Vaše příběhy

- (komentáře)

iveta
mississippi daiterr
1. 06. 2012 8:08

to nebyla otázka ale konstatování....vím moc dobře o čem mluvíte :-)
mississippi
Dana P.
1. 06. 2012 0:16

Pokud se jí podaří ovládnout energii, co je kolem nás, bude moci úplně všechno.
Naše civilizace je strašným způsobem omezená. Když se vrátíme zpět k přrodě, zlepší se naše vnímání, líp uslyšíme, uvidíme. A naučíme se vnímat svět kolem nás tak, jak se nám nabízí. Ta energie tu je a nejspíš je tu pro nás. Ale neumíme ji správně používat. Jakou kapacitu mozku, že dokázali, že umíme využívat? Nepamatuji si to přesně, ale bylo to snad jen jednu čtvrtinu. A k čemu teda máme ten zbytek? Asi ne proto, abychom nosili větší čepice :-)
Dana P.
mississippi
31. 05. 2012 20:30

jak to myslíš, že není NIC, co by nemohla?
mississippi
Iveta
31. 05. 2012 19:19

Pokud se naučíš s tou energií, která nás obklopuje, pracovat, zjištíš, že není NIC co bys nemohla.
daiterr
Iveto
31. 05. 2012 15:03

s takovou energií můžeš prakticky "všechno".. Používá se v léčitelství, kineziologii, "jasnovidectví a kartářství", magii, ovlivňování okolí, plnění přání a.. prakticky k jakémukoliv chaotickému ovlivnění života jedince.

Vše výše jmenované, ačkoliv zní hodně "středověce", opravdu není nic jiného, než práce s touto energií. Buď pracujeme s pomocí své vysílané energie a nebo se napojujeme na vysílanou energii a čteme v ní. Myslím, že hlavně toto se využívá nevědomky při výkladu karet a věštění. Každý člověk si podvědomě lajnuje pomocí své vlastní energie minimálně nejbližší budoucnost. Takže kartářka, pokud se na tohle napojí, pak může tyto informace vidět a pomocí karet je vyložit.

To byl jen příklad. Myslím si, že věda do téhle oblasti postupně stejně proniká.
iveta
daiterr
31. 05. 2012 12:53

taky si myslím že to je přírodní jev,zajímá mě co všechno se s takovou energii dá ještě dělat.Myslím že toho je spoustu!
daiterr
Gariasi
31. 05. 2012 7:17

"To si myslím že je už úplný nezmysel :D Ľudské telo nieje chodiaca elektráreň, ktorá by pohybovala predmetmi na diaľku."

Dle toho, co zatím znám, tak je "chodící generátor energetických kvant". Jako nejznámější příklad uvádím Kulaginovou (zkoumáno v tehdejším SSSR) a Gellera (ohýbání kovových předmětů).. Oba jmenovaní toto dokázali opakovně a před mnoha komisemi i svědky. Je to patřičně zdokumentováno.

Mám za to, že tohle právě JE přirozený jev, ale věda jej zatím plně nedokázala akceptovat, i když průkazné výsledky dávno má. Nevidím v tom nic nadpřirozeného. Je to jenom energie a práce s ní. Nic víc.
rheia
Energie v nas
30. 05. 2012 13:02

Geriasi, jsem ráda, že mi s těmi rádii věříš. Ale tvé vysvětlení, že se to děje všem, nevysvětluje všechno. Rádio normálně hraje. Vejdu do místnosti, začne šumět a škvrčet. Manžel a dcera už se smějí a mají dobromyslné narážky. Muž mě usadí ve vhodné vzdálenosti i úhlu (tady seď! :-D ). Naladí rádio, poodejde. Ale jak vstanu já a udělám dva kroky, začne to znovu. Přitom ti dva chodí po místnosti, dovnitř i ven … a nic. Proč teda oni … a nic? Většinou se mi ani rádio nepodaří naladit, protože bych musela zůstat stát u něj, dokud bude hrát. Různé úhly jsem samozřejmě zkoušela.

Ty žárovky by ovšem u nás mohly být náhoda. Rozsvícená žárovka se chová, jako by chvilkama klesal proud v síti. Při spěchu a rozčilení se to stává dceři i mně, manželovi ne. Ten brblá, co s těma žárovkama pořád děláme :-D. Ale třeba jen lajdácky zmáčkneme vypínač.

Ale že naladění člověka ovlivní energii v jeho těle, dokládá případ, kdy jsem se chystala na konkurz o zaměstnání. Společenská sukně se mi lepila na silonky, jako bych vylezla z vody. Ještě se na tmavou sukni začal lepit ten neviditelný bílý prach v nepřijatelné míře, no vypadalo to hrozně. Kartáčování to jen zhoršilo, pomohl až kus čokolády, který mi uklidnil nervy (i sukni):-D.
Perchta
žárovky
30. 05. 2012 8:13

Garias
Já to rheii taky věřím, někteří lidé mají takovou vlastnost, že pokud jsou v nějaké emocionálně vypjatější situaci rozblikají světla, někdo u toho i rozhoupe lustr a to s tím rádiem: určitě rheia není hloupá a ví, že je rozladit a "rozladit" i to někteří bez vlastní vůle dělají....Existuje mnoho zdokumentovaných příkladů.
Honza784512
xxxxx
29. 05. 2012 23:51

já si nemyslím, že jsem si to nějak privolal, já jsem to vůbec nečekal :D a docela jsem se lekl, protože jsem byl hned vedle toho okna...
Garias: já o rheie moc nepochybuji, já jsem četl i pripad, kdy byla žena vyhozena z práce, protože se tam za jeji pritomnosti děly divny věci (blíkaly žárovky, létaly předměty...) :D kdyz ji vyhodili, přestalo to...
rheia
Honzo
29. 05. 2012 16:22

To, co říká daiterr, se mi líbí a dává to smysl. Honzo, nezahazuj ty relaxace a meditace, zvlášť jestli přispívají k tvému uvolnění a vyrovnanosti. Je dobrým znamením, žes necítil strach. Je možné, že tímhle způsobem buď ty jevy přestanou, nebo si s nimi líp porozumíš.

Já například svou přítomností rozlaďuju rádia a občas v rozčilení mírně rozblikávám žárovky. S těmi žárovkami to může být náhoda, ale ta rádia jsou spíš pravidlem. Prostě si z toho dělám legraci (spolu s ostatními přítomnými) a dál to neřeším.

Je taky otázka, jestli ti to "cosi" nechtělo něco sdělit. Ale podle mě to není nic nebezpečného, protože jsi necítil strach - a jako vnímavý člověk bys to nebezpečí cítil.
daiterr
-
29. 05. 2012 11:58

A nemohla by to být vlastní energie, která se v té místnosti "kumuluje"? Něco jako případy mladistvých, kteří zažívali "strašení" a pak se ukázalo, že takto vlastně působí jejich vlastní psychokinetická energie, kterou nevědomky ještě přiživili strachem z toho, že se něco děje. Takže pokud prožíváš nějaké vypjatější období, může to být takový průvodní jev. Energie se prostě "nějak vybít musí"..

Další možností by mohla být i přítomnost kohokoliv, kdo ti chce něco sdělit a byl v té chvíli u tebe ve formě energie.

No a samozřejmě to může být i něco jiného, co jsi ale v té chvíli hned nemohl nijak identifikovat a srovnat dle svých dosavadních poznatků, takže se to mohlo jevit tajuplně.

Chce to více zkoumat. Ovšem je tu jedno pravidlo - pokud začneme zkoumat nějakou tu energii, tak se na ni naladíme a tím ji "přiživujeme", takže může docházet i k tomu, že dané jevy budou silnější a častější..

Perchta
My jsme tady tomu
29. 05. 2012 10:49

chladu vždycky říkali:"šáhla na mě smrt." Asi proto, aby si člověk na sebe dával pozor a zároveň prožil každou chvíli jako by byla jeho poslední, prostě připomenutí něčeho v tom smyslu, jak říkávali staří latiníci pamatuj na smrt...:D
Honza784512
Iveta
28. 05. 2012 23:43

Já jsem tu vzdálenost nemeřil :D jenom mi připadalo vtipny to tam napsat takhle podrobně =P =)
Honza784512
Iveta
28. 05. 2012 23:40

Jo medituji, ale ne uz tak moc, ted na to neni moc čas (uzavírají se známky a tak :D).
Ten chlad jsem cítil od nohou a postupovalo to dal (nohy jsem měl nejblíž k tomu místu kde občas vídám ty divny věci na zdi a od okna, kde se pohl ten závěs), pak jsem radši odešel =D jinak nějak chlad či teplo nepocituji, jenom kdyz si čistím čakry, to cítím takovy teplo u ty čakry kterou si čistím a v místech, ktere k ni náleží, a při meditacich jsem zažíval jenom pocity uvolneni, ale jednou, kdyz jsem byl vázne hodne uvolněny, tak jsem zacal cítit chlad na nohou (zase byli nejblíž k ty zdi i oknu)
Mississippi: to nebylo ani na tebe ;-) spis na ty za tebou, a jestli sis nevšiml mich smajlíků, tak jimi jsem chtěl říci, že nejsem naštvany =D =P
iveta
honziku
28. 05. 2012 22:19

bylo by dobré kdyby si napsal konkrétně kde a jak ten chlad pociťuješ,jestli po celém těle a nebo jen na určitých místech.
Pokud to jsou jen místa na těle ,tak by to mohlo být to co píšu.
iveta
honziku
28. 05. 2012 22:01

jseš fakt roztomilej tím jak zřejmě měříš i vzdálenost od okna....jinak se chci zeptat na jednu věc....medituješ ještě?
To je totiž důsledek tvé meditace...ten klid co popisuješ.
Jinak si myslím že ten chlad může mít též spojitost s meditací,můžeš cítit chlad na určitých místech a nebo obrovské teplo,muže se to totiž střídat.
Ten chlad je jakoby cílený na určité místo na těle...myslím že by to mohly být otevřené a fungující čakry.
mississippi
Honza784512
28. 05. 2012 20:59

Ne průvan to opravdu nebyl. Nemyslel jsem to špatně.
ŠPATNĚ JSEM TO NAPSAL.
Honza784512
xxxxx
28. 05. 2012 20:40

Mississippi: Jo no přesně
K tomu závěsu: říkám to naposled :D =) průvan ani vítr ani tornádo to nebylo :D Bylo to hrozne silny, pohlo to jakoby i těma kolečkama co jsou nahoře, a myslím, že se to pohnulo docela hodne. Navíc se tím zavěsem nehýbe úplne nejlépe. Kdyby to byl průvan tak bych to pocitil, byl jsem jakoby cca 0,825 metru od okna, ale byl jsem bokem, fakt bych ten průvan pocitil. ;-)
mississippi
nejde
28. 05. 2012 20:18

jen o ten průvan, ten může způsobit kde co. Ale daleko důležitější je ten pocit chladu. Docela by mne zajímalo, jestli by to zaznamenal teploměr. Ale skoro bych řekl, že ne. Že ten chlad přichází jakoby ZEVNITŘ a v místnosti teplota přitom neklesne.
Dana P.
garias 16:34
28. 05. 2012 18:53

tak tedy jenom nemysli a udělej vlastní pokus. Jestli ti prudké otevření dveří způsobí v místnosti takové tornádo, aby odhrnulo závěs, to můžeš přece lehce ověřit hned. Teoretizovat umí každý
Jelitko
Honziku
28. 05. 2012 15:03

jestli to byl duch,tak to neznamena,ze tam nekdo musel zemrit,on ti prijde "navstivit" i tehdy,kdyz ho budes volat a ja verim,ze jsi urcite pred tim aspon nejakou dobu na takove veci myslel,ze?
Nechal jsi otevrene dvere?Mohl vzniknout v mistnosti i tlak a zaclona se zdvihne hned.V kazdem pripade je dobre,ze se nebojis...
Honza784512
Dana P
28. 05. 2012 14:42

Jo, ale nevidel jsem to, jenom slyšel a bylo to vázne prudký a silny odhrnuti, ten závěs byl pak úplne posunuty od okna, kdyz jsem se na nej koukl. Jinak tedka uz vůbec zadny chlad necítím, ani se nic nestalo, akorát kdyz jsem tam přišel po tom co se to stalo (asi 1,5 hodin od té události), tak jsem ještě ten chlad trosku cítil, ale pak uz nic, ted pořád nic... =)
Dana P.
Perchto
28. 05. 2012 13:06

možná ano, vždyť co my víme, ale jak by mohly nespokojené duše sesílat na živé pohromy? O těch hřbitovech vím, četla i viděla jsem dokumenty a některé opravdu dost neuvěřitelné
Perchta
Dani
28. 05. 2012 10:43

Já to s jistotou samozřejmě nevím, ale dovedu si představit, že duše se mohou "zlobit", pokud chápou zacházení se svými ostatky jako za "neuctivé", které jim nedopřeje klid. Vezmi si jen ty příklady, co se děje v mnohých domech, které jsou postaveny na pohřebištích...
Dana P.
Honzíku
28. 05. 2012 10:31

abych ale vrátila k tématu - ten závěs se odhrnul, když bylo zavřené okno - chápu to správně?
Dana P.
vladimíre, Perchto
28. 05. 2012 9:59

já vám nevím, když se nad tím zamyslím, zda může urna s popelem příbuzného vyvolat problémy? Vždyť duše nelpí na svém bývalém materiálním těle? Možná jen ti lidé prostě jen prožívají svůj osud? proč to píšu - já sama měla doma skoro osm let urnu s popelem své maminky.Nic zlého se nedělo, kluci v té době vystudovali, dva dokončili i vysoké školy. Já třeba přišla o práci, ale to se mohlo stát i bez toho.
Perchta
urna s popelem
28. 05. 2012 9:23

Taky mám příbuzné, kterým se nechce dát urnu (jejich) babičky a dědy do hrobu a mají v životě strašlivé problémy a trápení (velmi těžká choroba, pořád se jim něco sype na baráku, finanční starosti), ale vůbec jim to nepříjde divné....
vladimír
komentář
27. 05. 2012 21:47

Docela tomu věřím. Mému známému - A.K. - se včera stalo něco podobného (navštěvuje tyto stránky, snad si to přečtě). Včera byl docela horký den a on dřepěl u počítače (pořád u něj dřepí, je to jeho práce - IT). Měl otevřené balkonové dveře. Záclony se ani nepohnuly, ale najednou ho zasáhl obrovský chlad. Popsal to jako "kvádr chladu" a ten pocit prý trval snad deset (!) minut... Ten člověk mj. nahrál dřívě na svůj mobil, v minulosti, mj. i "poltergeista". Bohužel tam nebyl vizuální zážitek, jen zvuky. Zveřejnění by nebylo moc důvěryhodné, každý by řekl, že jen mlátil do stolu nebo kopal do zdi... Já trochu tuším, kde je původ těchto jevů i jeho celoživotní smůly. Ve sklepě, ten pitomec (doufám, že to čte), stále skladuje urnu s popelem zesnulé babičky. Je líný jako prase, teď jsem ho teprve přesvědčil, aby to řešil uložením do rodinné hrobky. Chtěl tam pozítří poslat mne. Já bohužel nestíhám, takže to "vyřeší" můj kamarád. Podobné zážitky má ostatně každý. Ne každý však o nich dokáže hovořir...