• Kurzy, Akce, Semináře

• Bytosti světla

• Knižní novinky

• Konspirace, teorie

• Kontakty se záhrobím

• Meditace a relaxace

• Poutní tajemná místa

• Prezentace

• Šamanismus

• Svátky a rituály

• Videa

• Vize budoucnosti

• Záhady a tajemno

• Zajímavosti

• Zamyšlení

• Zaniklé civilizace

• Astrální bytosti

• Klinická smrt

• Kontakt se zemřelými

• Minulé životy

• Něčí přítomnost

• Nevysvětlitelné jevy

• Opuštění těla

• Osudové náhody

• Pocit Deja Vu

• Podivní tvorové

• Praktická magie

• Setkání s UFO

• Sny a realita

• Symboly a znamení

• Teorie a myšlenky

• Vnímavá zvířata

• Výklady snů

• Vyvolávání duchů

• Záhadná místa

• Zvláštní schopnosti

• Magie, Hermetismus

• UFO, USO

• Psychologie

• Víra

• Léčitelství

• Zdravé stravování

• Volnomyšlenkáři

• Esoterické filmy

• Esoterické knihy

• Esoterická hudba

• Vaše kresby

• Úkazy na fotografiích

• Foto zajímavých míst

• Ikonka webu

• Informační témata

• Testy schopností

• Ankety na webu

• Facebook

• Fáze měsíce

• Sluneční aktivita

• Počasí - mapka

Vaše příběhy

- Záhadná místa -

    Nedavno precitany pribeh o strasidelnych domoch ma inspiroval napisat o tom nasom. Upozornujem, ze to nie je fake.

    Kupili sme ju, ked som mala asi rok. Ale od prvej noci, ako mi hovorili rodicia som bola ako besna. Cez den som bola mile dieta, akonahle sa zotmelo, zacala som pomrnkavat a hned co ma ulozili do postele, spustila som ako na lesy. V lepsom pripade som sa celu noc budila, v horsom som utekala z postele a kricala a kricala a kricala. Nabytok tam bol povodny po mrtvej majitelke, starej babicke, tak si mysleli, ze mozno sa preto necitim dobre a zacali renovovat. Vsetko sa vyhodilo, prerobili sa ciastocne zaklady (spevnili ci co ja tomu nerozumiem az tak dobre), nova strecha, komin, novy nater, zburala sa jedna budova (celkom boli tri) a na jej mieste sa urobilo miniaturne ihrisko s opekacim kutom, dali sa nove podlahy, obklady, koberce, nabytok, este aj lustre a obrazy sa dali prec, vsetko stare sa spalilo, nic tam nezostalo. Napriek tomu som bola v noci hnusna a nakoniec aj mama povedala, ze sa tam prestala citit dobre, tak sme tam prestali chodit a jediny, kto sa tam obcas ukazal bol otec. Toto sa udialo v priebehu niekolkych rokov. Ked sa otec vracal z vikendov na chalupe a ja som sa ho pytala co je nove, obcas sa zasmial, ze tam stale strasi. Myslela som si, ze si robi srandu. Sem tam som tam s mamou zbehla na otocku cez den kvoli kamaratom a prirode (vsade okolo su neuveritelne nadherne hory), ale akonahle sa blizil vecer, uz som ju hnala do auta a chcela som cim skor odist.

    Ked som mala 17 rokov, bolo to moje zlomove obdobie vo viacerych bodoch a chalupa tam samozrejme nechybala. Prvykrat sme s kamaratkou ukecali mojich rodicov, aby nas tam pustili same na vikend. Ked sme odprisahali, ze tam nebudeme robit ziadnu party a pokosime zahradu, dali mi kluce a odviezli nas tam. Ked mi otec povedal, ze odtial este budeme utekat, zasmiala som sa. Svoj strach z toho miesta som pripisovala detskemu strachu z tmy a to som predsa uz davno prekonala. Vsetko prebiehalo v klude, sledovali sme filmy, popijali caj, obcas si vybehli na verandu zapalit a rozoberali sme vsetko od a do z, az kym neprisiel vecer. Prave sme sa pokusali na plynovej bombe uvarit kura (zaujimavy zazitok) ked sa z obyvacky, v ktorej sme spali (bola vedla kuchyne) ozvala rana ako z dela. Vbehli sme do izby a videli prasknute okno. Okenice boli jedny zvnutra, potom tam bol priestor asi 15 cm a dalsie z vonku. Vonkajsie boli neporusene, vnutorne boli prasknute, ale prasklina bola rozvetvena po celom okne ako pavucina. Pri blizsej obhliadke sme nenasli ani miniaturnu dierocku, ktora by svedcila o tom, ze oknom nieco preletelo. Ako by aj mohlo. Vonkajsie okenice boli zavrete a cele, a vnutri okrem nas dvoch nebol nikto a my sme boli spolu v kuchyni. Neslo nam to do hlavy. Ja aj kamaratka sme uz v tej dobe prechadzali skolenim u ucitelky - carodejnice, tak sme vedeli, ze to nie je vsetko s kostolnym poriadkom, ale zvedavost nam nedala a zostali sme. Zbytok vecera prebiehal relativne v klude, kym sme nesli spat. Sadla na mna hroza, stiesneny pocit ze na mna niekto pozera z rohu, tak som bleskurychle zazala svetlo, ktore som mala prichystane pri hlave. Kamaratka spala vedla na posteli (ja na gauci) a pri pohlade na nu som pochopila, ze ma rovnake pocity ako ja. Mala vyvalene oci, tazko dychala a pozerala do toho isteho rohu ako ja. Noc sme preckali a rano prvym busom domov.

    Asi pol roka som tam nesla, ale ako to tak byva, spomienky a neprijemne pocity casom vyblednu, ja som si nasla priatela a kedze bolo leto a my sme chceli byt spolu sami, opät som vydrankala na rodicoch kluce. Dodnes maju moju uctu, ze mi verili a nechali nas tam v takom mladom veku samych cele leto. Na pocudovanie, za celu tu dobu sa nestalo nic, co by bolo mozne oznacit za nadprirodzene. Ziadne stiesnene pocity, ziadne zvuky, rozbite okna, ziadna hroza, nic. Tak som si myslela, ze som sa asi vtedy pomylila alebo jednoducho nieco sama sebe nahovorila, ved psychika cloveka ma rozne zakutia. Po rozchode s dotycnym priatelom som sa tam zas nejaku dobu neukazala, aj ked kluce som mala uz permanentne a mohla som tam ist, kedy som chcela.

    Priblizne rok na to sme sa dohodli s kamaratom, ze si urobime vikend v prirode. Prechadzal tazkym obdobim a pobyt na chalupe by mu len prospel. Vsetko slo opät hladko az do vecera. V noci som si lahla a zaspala. Opät na gauci, na posteli som proste nemohla vydrzat, neviem preco. Zobudil ma hlasny vykrik kamarata. Zazala som svetlo a nasla ho sediet na posteli, oci opät vyvalene, perina niekde pri krku a pozeral do toho isteho rohu ako kedysi ja a kamaratka. Ked sa prebral zo soku, a verte mi ze to hodnu chvilu trvalo, povedal, ze sa zobudil na to, ze nanho hladi nejaky chlap a nieco mu hovori, ked zakrical, chlap zmlkol a stratil sa v tom rohu. Ukludnovala som ho, ze to bol len sen (aj ked ja som uz vedela, ze pravdepodobne pojde o ducha) a ulozila ho na gauc zvedava, ci pride chlap aj za mnou, ked budem lezat na posteli. Dlho som nemohla zaspat,ako vravim, postel z nejakeho neznameho dovodu neznasam, ale ked som zaspala, trvalo to asi sekundu a chlap skutocne prisiel. Neviem co mi povedal, bolo to len take mumlanie, snazila som sa zachovat chladnu hlavu, ale pomkol ma taky strach, ze som pri najlepsej voli nemohla. Hned rano sme odcestovali.

    Od tej doby som sa tam vramci "vyskumu" pokusila prespat velakrat, niekedy som to vydrzala az do rana a aj ked som mala hrozne pocity a velmi som sa nevyspala, chlapik sa neukazal v plnej krase, len na mna intenzivne pozeral z kuta a sem tam prebehol po izbe, ale niekedy som to nevydrzala, nasadla som do auta a vydychla som si az ked som bola doma. Napriek mojim schopnostiam sa mi s nim nedari nadviazat spojenie, historia nasej chalupy neuvadza nejake nestastie ani na pozemku ani priamo v nej, sice sme mali na pozemku bazinu, udajne sa v nej vsak nikto neutopil a otec ju zasypal, aby sa nam s mamou nieco nestalo. Aj ked byvaju v strasidelnych chalupach a domoch obvyklejsie zvuky, kroky a rachot, v nasej je ticho ako v kostole.

    Perlicka na zaver. Otec, ktory ma sam nadanie na tieto javy a komunikaciu s nimi (aj ked v mensej miere ako ja), mi, ked som sa s nim o tom rozpravala povedal, ze on toho chlapika vidaval uz ked som bola dieta pri mojej posteli a sam ho citi dlhe roky. Nikdy sa mu nepodarilo, rovnako ako mne s nim spojit, ale ani mu nikdy neublizil, tak si nanho proste zvykol.

    Preco sa vsak vtedy skontaktoval, preco sa o to uz viac nepokusil a preco sa neobjavuje nikde inde len v tej miestnosti a vzdy mizne v tom istom rohu neviem. Mimochodom, na nasom pozemku je extremne mnozstvo hadov, nikde inde v celej obci vsak nie je ani jediny.