• Kurzy, Akce, Semináře

• Bytosti světla

• Knižní novinky

• Konspirace, teorie

• Kontakty se záhrobím

• Meditace a relaxace

• Poutní tajemná místa

• Prezentace

• Šamanismus

• Svátky a rituály

• Videa

• Vize budoucnosti

• Záhady a tajemno

• Zajímavosti

• Zamyšlení

• Zaniklé civilizace

• Astrální bytosti

• Klinická smrt

• Kontakt se zemřelými

• Minulé životy

• Něčí přítomnost

• Nevysvětlitelné jevy

• Opuštění těla

• Osudové náhody

• Pocit Deja Vu

• Podivní tvorové

• Praktická magie

• Setkání s UFO

• Sny a realita

• Symboly a znamení

• Teorie a myšlenky

• Vnímavá zvířata

• Výklady snů

• Vyvolávání duchů

• Záhadná místa

• Zvláštní schopnosti

• Magie, Hermetismus

• UFO, USO

• Psychologie

• Víra

• Léčitelství

• Zdravé stravování

• Volnomyšlenkáři

• Esoterické filmy

• Esoterické knihy

• Esoterická hudba

• Vaše kresby

• Úkazy na fotografiích

• Foto zajímavých míst

• Ikonka webu

• Informační témata

• Testy schopností

• Ankety na webu

• Facebook

• Fáze měsíce

• Sluneční aktivita

• Počasí - mapka

Vaše příběhy

- Podivní tvorové -

    Popíšu Vám cosi, co mě připravilo minimálně o hodinu života, tak moc jsem byla tehdy vyděšená.

    Vloni jsme byli na dovolené v Chorvatsku a jednoho pěkného večera jsme se šli s přítelem projít po okolí. Zašli jsme neplánovaně docela daleko a při návratu zpět mi přítel povídá - "Hele, támhle jsou ty sloupy, okolo kterých jsme šli, když jsme vycházeli. Když projdeme tím lesíkem, tak se dostaneme na cestu poblíž našeho domu a nebudeme to muset celé obcházet!" Jeho nápad mě potěšil, vycházka byla dlouhá, všude tma jak v ranci, také bylo kolem jedenácté hodiny a mě bolely už pěkně nohy - jen ženskou napadne vyrazit si na výlet v pantoflích..

    Zrovna k tomu lesíku vedla silnička a tak jsem se tam vydali. Jenže ouha, ze silničky byla po chvíli jen štěrková cesta vedoucí kolem domu s otevřenými vraty a poměrně vzteklými nepřidělanými psy a za domem se ztratila úplně. Rozsvítila jsem na mobilu světlo a to už i přítel nejistě našlapoval travou a nízkým křovím. Jenže když jsme se dostali k hradbě lesíka, tak v tom tichu se z něj ozvalo praskání větviček, pomalé a nesouměrné.
"Tam někdo je", zašeptala jsem vyděšeně a ještě pevněji jsem se chytla přítelovy ruky.
Svítila jsem mobilem tam, zpátky, 3 diody svítily celkem silně, ale neviděla jsm nic a praskání větviček se přibližovalo. To už jsem se otočila a metla zpátky na štěrkovou cestu, radši bych se nechala sežrat psy než zažívat ten strach. Přítel šel za mnou a nakonec jsem si tu cestu prodloužili po silnici, zato v klidu. Když jsme dorazili do domu, tak mi přítel povídá - "já ti to tam nechtěl řikat, ale šlo proti nám něco bílýho.." Mě jen přeběhl mráz po zádech..

    Tak nevím, co tam tehdy bylo, nebo jestli mě jen vyděsil někdo, kdo měl stejný nápad jako my, ale proč šel po tmě a riskoval vypíchnutí oka.. Jeho blbost, ale já jsem tedy opravdu měla namále..