• Kurzy, Akce, Semináře

• Bytosti světla

• Knižní novinky

• Konspirace, teorie

• Kontakty se záhrobím

• Meditace a relaxace

• Poutní tajemná místa

• Prezentace

• Šamanismus

• Svátky a rituály

• Videa

• Vize budoucnosti

• Záhady a tajemno

• Zajímavosti

• Zamyšlení

• Zaniklé civilizace

• Astrální bytosti

• Klinická smrt

• Kontakt se zemřelými

• Minulé životy

• Něčí přítomnost

• Nevysvětlitelné jevy

• Opuštění těla

• Osudové náhody

• Pocit Deja Vu

• Podivní tvorové

• Praktická magie

• Setkání s UFO

• Sny a realita

• Symboly a znamení

• Teorie a myšlenky

• Vnímavá zvířata

• Výklady snů

• Vyvolávání duchů

• Záhadná místa

• Zvláštní schopnosti

• Magie, Hermetismus

• UFO, USO

• Psychologie

• Víra

• Léčitelství

• Zdravé stravování

• Volnomyšlenkáři

• Esoterické filmy

• Esoterické knihy

• Esoterická hudba

• Vaše kresby

• Úkazy na fotografiích

• Foto zajímavých míst

• Ikonka webu

• Informační témata

• Testy schopností

• Ankety na webu

• Facebook

• Fáze měsíce

• Sluneční aktivita

• Počasí - mapka

Vaše příběhy

- Podivní tvorové -

Zdravím všechny příznivce záhad, blázny do tajemna a všechny existence, co pročítají tyto bezva stránky. Zatím jsem za svůj život prožil už několik tajemných, až absurdních příhod a situací, nad kterými mi zůstává rozum stát a vím, že příjdou další... to je nevyhnutelné :)

Podělím se s vámi o jednu z nich (nejsem sobec:). Je to asi tak pět let, co jsem chodil do deváté třídy. Byla zrovna extrémně nudná hodina občanské nauky - učitelka předčítala cosi z jakési knihy. Využil jsem toho, že jsem seděl u okna a nudu zabíjel kocháním se výhledem na střechy domů pod okny a na lány polí a lesy v pozadí. Najednou koukám a nestačím se divit!
Z lesa se vynořila zvláštní mlhovina a pekelnou rychlostí se hnala přes pole. Byly to divné, čtyři obláčky bez jasných rysů, ale tvarem a stylem pohybu připomínaly koně. Ale koně to být nemohli, je to absurdní představa - stádo jasně zářících běloušů bez lidského dohledu se prohánějící opravdu neuvěřitelnou rychlostí po krajině. Kdepak, živé koně bych rozhodně poznal (zas tak daleko to nebylo) a tohle se navíc jakoby vznášelo. Napadlo mě, že jsou to třeba nějaké z lesa vypařené mraky, ale byly by neuvěřitelně nízko nad zemí a strašně rychle se přemistující.
Opravdu to vypadalo jako zbloudilé „koňské duše", co neví, kudy a kam pelášit. Upozornil jsem na to kamarády. Ti z toho taky byli taky úplně paf. Chvíli jsme zírali, až se to najednou ztratilo za dalekým lesem...

Uběhly dva roky a já se dozvěděl, že v místech, kde se „to" prohánělo, stály ještě za první republiky koňské kasárny. To mě fakt překvapilo.

A pak, že zvířata nemají duši!