Vaše příběhy

Pocit Deja Vu

Pořád častěji - (komentáře)

zabika
hm
4. 11. 2010 13:21

dejavu je vraj len chyba pamati...nic viac nic menej...zaziva to skoro kazdy clovek... a ja tiez...nic vynimocne to nieje...
Zbyněk P
Všem
18. 10. 2010 17:04

Vážení všichni diskutující, rád bych Vás požádal o shovívavost a trpělivost. Neboť my všichni, co máme již nějaký ten křížek na zádech, jsme nebyli jiní. Také jsme měli přehršel otázek, na které jsme chtěli, a požadovali dostat odpověď. Když ta odpověď nebyla k dispozici, nebo byla jaksi divná, tak jsme se sami museli snažit, aby nás ta odpověď dohonila. Tak totéž jest i s těmi stávajícími mladými lidmi. Je pravda, že dosti odpovědí přišlo od našich rodičů - ale to bylo v době, kdy nebyla taková neochota a nechuť žít s rodiči, a vnímat jejich rady a pokyny. Tato moderní a módní tendence: neochota ke všemu moudrému a vysvětlujícímu, by se dala překrásně manifestovat do podoby Ivánka (z pohádky: Mrazík), který se loučil se svou maminkou, a na každou její radu ji odpověděl:"Dobrá!" a přitom si o ni bůhví co myslel. Hlavně že byl od ní (tedy od rodiče) již konečně pryč. Ano, každý z nás procházel, či ještě prochází obdobím tzv.:učedlnictvím (tovaryšstvím), aby se dostal již do období "mistra", tedy toho, který by měl radit a vést. Proto opět apeluji na shovívavost a trpělivost, neboť nikdy nevíme, zda-li, právě položená otázka, či někoho jiný názor, nám neumožní pochopit náš nějaký dlouhodobý problém. Přeji krásný den. Zbyněk P.
Engai
Otazka
17. 10. 2010 19:59

Me jen zajima,kdo vybira ty pribehy,ktere sem dat a ktere nedat.Treba ja sem posilala uz 3x po sobe si myslim velmi zajimavy pribeh o tom,jak jsem se dostala ven s meho tela a co pak nasledovalo,ale nikdy tenhle pribeh nebyl zverejnen!A pak si nekdy procitam pribehy od jinych lidi a prijdou mi nektere z nich jako opravdove blbosti;)nechci byt konkretni.
Jelitko
Killerkelt
16. 10. 2010 22:58

reknu ti na priklad,co se me stalo dnes.potrebovala jsem mluvit s jednim clenem me rodiny ,zavrela jsem oci a myslela na nej,hned mi zavolal mobilem a ja jen koukala,jak to funguje.A s toho si nic nedelam.Manzel je na to uz zvykly a nedivi de tomu uz vubec,proste to tak u nas funguje.Nekdy usetrime za hovor v mobilu.O tomto se psat nemusi,horsi je,kdyz se ti obevi tvuj nejaky zemrely clen rodiny a ten ti neco vzkazuje ze zahrobi,to uz je o cem premyslet,ale podotykam,ze telepaticky,ja to jinak neumim a nevidim.
Jelitko
vite...
16. 10. 2010 22:51

me nejvic mrzi,ze takovych celkem rozumnych lidi,co sem chodivali dost ubylo a je to tu uz dost samy mladoch a podle me,takovy dost vazny zazitky ma clovek tak trochu po ctyricitce.beru to podle sebe(aspon me se to tak jevi),ja kdyz jsem byla mlada,jsem takovyho nic nezazila a taky neverila,az jak rikam,pozdeji.Tim nechci nikoho odsuzovat,to ne,asi sem se dost rozcilila,omlouvam se tomu chlapikovi,co napsal ten pribeh...
Sissi
ANO
16. 10. 2010 19:47

, ALE PROČ SE TÍM , CO ZAŽILI NERADI CHLUBÍ? ČASTO TYTO ZÁŽITKY VYZNÍVAJÍ PŘÍLIŠ FANTASTICKY, A TO PŘESTO, ŽE SE SKUTEČNĚ STALY. VÝSLEDKEM JE POCHYBOVÁNÍ A NEPOCHOPENÍ ZE STRANY ČTENÁŘŮ.PAK JE CELKEM LOGICKÉ,ŽE SI KAŽDÝ ROZMYSLÍ, JESTLI SEM MÁ NĚCO PSÁT.A co se týče mladých lidí, je známo,že právě ti se nejvíce zajímají o tyto jevy, hledají dobrodružství a rádi by něco nevšedního zažili. Když pak něco podobného prožijí a neumí si to logicky vysvětlit, leknou se toho neznáma a chtějí se o to zde podělit. Rozhodně bych za to nikoho neodsuzovala...
grebena
Jelitko
16. 10. 2010 12:47

souhlasim s tebou. Ale věřím, že aspon jednou měsíčně se tu něco zajímavého objeví...lidé co opravdu něco zažili se s tim neradi "chlubí". Pak nezbývá nic jiného než vzít s povděkem článek o deja vu:)
Houba
můj názor :-)
15. 10. 2010 22:25

Ahoj. Deja Vu je celkem běžné. Stává se to spoustě lidí. Někde jsem četl tuhle teorii, jak takové Deja Vu vzniká: Když něco zažijeme nebo vidíme poprvé, informace se normálně ukládá do krátkodobé paměti. Pokud něco podobného zažijeme znovu (vybavíme si, že jsme už něco takového zažili), tak se tato informace ukládá už do dlouhodobé paměti.
Pokud ovšem dojde při ukládání informací k chybě a nová informace je uložena rovnou do dlouhodobé paměti, je tento proces doprovázený pocitem vzpomínky. Takže je to vlastně falešná vzpomínka na něco co jsme reálně nikdy nezažili.
Jinak nemyslím si, že by si autor článku dělal z někoho srandu. Prostě každý má jiné měřítko pro to, co je a není "nadpřirozené".
Jelitko
muj nazor
15. 10. 2010 10:51

mam takovy pocit,ze od te doby,co sem zacali chodit dost mladi lide,je to o nicem.
Uz to neni ono,asi sem prestanu chodit,je to smutne,ale zda se mi,ze sem pisi lide,aby si delali legraci s tech,co opravdu neco zazili.Jako na priklad tento clanek....
Co tim chces rict chlapce???To je bezny zivot!