Vaše příběhy

- Záhadná místa -

Milovický zajatecký tábor
    Dobrý den, chci se s Vámi podělit o mé zážitky, s kterými už jsem se celkem naučila žít. Stává se mi to od té doby, co mi zemřela maminka, psala jsem o tom již tady jeden příběh.

    Je to rok, co jsme se s přítelem přestěhovali do Milovic nad Labem, do části, kde od nějakého roku 1914 byl vojenský zajatecký tábor Rakousko uherské armády. My nyní bydlíme přesně v centru celého minulého dění. Bydlíme prý v bývalé důstojnické vile. Má sestra bydlí naproti nám v zrekonstruovaném domě, byla to bývalá vojenská nemocnice, kde pak v nejhorších období 1. světové války umíraly denně až 36 zajatců (rusové, italové, maďaři, atd.) Vedle nemocnice, tedy hnedle vedle nás, byla márnice. Nyní je z toho udělaná maštal pro koně. Asi 100 metrů pod naším domem je Italský vojenský hřbitov. Ze začátku se vojáci pohřbívali zvlášť, každý do svého hrobu, ale za nějakou dobu museli pohřbívat do hromadných hrobů, kvůli vysokému počtu úmrtí. Většinou umírali zajatci hlady. A teď k věci..:)

    Je to tak dva měsíce, co mě skoro každou druhou noc probudí „něco“, či někdo. Většinou se vzbudím strašnou zimou a to podotýkám, že byly parná léta. Hodně mi hučí v uších a hodně mě začne bolet hlava, která mě už ale ráno nebolí. Ničemu bych to nepřičítala, ale mám ještě dvě čuby, a ty většinou reagují tím, že civí do rohu místnosti a vrčí, nějak jsem si už zvykla, ale když se mi to stalo prvně, krve by se ve mně nedořezal. Nějak jsem se tady na foru dočetla, že je dobré s duchy komunikovat a sdělit jim, ať odejdou. Tak holky vždy okřiknu a ještě dodám: „a vy také odejděte, kde máte být!“ Jenže nevím proč, ale dlouhodobě to nepomáhá a většinou se to opakuje zase další noc. Pochybuji, že mi chtějí nějak ublížit, ale fakt to nahání strach. Moje maminka to určitě není, jelikož za mnou přestala chodit, co jsem změnila svůj dosavadní život, který jí dělal starosti. Nyní mám vcelku spokojený život a s nynějším přítelem se máme rádi.

    Moc mě historie Milovic, především bývalé vesnice Mladé zajímala, tak jsem si přečetla celou knihu. Musím ještě přesně zjistit, co bylo v našem domě, protože se mi nezdá, že byl to byla důstojnická vila, vedle nemocnice a márnice. Kdyby náhodou někdo věděl tak prosím dejte vědět. A radu, jak dál postupovat také uvítám.

Tady bydlíme: => www.mapy.cz

Vydáno:   22. 9. 2010

Přečetlo:  3487 čtenářů
Autor (vložil): Fiona

TIP: Pro zobrazení všech příběhů autora klikněte na jméno



Komentáře k příběhu...
Předmět:
Datum:
Jméno:
¤ Komunikace
17. 11. 2011 8:00
Kris
¤ Rada Mistra Tithanuse
28. 04. 2011 18:36
TITHANUS
¤ Rada Mistra Tithanuse
28. 04. 2011 18:34
TITHANUS
¤ Informace
9. 02. 2011 15:18
Porthos
¤ ?
29. 09. 2010 11:28
Fiona
¤ Re:?
27. 09. 2010 19:44
Alef
¤ ?
27. 09. 2010 8:59
Fiona
¤ ?
22. 09. 2010 22:42
Alef