• Kurzy, Akce, Semináře

• Bytosti světla

• Knižní novinky

• Konspirace, teorie

• Kontakty se záhrobím

• Meditace a relaxace

• Poutní tajemná místa

• Prezentace

• Šamanismus

• Svátky a rituály

• Videa

• Vize budoucnosti

• Záhady a tajemno

• Zajímavosti

• Zamyšlení

• Zaniklé civilizace

• Astrální bytosti

• Klinická smrt

• Kontakt se zemřelými

• Minulé životy

• Něčí přítomnost

• Nevysvětlitelné jevy

• Opuštění těla

• Osudové náhody

• Pocit Deja Vu

• Podivní tvorové

• Praktická magie

• Setkání s UFO

• Sny a realita

• Symboly a znamení

• Teorie a myšlenky

• Vnímavá zvířata

• Výklady snů

• Vyvolávání duchů

• Záhadná místa

• Zvláštní schopnosti

• Magie, Hermetismus

• UFO, USO

• Psychologie

• Víra

• Léčitelství

• Zdravé stravování

• Volnomyšlenkáři

• Esoterické filmy

• Esoterické knihy

• Esoterická hudba

• Vaše kresby

• Úkazy na fotografiích

• Foto zajímavých míst

• Ikonka webu

• Informační témata

• Testy schopností

• Ankety na webu

• Facebook

• Fáze měsíce

• Sluneční aktivita

• Počasí - mapka

Vaše příběhy

- Pocit Deja Vu -

    Stalo se to v prvních dnech mého pobytu v Petrohradu, kam jsem přijela za svým manželem, jenž byl v té době v sanatoriu. Byla jsem ráda, že mohu sama objevovat město, které se mi tak zalíbilo při prvních dvou krátkých návštěvách se zájezdy CKM.

    Musím předeslat, že téměř všechny uložené vzpomínky mám spojené s vůněmi a že stačí jen závan, a vzpomínka se mi vybaví.

    Jednoho zářijového podvečera jsem se vydala od naší koleje na Sadové směrem k něvskému nábřeží. Bylo teplo, už se začalo stmívat a kolem mne se rozsvěcovaly starobylé plynové lampy. Šla jsem stále jedním směrem, protože podle mapy někde předem mnou měl být chrám, jehož nádherné malachitové sloupy jsem si chtěla znovu prohlédnout.

    V jednu chvíli jsem pocítila slabý závan teplého větru se sotva postřehnutelnou vůní. Najednou jsem naprosto přesně věděla, co uvidím, až zahnu za roh, jen mě trochu překvapilo, že mám dlouhou sukni a na levém zápěstí se mi houpe vyšívaná látková taštička ve formě pytlíku.

    Za rohem byl můstek přes říčku Mojku? přesně tak, jak jsem to čekala. V moment, kdy jsem si uvědomila, že nikde není ani živáčka, zážitek zmizel jakoby fouknutím. Teprve pak jsem uviděla paní s kočárkem na můstku a pána přede mnou, kteří tu vteřinu předtím nebyli. A střechy domů opět pokrýval obvyklý les televizních antén, na ulicích parkovala auta... Taky barvy všeho kolem mne byly nyní jasnější a vzduch jakoby průhlednější.

    Zážitek mě natolik zaskočil, že jsem nebyla schopna o něm s nikým mluvit: má čistě racionálně uvažující mysl nedokázala najít žádné rozumné vysvětlení, a tak mozek tuto zkušenost potlačil.

    Teprve po mnoha letech, kdy jsem v literatuře narazila na popis zážitků déja-vu a kdy jsem o minulých životech už něco málo věděla, jsem si vybavila svou záhadnou regresní vzpomínku. Pochopila jsem, že mi Vesmír chtěl připomenout jeden z mých minulých životů. Tím se dá objasnit jak má láska k Rusku a jazyku, tak i skutečnost, že jsem se v Petrohradu od prvního momentu cítila jako doma.