuzel ci bohudik, vybrala si tebe. A jelikoz Vam kontakt spolu nejde navazat, bude se obracet i na dalsi cleny rodiny. (Jinak je jednoduche s ni navazat kontakt, nemam problem. Jako zrovna ted, kdyz sedim u PC. Ale nechci do toho zasahovat.) Nejakou dobu tam Vase "duchy domaci" budete muset trpet a v te dobe se s nimi naucite zit, zvyknes si na ne a pak je budes i postradat, da-li se to tak rici. Jsou hodni, neboj se. Nebojte se jich. Ja mela doma neco obdobneho. Az po trinacti letech od umrti meho otce se mi tu zacal zjevovat. Ctyri roky se mu darilo me navstevovat. A pri jedne z poslednich navstev si s sebou privedl jeste jednu zbloudilou dusicku, chteli pomoci, jak se odtud, z naseho sveta, dostat. Takze sedmnact let od sveho umrti zde v nasi dimenzi bloudil. Az do letosniho jara. Ted uz se prijde jenom obcas podivat a je spokojeny.
Julie
Sylvie - stejný názor
8. 10. 2007 [20:34]

Mám stejný názor v tom, co píšeš. Jednou vídám mihnutí něčeho, pak si říkám, že jsem blázen, že to mohlo být světlo nebo jen mi fantazie pracuje naplno. Ale horší je to v pocitech. Mám někdy i strach dívat se do zrcadla. Vlastně se do něj dívám jen když se maluju. Ale jen při denním světle. A ta místa...někde mám velkou bariéru, přes kterou nemůžu projít do určitých místností. A někde mám pořád husí kůži a strach. Panikařím a uvnitř sebe křičím. Chci utéct, ale moje tělo mi říká NE! Jenže na těch místech se to objevuje jednou za čas. Jindy se tam cítím dobře. Jestli mě opravdu někdo obklopuje, tak bych byla ráda, kdyby mi přes večer a noc dal klid. Přes den všechno strávím. Ale v noci bych se ráda vyspala a už beze strachu nebo špatného pocitu. Ale přímo tebou bych být nechtěla. To musím být upřímná. Axy...proto jestli to čteš někdy, jestli máš čas a ten "někdo" tě opět bude kontaktovat, prosím tě moc, ať mě na noc nechá. Pořád se budím a nemůžu spát. Tuto noc jsem zase nespala a mám pocit, že se něco dělo. Ale nejsem si jistá, jestli to nebyla zase ta spánková paralýza nebo mě něco schválně budilo. Opravdu je to nepříjemné.
Julie
To Volsoveckova
8. 10. 2007 [20:24]

To je v pohodě. Každý, kdo potřebuje radu má psát tady. Proto jsem tuto diskusi založila. Netýká se pouze mě. Je pro všechny. Jinak když jde o tvůj problém, tak by ti měl poradit někdo, kdo by o tom trochu věděl, někdo jako je Axy. Nemám nijak v tomto zkušenosti. A to se děje pouze na chodbě? Poslední dobou mám pocit, že když se u někoho něco děje, tak to má svůj důvod. Ptej se na byt a vše okolo něj a taky okolo sebe.
Sylvie
Julie
8. 10. 2007 [19:49]

Je období kdy se mi to děje častěji jindy je to slabší. Dům máme a je nám v něm dobře. Horní patro kde se vše převážně dělo se přestavělo a to někdy pomůže. Někdy si říkám jestli nejsem blázen. Ale uplné vtělení jsem od té doby nezažila a moc se snažím aby tomu bylo tak i nadále. Jen ty pocity něčí přítomnosti,náhlý a bezdůvodný pocit strachu a nějaké to mihnutí zůstává a s tím nejde nic dělat. Jsou asi místa kde zůstaly duše a jen na občesný špatný pocit se nic neděje. Jan jednou jsem byla na místě kdy to bylo hrozné a nikdy bych to nechtěla zažít. Asi má každé místo na člověka i jiný vliv. někde jsi klidný a vyrovnaný jinde to nutí být k sobě navzájem zlý jako místo samo.
Volsoveckova
asi mimo mísu
8. 10. 2007 [18:48]

Omlouvám se Julii,že do toho vpadávám,ale mám poslední dobou pocit,že taky v bytě nějak nejsme sami.Mámtakový tísnivý pocit hlavně v chodbě.Mám tam vždy pocit že tam nejsem sama.Máme tam světlo se senzorem na pohyb a to občas samo z ničeho nic rozsvítí.Myslela jsem si,že je to třebas můra nebo něco,ale v zimě?při zavřených oknách?Vždy to chodím kontrolovat proč se rozsvítilo,a vždy mám nutkání z té chodby utéct.Nikdy jsem nenašla nic co by způsobilo pohyb a tím se světlo rozsvítilo.Taky občas slyšívám,jak se něco opře o vchodové dveře.Prostě takové bouchnutí celou vahou těla o dveře.Nevím proč mě ta chodba tak tísní...... Myslela jsem i na to,že přítel změnil zaměstnání a je skoro celý týden pryč a že se jen bojím,že jsem sama,ale není tomu tak.Ta tísen v chodbě přichází nepravidelně a to i tehdy,nejsem-li doma sama.Přítel už si toho záhadného rozsvěcování taky všiml,ale nevěnuje tomu pozornost. Nevím co to je,nevím co mám dělat.Žiju v tomto bytě už 7 let,ale až poslední dva roky se té chodby tak bojím a docela se ta tíseň stupňuje.....
Julie
To Axy
4. 10. 2007 [11:16]

Zdravím tě Axy. Předevčírem jsem měla hodně velký strach, že máš pravdu s tou rakovinou. Podrobné výsledky přijdou později, ale nevím kdy. Mamka totiž za mnou večer přišla a říkala, že taťka se jí moc nelíbí - zdravotně. Že mu není dobře, že je nějaký unavený a zesláblý. To se u něj nestávalo. Jestli je to pravda, co jsi mi napsala, tak ho to zlomí. Mamka je zdravotní sestra a říkala, že to není dobré. Takový strach jsem dlouho neměla. Nejraději bych čas vrátila o takových 10 let a aby všechno s tím domem začalo v té době.
Julie
To i124
4. 10. 2007 [11:11]

Dobrý den. Může se zeptat, co se Vám stalo? Je to totiž fakt těžké. Odpovědi taky hledám a jde to pomalu, i když minulý víkend se na mě dost věcí chrlilo. Bohužel (musím říct bohužel) má Axy prozatím pravdu. Jinak když jde o kontakt...nejde mi to moc. Jen na určitých místech. Když jsem ale doma prostě řekla, že přes noc fakt nechci nic slyšet atd...prostě v tom smyslu, tak jsem opravdu měla klid. Teda...dá se říct. Ale s tím, že někdo seděl na posteli...v první chvíli mi to nedošlo, ale snažila jsem se to místo s peřinou kolenem nadzvednout, protoe jsem si chtěla jinak lehnout. No a ono to fakt nešlo. Neviděla jsem kdo to byl. Ale bylo to těžké. Pak se to zvedlo. Tuto noc jsem byla u přítele a spala jsem na vyvýšené posteli - něco jako poschoďovka. Pořád nevím kdo to byl, ale někdo si na mě (ležela jsem na boku) položl ruku a jak jsem ji pořádně začala cítit a pohnula se, tak ta ruka zmizla. Cítila jsem přímo tlak. Ale zase tam nikdo nebyl. Bylo to někdy k ránu. Přítel to prý nebyl a kdo jiný by si na mě dával ruku...to fakt nechápu. Chtěla bych se s ní konatktovat, ale nejde mi to. Trochu se toho děsím a pořád tomu nedokážu pořádně uvěřit, protože mě sužují i jiné problémy (rodinné), tak nevím čím se mám dříve zabývat. Nejhorší je, že to má být jedna žena, ale v tom vedlejším domě je těch "duchů" více. Vím, že mezi nimi je i muž a najisto to je přítelův dědeček. Ale mám z něj hrozný strach a respekt. Uvidím, co zae bude tento víkend. Protože tam opět jedu. Můžu se ještě zeptat, jak jste ke všemu "došla"? Mám pořád pocit, že to je na samém začátku a já se neodkážu dostat dál, i když se kolem mě dějí divné věci. Jinak moc děkuji, že jste napsala, protože mám trochu klid duše, že nejsem sama, komu se něco takového děje nebo dělo či bude dít. Ještě jednou moc děkuji :)
i124
To Julie
2. 10. 2007 [19:20]

Dobrý večer, Julie. Přečetla jsem si Váš příběh (i v té části "Reinkarnace") a chtěla bych Vám říci, že Vám držím palce, abyste to všechno zvládla. Prošla jsem si něčím podobným a moc jsem hledala odpovědi na to všechno co se mi dělo, nevěděla jsem kde hledat, nevěděla jsem komu se svěřit ... Nedávno jsem objevila tento web a jsem ráda, že nás, co mají takovéto zážitky, je více a že se najdou i lidé jako Axy, kteří poradí. Jestli jsem to správně pochopila, tak se s Vámi snaží zkontaktovat nějaká žena. Pokusila jste se o kontakt s ní, nebo kontakt odmítáte? A co jste udělala, když Vám někdo seděl v noci na posteli? Ignorovala jste jej, nebo jste jej poslala pryč...? Pokud nechcete odpovídat, tak neodpovídejte :-)
Julie
To Axy
2. 10. 2007 [10:50]

Dobré ráno přeji. Nebo spíš už poledne. S tou VŠ ti věřím. A ještě při práci... Jen doufám, že ti v práci dají aspoň taky volno na učení a trochu odpočinku. Mě by to ani tak neumožnili. Teď jsem se hlásila na VŠ a o jeden bod mi to uteklo. Takže tak trochu všem co se tam dostali závidím. Aspoň že od práce jsem teď měla 3 týdny klid. Mohla jsem řešit všechny problémy a nebyla nijak zvlášť unavená. Tak až budeš mít čas, tak se ozvi. Budu se těšit. Už teď jsem zvědavá a připravená. Měj se zatím hezky.
Axy
To Julie
1. 10. 2007 [20:46]

Hezky vecer, Julie. Pokud mi vyjde trocha casu, budu se snazit to brzy "prozkoumat". Jsem totiz nekolik mesicu strasne pracovne zaneprazdnena, chodim domu docela pozde a utahana jako kote a pak jsem rada, ze jsem rada :-). A k tomu musim zacit studovat druhou VS (vubec nemam chut a cas), ale vymysleli si to na vyssich mistech na nas, prace to vyzaduje, takze casu nazbyt opravdu nemam. A to, ze jsem se zde odmlcela, tak to kvuli lidem, ne kvuli Tobe. Tak zatim.
Julie
To Axy
1. 10. 2007 [17:23]

Ahoj Axy. Moc tě zdravím. Čekala jsem, že se ozveš, ale po čase jsem tomu přestala věřit. Taťka byl teď na dalším vyšetření. Pořád mu říkají, že je zdravý, ale nevím, jestli tomu mám věřit. Zatím můžeme jen čekat. Ale budu si dávat na to pozor, co jsi mi napsala. Chtěla jsem se tě zeptat na jednu věc. Věděla jsi, že budeme mít rodinné problémy i zdravotní v době, kdy se pomalu táhne to stěhování? Myslím jak jsi psala v tom smyslu, že není jisté, že se nastěhujeme a že pokud ano, tak problémy rychleji vymizí. Věděla jsi to všechno? Skoro jsme se totiž nenastěhovali. Čím víc se blíží stěhování, tím se mi všechno zdá lepší. Jinak ty domy...jsou opravdu vedle sebe. Jsou to jediné domy na jedné parcele. A spojují nás zahrady. Psala jsi, že je možné, že ta žena je z rodiny. Je možné, že to není přímo rodina, ale za rodinu ji můžu považovat? Kdo patří k mému příteli, ty beru jako velmi blízké rodinné přátele a skoro jako rodinu. Většina popisů, co jsi mi psala, se shoduje právě s domem od vedle. Je možné, že se mnou chce ta žena mluvit už víc než rok? A hlavně...nevíš, proč slýchávám ten mužský hlas? jen pokaždé jako hlásku, slovo, heknutí...můj taťka ho slyšel taky. Proč jen on a já? Nechce mi ten hlas taky říct, co jsi mi řekla ty??? Nevíš o koho jde? Moc děkuju jinak, že ses ozvala. Myslím, že už jsem imunní a zvládnu z větší části všemu vzdorovat a nepodléhat. Takže klidně mluv co ti přijde a vůbec se nedívej na pocity. Zatím se měj, snad se zase někdy ozveš. Papa
Axy
To Julie
1. 10. 2007 [17:01]

Jeste neco jsem opomnela ... ta zena tam je s tebou i ve dne. Ale nejenom doma. I v praci i ve tvem volnem case te doprovazi, protoze chce s tebou "mluvit".
Axy
To Julie
1. 10. 2007 [16:58]

Ahoj Julie, zdravim Te po delsi odmlce :-). Vim delsi dobu, ze te neco trapi ohledne toho, co se deje u vas v dome. Je jedno uz ve kterem. Klid neni ani v jednom. Ty domy jsou blizko sebe, vid? To, co te vylekava a zaroven trapi, jen tak neprestane. Tyka se to nocni "navstevnice" (navstevniku), kteri jsou z "onoho" sveta. Ta zena ti chce neco sdelit. Jiz se o to pokousela mnohokrat, ale jaksi kontakt mezi vami nefunguje. Naschvaly ti nedela, jenom potrebuje navazat ten kontakt, tak proto se ti to jevi tak, jako kdyby to byly naschvaly. Az doma priste nekoho z nich "uvidis", zeptej se, co mas vedet, co ti chce sdelit. Neptej se slovy, ale pouze myslenkou. Hned bys mela znat odpoved. Behem vteriny. Mozna odpoved dostanes jeste drive nez otazku vysles. Jedna z veci, kterou se od nich dozvis, tak ta se tyka zdravotni stranky tveho otce a veci s tim souvisejicich. Napisi to natvrdo (ackoliv me mnozi urcite odsoudi), mela bys znat neco vice o rakovine. Mela bys vedet, proc ta nemoc vznika a proc mate (meli jste?) z tohoto duvodu o otce strach. Ale toto je jenom pouze jedna z mala odpovedi. Hezky den. Zdravi Axy.
Julie
To Sylvie
1. 10. 2007 [16:36]

Máš zajímavý příběh tvého života. A děje se ti to všechno v noci nebo i přes den? Snažila ses to někdy nějak ze sebe dostat ven nebo to přestat řešit? A v tom domě pořád bydlíš? Ten dům, co jsme koupili mě táhl hodně dlouho. Vlastně teď už to bude 14 let, co jsem ho poprve uviděla. Od té doby na naši rodinu jakoby čekal. Čekal až budeme muset prodat chalupu, protože se rozpadala a najednou to ten pán prodával přesně v době, co jsme chalupu prodávali. Přitom si na dům dělalo zálusk hodně lidí. Nedokážu pochopit, že ani ti bohatí ho nekoupili. A podle toho, co mi napsala tady ta Axy, tak musím říct, že teď až mi to všechno do sebe zapadá. A z toho mám strach. V tom našem domě umřela jedna paní - o té se mi zdálo, aniž bych něco tušila. Pak jsem ji viděla na fotce z obrazu a došlo mi, že je to ona. A v tom druhém domě žili hodně dobří lidi. Buď mi někdo chce něco říct nebo mě tam nechtějí. Jednu noc mi vůbec nedali pokoj. Bylo to hrozné. Ale v tu druhou...příteli bylo špatně, tak jsem se o něj postarala a byl klid. Jakoby si chtěli dokázat, že taky dokážu pomoct a nejsem nijak zlá. Horší je, že vím, že jich je převaha. Tento víkend byl fakt hrozný. Neměla jsem šanci. Kdyby to byl jen "jeden", ale bylo to horší. Myslela jsem, že se zblázním. Vím, že nějaký důvod všechno bude mít. Ale prozatím mám jen obal a jádro je pevně uzavřené.
Julie
To Jarda
1. 10. 2007 [16:23]

To mi radí tady hodně lidí. A zatím mi to jde, ale ne tak, jak bych potřebovala. Spíš mám takové záchvaty strachu. Až to přijde, tak až potom mi to dojde a pořádně to se mnou škubne. No a pak zase jsem v pohodě a tak trochu se po tom všem pídím.
Sylvie
Julie
1. 10. 2007 [15:49]

Nevím jak pomoct,neumím to. jen jsem ráda že jsem mezy někým kdo má podobné problémy. Narodila jsem se 13.12. Když se mnou naši sli poprvé s kočárkem na procházku začaly ke kočárku běhat veverky, na kočárek sedat ptáci a motýly. Když jsem byla mladší prý jsem neustále tvrdile že chodím přes zrcadlo. Velkou část života se mi dějí nebo spíš můžu vidět něco co hodně lidí ne. Jednou jsme se z přítelem bavili o bohu a pak i o satanu. Začala mně tlačit hlava v zátylku a pak si nepamatuju co jsem říkala jen to že přítel vyskočil a zatřepal se mnou že prý moje oči nejsou moje a že vypadají hrůzostrašně. začala mně bolet hrozně hlava. Od té doby si představuju svoje nitro jako dveře a když cítím že by něco htělo mluvit skrz mně tak je zavřu. Proti vidění to nepomáhá ale proti mluvení skrz mně ano. A tak jsem se na to zeptala jedné paní a ta mi řekla že jsem médium. A kam se hnu tam se v minulosti něco stalo a na to se mně zeptala proč vyhledávám místa mrtvích. Je to ve mně a ty jsi asi také hodně silé médium tak přitahuješ taková místa. Já si totiž koupila dům a pak jsme zjistili že se v něm objesila paní,její manžel hrozně pil a asi znásilňoval nebo jinek ubližoval jí i dceři.
Jarda
re: Julie
1. 10. 2007 [14:01]

hlavní je za žádnou cenu se nebát to je jen podpoří :-(
Julie
dodatek
1. 10. 2007 [13:12]

Chci ještě podotknout, že ty domy jsou vedle sebe a v obou se mi už něco stalo. Je to mnou nebo minulostí domů?
Julie
Detajly
1. 10. 2007 [13:10]

Koupili jsme dům, do kterého se začínáme až teď stěhovat. Jeden člověk pod přezdívkou Axy mi řekl pár věcí, které mě čekají. Nevěřila jsem tomu, nebo spíš se toho obávala. Teď ale zjišťuju, že je všechno asi pravda, protože mě začíná něco obklopovat. Bohužel ale v negativním slova smyslu. Když jsem na baráčku, mám špatné pocity a dovídám se věci, které jsem tušila. Ale horší to teď je u přítelové babičky. Nevím, co se to děje, ale něco mi tam nedává klid. Nebo spíš někdo. Hlavně tento prodloužený víkend. Ten dům je podobný našemu a zemřeli v něm tři lidé. V tom našem jeden. V tom druhém domě často spávám, protože nejsme ještě nastěhovaní s rodiči. Ale nedávno v noci mi někdo seděl na posteli. Slyšela jsem hlas, který slýchávám i doma a už ho slyšel i můj taťka. Zatím jsem klidná, ale co jsem tam, tak mám strach. Připadá mi, jakoby mi někdo dělal naschvály. Co mám dělat? Pokaždé mi přijde taková informace, která mi dokáže, že Axy měla pravdu. Jen se té pravdy bojím.