• Kurzy, Akce, Semináře

• Bytosti světla

• Knižní novinky

• Konspirace, teorie

• Kontakty se záhrobím

• Meditace a relaxace

• Poutní tajemná místa

• Prezentace

• Šamanismus

• Svátky a rituály

• Videa

• Vize budoucnosti

• Záhady a tajemno

• Zajímavosti

• Zamyšlení

• Zaniklé civilizace

• Astrální bytosti

• Klinická smrt

• Kontakt se zemřelými

• Minulé životy

• Něčí přítomnost

• Nevysvětlitelné jevy

• Opuštění těla

• Osudové náhody

• Pocit Deja Vu

• Podivní tvorové

• Praktická magie

• Setkání s UFO

• Sny a realita

• Symboly a znamení

• Teorie a myšlenky

• Vnímavá zvířata

• Výklady snů

• Vyvolávání duchů

• Záhadná místa

• Zvláštní schopnosti

• Magie, Hermetismus

• UFO, USO

• Psychologie

• Víra

• Léčitelství

• Zdravé stravování

• Volnomyšlenkáři

• Esoterické filmy

• Esoterické knihy

• Esoterická hudba

• Vaše kresby

• Úkazy na fotografiích

• Foto zajímavých míst

• Ikonka webu

• Informační témata

• Testy schopností

• Ankety na webu

• Facebook

• Fáze měsíce

• Sluneční aktivita

• Počasí - mapka

Vaše příběhy

- Záhadná místa -

Letos o dovolené jsem se s manželem vypravila po stopách války 1866. Na každém pohřebišti, nebo památníku se mně manžel neustále ptal, zda něco cítím. V loňském roce jsem totiž cítila přítomnost sestřeleného amerického pilota (o tomto zážitku jsem zde již psala), ale zde jsem necítila nic. Ovšem jen do té doby, než jsme šli „úvozem mrtvých" na Chlum. Stalo se to, když jsme pravidelně ještě každý rok jezdili k tátovým rodičům.
Manžel se zde zastavil, aby si dal do batohu bundu a já jsem ho popoháněla, protože jsem tam měla velmi divný pocit. Byl to pocit úzkosti a neklidu. Když jsem se podívala směrem dolů, tak jsem před sebou viděla zmítající se zkrvavená těla převážně oblečena do bílého oblečení, vztahující po sobě ruce. Slyšela jsem střelbu a křik. Tento obraz jsem měla stále před sebou, když jsme se opět dali na cestu, tak zmizel.
Přišli jsme na Chlum a tam v muzeu jsem najednou zůstala strnule koukat na jeden obraz, nikdy jsem ho totiž neviděla, ale přesně takový výjev jsem před chvíli viděla po cestě. Byl to střet rakouské pěchoty v bílých stejnokrojích a pruské.
Šli jsme dál a zase jsem nic necítila a ani neviděla. Jen ještě jednou na cestě na Hrádek jsme odpočívali u jednoho památníku, kde bylo pohřbeno na 400 vojáků. Zde se mě stále do podvědomí snažily dostat rozmazané obličeje a já měla pocit, jako kdyby chtěly být poznány.

Nevím, co to znamená, já sama jsem z toho zmatená a pár lidem to připadá velmi směšné.