Vaše příběhy

- Kontakt se zemřelými -

Rodinné pouto
Napíší vám zážitky, které prožívám s dcerou, která studuje teď již pátým ročníkem medicínu v Plzni.

    Dcera je pečlivá studentka a veškerý čas dává jen do učení a bohužel zapomíná žít. Čas letí a ona jen sedí na kolejích nad knihama, ale tohle je jiná věc, spíš její rozhodnutí...

    Nejhorší na tom ale je, že má vždy strašlivý stres, když má jít na zkoušku. Před zkouškou mi telefonuje a žádá mě, abych ji pomohla, aby vše dobře dopadlo. S tímto se vždy obracím na mamku a skoro na všechny, co jsou na "druhém břehu" z naší rodiny.

    Vždy říkám: "mamko, zařiď to, vždycky jsi v našem životě vše zařizovala a vždy vše vyřídila, tak ještě máš tady tento úkol se svoji vnučkou. Tak to prosímtě zařiď"! Ještě dodávám, ať ji uklidní, že je vystresovaná. Dcera znalosti má uložené v hlavě, jen aby ze stresu nebyla mimo, protože jsou studenti, kteří ze stresu nejsou schopni slova, tak je důležité ji uklidnit. Stejně si myslím, že to jsou zbytečné obavy, mamka ví nejlépe, jak její vnučka na tom je, protože při telepatii to zjistí sama.

    Po každé zkoušce mi pak dcera řekla, že je zajímavé, že vždycky si vytáhne otázky, které prošla v rychlosti ještě před odchodem do školy. Pořád říkala - podivná náhoda....

    Včera měla zkoušku a to už byl vrchol podivnosti. Zkoušející profesor (přesně nevím titul), zkoušel dceru jako první a zapálil si před tím svíčku!! Což nikdo nikdy nedělal. A zase si vytáhla otázky, které si ještě zopakovala před odchodem! Vše bylo nemožné normálně vysvětlit. Další záhada byla, že najednou ji obklopilo zajímavé příjemné teplo a mozek se uklidnil, začala odpovídat na otázky s úplným klidem a řekla i to, co už nebylo ani třeba, zkoušející se jen usmíval a říkal, že už nemá slov na co se ji ještě zeptat, že řekla úplně vše. Pak ji dal otázky mimo zkoušku, na což zase odpověděla výborně. On ji řekl, že tohle není ani v knihách!

    Když jsem vše s dcerou probírala teď doma, tak ona mi říká: "mami, je zajímavé, že jsem při zkoušení byla úplně klidná, i když se mi klepaly ruce. A bylo to docela trapné, když jsem musela mít v rukách ten papír s mýma poznámkama a ten se klepal. Jsem přesvědčená, že mi zase pomohla babička, protože těch náhod je už moc a to, že se klepaly jen ruce a mozek zůstal klidný je víc než zajímavé"....

Vydáno:   18. 1. 2019

Přečetlo:  291 čtenářů
Autor (vložil): =Jitka=

TIP: Pro zobrazení všech příběhů autora klikněte na jméno



Komentáře k příběhu...
Předmět:
Datum:
Jméno:
¤ Garfi
18. 01. 2019 13:30
=Jitka=
¤ Taky
18. 01. 2019 11:19
Garfi