Vaše příběhy

- Něčí přítomnost -

Stálé pocity
Než se mi to stalo, moc jsem takovým věcem nevěřila...

S přítelem jsme spolu 4 roky. Když jsme spolu začali chodit, chtěl mě seznámit se svou babičkou (bylo mi v té době 15). Když mě přivedl k ní do bytu, kde bydlel s ní, u okna me přepadl fakt divný pocit a já se spontánně babičky zeptala: "Tady někdo umřel?" Až jsem se své otázky sama zalekla... Babi vytřeštila oči a řekla, že ano. Že přesně tam, kde stojím, zemřel otec mého přítele. Do té doby jsem si myslela, že zemřel v nemocnici.

Pak jsme jednou šli na hřbitov. Přede mnou babča, vedle mne můj přítel. Stála jsem a čekala, když v tom mi někdo sáhl na rameno. Můj přítel to nebyl a babička už tuplem ne. Nic jsem neřekla. Pak jsme jednou vystupovali z auta a já slyším: "Řekni mu, že ho mám rád". Pak takový tichý smích a :"A ať tě moc nezlobí". Zeptala jsem se přítele, co říkal. Ten byl ale celou dobu zticha.

Až jsem o tom asi půl roku poté mluvila se známou. Té se také stávají divné věci. Tak jsem to příteli řekla. Čučel na mě a věřil mi, prý se mu občas v noci zdá když spí, že leží, ale je vzhůru a nemůže se ani pohnout... Začne kňučet, to je prý jediné co může. No a já ho pak vždycky musím vzbudit. Naposled se mu prý zdálo, že je ve dveřích nějaká bílá postava. Že to měl jako malý kluk, pak nic a až já to v něm prý znovu vyvolala tímhle. Nevíte někdo, co to může být?

Prosím, napište mi na email:
Iva.lebedova@centrum.cz
Díky...

Vydáno:   30. 6. 2007

Přečetlo:  1829 čtenářů
Autor (vložil): Ivka

TIP: Pro zobrazení všech příběhů autora klikněte na jméno



Komentáře k příběhu...
Předmět:
Datum:
Jméno:
¤ je
6. 07. 2007 23:28
nefertiti