Vaše příběhy

taky se prikalnim k tem geopatogennim silam,taky bych nechala zmerit radon v tom dome,kdyz jde o rakovinu.Teprve pak bych se zamerila na duchy.

Dana P. může míti pravdu v tom, že by se mohlo jednat o nedobrou geopatogenní zónu, obzvláště jak sama upozorňuje na ten fak (a Vy jste to také uvedl), že se v tom domě umíralo na rakovinu. Když nic jinho, tak toto zjištění bych provedl v každém případě. Přeji hezký den. Zbyněk P.

Vzal jsem tam moji kamarádku, co je hodně citlivá na tyto věci, říkala, že když tam vešla, tak jakoby na ni bouchla nejaká ta energie. Udělalo se jí špatně a chtěla jit hned pryč. Jinak tam dříve bydlel taťka, říkal, že tam měl jen hrozný sny ale nic tam necítil zvláštního, asi byl na to místo zvyklý. Teď se tam taky necítí moc dobře.

adresovaný (!)

upřesňuji, že můj příspěvek v 18:03 je sdresovyný tobě

a neříkala kolegyně, jestli ještě někdo jiný z rodiny -třeba maminka - v tom bytě měli nějaké zvláštní pocity nebo podobné zážitky?

v tom domě možná nebude duch, ale je tam kumulovaná silná negativní energie + možná geopatogenní zóna (když tam lidé umírali na rakovinu). Psi taková místa vůbec nemají v oblibě. Zajímalo by mne, co by řekl psychotronik?

A zkoušel jsi již něco konkrétního, nějakou aktivní ochranu proti této síle?

Zdravim, mockrát děkuju za rady, zkusím to udělat jak říkáte a uvidím jestli to pomůže. Jinak mě napadlo, že v tom domě nevydrží ani naši psi, když jsou tam se mnou, tak kňučí u vrat a do domu vůbec nechtějí jít. Uvědomil jsem si, že všichni co tam bydleli co jsem znal a pamatuji, tak zemřeli na rakovinu.

a vis,proc jsou nekteri spatni i po smrti?To jsou ti,co nedosli na vyssi mista a zustali tady a taky treba i za trest,treba nekomu dost ublizili.Mamka mela taky rada svuj domek a nemsti se mi,kdyz to tam vse predelavame,proste pochopila,ze jeji doba je uz pryc a dum se musi modernizovat.Tatka tam nem garaz,ktera uz v dnesni dobe je k nicemu,nikdo tam nepracuje a manzel si to predelava va veterinarni kliniku,a reknu ti kdyz rodice zili,tak to nechteli pripustit.Taky jsem se jim omlouvala a vis co rikal deda,ktery ten dum taky stavel.Prejem jim to,oni s toho udelaji DUM!Nahodou jsem dedu videla (telepaticky) kdyz me to rikal.Proto tam v klidu jsme a vim,ze nam rodice pomahaji a dum hlidaji.Oba v tom dome zemreli,druhej by tam nevydrzel.
Takze jestli v tom dome taky u vas ty lide neureli,to je ta otazka,proc treba v tom dome mas ty porat problem...zjisti to.

ahoj,Iveta ma pravdu,je videt,ze jsi citlivy na tyto veci,jinak by si na tebe duchove nedovolovali.Proste to delej jako ja.Kdyz citim nekoho okolo sebe a je to neprijemne,tak se musis od toho branit a to tak,ze nejlepe pred spanim pozadas sveho ochrance o ochranu,a hlavne rekni ochranuj me od vsech spatnych astralnich bytosti a spatnych lidi...ja kdyz jsem citila ze me rodine hrozi nebezpeci ,tak jsem dokonce zadala o spojeni nasich ochrancu pred spatnymi duchy,porotoze jedna zenska co ma neco proti nam je na to machr a reknu ti mame klid.Jednu dobu dokonce dcera (17) me rekla ze neco vidla pred sebou v kuchyni,neco jako tmavy oblacek a ten se presunoval az zmizel a pak me rekla,ze videla cloveka do pul tela a ten taky odesel zdi.Tak jsem si rekla,je zle a po te zadosti o ochranu je klid.Takze to zkus a uvidis.
Jinak Zbynek ma taky kus pravdy s tim,ze by sis mel ty lidi,co kdysi ten domek tezce poslavili,tak si je musis udobrit,taky takovou peknou reci.To vis,je to porat jejich dum...s tim nic nenadelas oni to neprijimaji,ze jste to koupili,zaplatili a tak...je to porat jejich,tak si je udobri.
A co ja citim kdyz prijedu po roce domu?No rodicu pritomnost a jejich rady a podpory,protoze oni me maji porat radi,tak jako pred tim...

no to je právě ono.....až budeš cítit zase ten strach a špatné pocity,zkus vejít dovnitř a říci rázně a srozumitelně: Nebojím se nikoho a ničeho.
Říkej to třeba stokrát za sebou,při každém špatném pocitu....protože jedině tak tvoje podvědomí začne reagovat pozitivně a přestaneš se bát.Tvoje negativní energie (strach)přiživuje tu negativní energii v domě,odbourej to,začni pozitivně myslet a pozitivní energie se vrátí do domu.
Mimochodem jsem toho názoru ,že jsi velmi vnímavý na tyto věci,proto se ti toto děje :-)
Možná to bude znít divně ale já dnes už vím,že je to spíše taková malá výhoda pro člověka, který má tyto "problémy".:-)
Kdybych to tenkrát věděla asi bych se nestěhovala. :-)

To se to řekne nebát se :) přijde mně že je to tam horší a horší, nedávno jsem neco dělal na dvorku zádama k prosklené verandě, cítil sem jak na mě někdo z té verandy hledí, bál jsem se skoro otočit.
Naštěstí sem tam nikoho neviděl.
Dovnitř baráku už radši ani nechodím :)

Kolegáčku, je pěkné co jste mi odepsal. Velice rád bych s Vámi sdílel Vaše pocity a názory ohledně té nemovitosti, ale bohužel nemohu, neb jsem zcela jiného náhledu. Již sám velký Nietzsche ve své době konstatoval, že: "Člověk je deptán a ničen pouze tím, co mu sám dovolí!" Nebo-li: chcete-li, aby jste se bál duchů, potom se budete báti; chcete-li, aby Vás duchové navštěvovali, či Vás strašili, pak Vás budou navštěvovat a strašit, neboť jste jim to sám umožnil..... Bohudík, vše co "potkáváme", tak plyne a jest pouze z nás samotných !!
Vážený kolego, ale i jiní čtenáři, rád bych Vás poprosil o jedno: "Nesvádějme vše na ty chudáky objekty! Nevymlouvejme se neustále na nějakou špatnou historii u daného objektu!" Ony (ty objekty) za nic nemohou!!! To vše ne-dobré jim přiřazujeme pouze my sami, kvůli svým chybným úvahám a úsudkům, ale i snahou neustále se schovávat za slovy:"Já nic, já muzikant!, nebo "Já za nic nemohu, to samo, či to udělal on!!" Přiznejme si, že to vše ne-dobré pochází z každého z nás! Nééé od souseda, nééé od manželky, či od dětí, ale jenom a jenom z nás samotných!! Namísto, abychom chudáky objekty politovali, pohladili je, či láskyplným slůvkem je obdařili, tak to nééééé. Stále je jen slyšet: "Za to může jen ten objekt s tím strašidlem, který mne trápí!!"
I kolegyňka Iveta pochopila obrovskou hloubku Nietzscheovy myšlenky v tom směru, že bát se, či nechat se něčím ničit, není dovoleno, a postavila na svou obranu statečnost. Přeji hezký den. Zbyněk P.

tento problém jsem řešila před cca dvaceti lety.
Koupili jsem vilu kde jsme vydrželi bydlet tři roky.
Zemřeli tam dva lidé....
Nebudu popisovat co se tam konkrétně dělo,je to na román ale chci ti říct,že ať se budeš snažit jakkoliv,zřejmě nic nepomůže.
Jediná rada,kterou ti můžu dát je... přestaň se bát,to je to nejzásadnější co musíš udělat.
Jinak ten dům můžeš prodat,protože se toho strachu a divného pocitu nikdy nezbavíš.
Jinak v tom domě už dávno nebydlím,je stále prázdný.Udělala jsem tenkrát chybu, že když jsme se stěhovali do jiného vzala jsem si tenkrát jako mladá a blbá sebou něco co patřilo dotyčnému duchovi do nového bydliště.No to jsem ale udělala takovou blbost....a opět už teď bydlím jinde.
Dnes už s těchto věcí nemám strach,ikdyž určité náznaky tu zase jsou,tak já mohu říct, že se už NEBOJÍM.

Myslím, že tam bude asi něco z dřívější doby. Díval sem se na mapu z roku 1823 a ten domek tam jako jedinej už stojí. Vůbec tam už nemůžu nic dělat, mám tam hroznej pocit jako kdyby na mě někdo pořád hleděl a stál vedle mě. Jak se začne šeřit, tak musím jit pryč.

Dle mne jsou Vaše pocity v tom domku pouze zrcadlem Vašeho přístupu k tomu domku. Nebo-li, cítím, jako by jste se odcizoval, a nebral ten domek s vděčností, ale berete jej jako "nutné zlo", nebo jako "zlou" nutnost.
Vězte, že projevíte-li vnitřní lásku a úctu k zemřelé babičce (po které jste zdědil domek), a požádáte-li ji vždy o její vyjádření k daným stavebním úpravám, tak Vám garantuji, že Vám již nikdo nebude "státi" v cestě. A zemřelá babička to pochopí, a dá Vám souhlas. Chce to jen míti lásku v srdci, úctu a určitou pokoru před zemřelými. Přeji hezký den. Zbyněk P.

Nezastírám, že můžete míti pravdu. Nicméně, když jsem četl onen příběh, tak se mi projevil ten závěr, který jsem uvedl, a to okamžitě. Věřím, že kdyby (podle mne) tam bylo pouze to obyčejné připomenutí, tak bych to vycítil. Ale bohužel...... Proto musím státi za svým výkladem, ač se to mnoha lidem nezdá, či nebude líbit. A také to, že někdo uvádí, že se měly rády, jest pouze subjektivním náhledem jedné strany. Strana druhá to mohla vnímat zcela opačně. A proto, nedělejme si iluze..... Přeji hezký den. Zbyněk P.

Zdravim Jelitko, můžu se zeptat jak tě přivítají v tom domku? Dostal domek po babičce a vůbec se tam poslední dobou necítím, ze začátku to bylo dobrý ale poslední dobou tam už nemůžu vydržet. Kamarádka mně řekla že tam asi někdo je, že tam někoho zahlídla. Myslí si, že si ten dotyčnej nepřeje, aby se s tím domkem neco dělalo. Myslíte že by se to dalo nějak vyřešit? :)

Taky si myslím, že oba prarodiče na sebe chtěli tímhle způsobem jenom upozornit, protože věděli, že jinak si jejich přítomnosti nikdo nevšimne..., že v tom prostě nebylo žádné "násilí".

a vy myslite,ze snad ta babicka by se zlobila,ze ji nekdo zaliva uvadajici kvitka?To spis ji chteji dat na jevo svoji pritomnost,ja bych se nelekala a povidala bych si s nema.Tohle me ceka,vzdycky,kdyz po roce vstoupim do domku po rodicich,a nevadi,ze tam po cely rok bydlely studentky.Oni me tam proste prijdou privitat,jak to delavali kdyz zili.Zustane to porat jejich domek a ja jim ho neberu.
Pekny pribeh,je to tak....

Danča má pravdu, zemřelá byla kolegyně babička (matka její matky), prý se měly velmi rády...

to nebyla tchyně, ale její babička. Já si spíš myslím, že se té mladé paní oba příbuzní připomenuli, že tam s ní jsou? Sice to udělali způsobem dost strašidelným. Nevím, jestli bych úlekem taky neutekla :o)

Krásné !! Je vidět a znát, že s tou tchýní nebyla v souznění, tedy v době, kdy žila. Je rovněž vidět, že ta babička (tchýně) asi vládla domácnosti, tedy v době, kdy oba zemřelí ještě žili. Dedukuji to z toho, že:
a) když přišla do toho bytu, tak tam přišla s konkrétní potřebou - došít masku. Jestliže se ale "poflakovala" po tom bytě (a v očích zemřelé tchýně to vypadalo, že tam dělá věci, pro které tam nepřišla), tak se rozlobila a připomenula ji tu potřebu došití masky tím, že spustila šicí stroj a rožnula světla (tedy, že si na ni jakoby posvítila).
b) a jelikož zemřelý děda byl pod "pantoflem" zemřelé tchýně, tak to utvrdil tím, že mrštil šavlí. Jak krásné!! Proto z toho vyplývá závěr ten, že když někam jdeme, tak jest nutností, aby to, kvůli čemu tam jdeme, tak aby bylo vykonáno bezodkladně, a následně opustit to, kam se přišlo.
Opravdu krásné! Přeji hezký den. Zbyněk P.

to je síla !