Články

- Knižní novinky -

Dalajlamova kočka (David Michie)

    Autor je člověkem, jehož životním posláním je seznamovat čtenáře na celém světě s buddhismem. Tady zvolil dojímavý příběh vyprávěný očima himálajského kotěte, později kočky, která sdílí nejbližší chvíle a soukromí se samotným dalajlamou.

    „Představte si typické monzunové odpoledne v Novém Dillí. Dalajlama se vracel z přednáškového turné po Spojených státech. Mířil domů z letiště Indíry Gándhíové a jeho vůz se proplétal ulicemi předměstí. Doprostřed rušné silnice loudavým krokem vstoupil býk a zatarasil tak dopravu. Zastavit muselo i auto s dalajlamou.

    Jeho Svatost klidně vyhlížela z okénka stojícího vozu a čekala, až se kolona znovu rozjede. Právě v tu chvíli upoutalo jeho pozornost drama, které se odehrávalo na kraji ulice. Uprostřed křiku a lomozu, mezi chodci, cyklisty, pouličními stánky s jídlem a žebráky, postávaly dvě otrhané děti ulice a snažily se doprodat, co jim ten den ještě zbývalo. Ráno totiž v jedné postranní uličce našly čerstvě narozená koťata, schovaná v hromadě režných pytlů. Svůj nález si pečlivě prohlédly a došly k závěru, že by se dal zpeněžit. Koťata nebyla žádná pouliční směska, jejich matka nemohla být obyčejná toulavá kočka. Koťátka vypadala naprosto čistokrevně. Chlapci neznali plemeno himálajských koček, ale podle safírových očí, krásného zbarvení a dlouhé srsti vytušili, že bychom mohli mít nějakou cenu…
    … Mě nechali ležet v bahně a radili se, co se mnou. Shodli se na tom, že mě už nikdo nebude chtít koupit. Vzali noviny, byla to týden stará sportovní stránka z Times of India, kterou vítr přivál do blízké škarpy, a zabalili mě do papíru, jako bych byla kus zkaženého masa. Nejspíš mě chtěli hodit na nejbližší hromadu odpadků.“

    „Rozhlédla jsem se, abych zjistila, z čeho ten můj nově nalezený pocit bezpečí a sytosti pramení - a setkala se s očima Jeho Svatosti.
Jak mám vylíčit první okamžiky v jeho přítomnosti?
Byl to pocit a myšlenka zároveň - hluboké hřejivé vědomí toho, že všechno je v pořádku. Jak jsem si později uvědomila, bylo to, jako když vám poprvé v životě dojde, že vaší pravou přirozeností je nekonečná láska a nekonečný soucit. Obojí je ve vás, dalajlama to ve vás vidí, a navíc vám to odzrcadlí zpátky. Vnímá vaši pravou buddhovskou podstatu, a toto výjimečné vnímání přítomné často přiměje k slzám.“



    A kniha sama vás často přiměje k slzám dojetí a k úsměvům, které proudí až ze samotného nitra srdce a duše. Propojení zvláštního pohledu na svět kočičíma očima, moudrostí a lehkostí koček (ale i jejich slabostmi) a několika málo, ovšem výjimečnými, moudry z úst Jeho Svatosti, vám přinese naprosto nečekaný a neobyčejný čtenářský zážitek. Dojemný příběh tu prolíná typické kočičí vlastnosti, maličké exkurze do průběhu kočičího dne, ale i do života mnichů a nevtíravé chvilky s dalajlamou, to celé je mozaikou nesmírně uklidňujícího čtení. Úplně cítíte chrámovou vůni, čerstvý horský vzduch i pochoutky, kterými je Jeska (Jeho svatost kočka, jak byla trošku legračně nazvána), malá Sněžná lvice nebo kočka Rinpoče, obdarovávána na nejrůznějších místech. To víte, kočky se občas toulají a občas něco dostanou a když někdo nezná jejich jméno, snadno si k chlupaté krásce přiřadí nové.

    No a nebudu dál pět chválu, protože tahle kniha patří k těm, na které se nesluší prozrazovat z děje zhola nic, snad jen, že kruhy života se začínají v druhé polovině spojovat, karma začíná fungovat i v kočičím životě. Jak jinak, v dalajlamově náručí se ani nemůže dít jinak.

    Ale jedno prozradit můžu. Jeska bude mít koťátka….sice se jich v této knize ještě nedočkáte, ale nebojte se, chystá se druhý díl…
Nesmírně se na něj těším…

O autorovi:

    Mezinárodně proslulý spisovatel David Michie je autorem úspěšných knih, v nichž seznamuje s buddhismem čtenáře v dnešním uspěchaném západním světem. Michieho tituly Buddhismus pro zaměstnané lidi, Pospěš si a medituj a Praktické osvícení se překládají do mnoha jazyků a vydávají po celém světě.
    Michie se narodil v Zimbabwe, studoval v Jižní Africe, deset let žil v Londýně a nyní bydlí s rodinou v australském Perthu. Píše také detektivky, poslední z nich je Kouzelník z Lhasy
. www.davidmichie.com

Vydalo nakladatelství Synergi Publishing SE, 2013,
www.synergiepublishing.com

    Knihu pokřtila herečka Ivana Jirešová v Dobré čajovně na Václavském náměstí v Praze. „Kniha o malém hrdém koťátku ze slumu, které zachránil samotný Dalaljama je o tom, že každá živá bytost má stejné radosti i starosti. A je i inspirací, jak štěstí dosáhnout, “ říká Ivana Jirešová, podle které jde o příjemnou pohádku pro dospělé. Sympatická herečka má blízko k buddhismu a navíc je i sama velkou milovnicí koček: Doma má bílou kočičku, kterou pojmenovala Vločka. „Kniha mě při čtení uklidňovala a přinesla mi pohodu. Když jsem byla ve stresu, vzpomněla jsem si, jak hlavní hrdinka na vše nazírá svýma modrýma očima. A uklidnění, že vše je tak, jak má být, pak přišlo samo. Škoda jen, že kniha nemá víc stránek,“ dodala Ivana Jirešová, které to při křtu velmi slušelo.



Vydáno:   19. 08. 2013

Přečetlo:  1567 čtenářů
Zdroj:

Autor (vložil): Renata Petříčková



Komentáře k článku...
Zatím žádné komentáře..
Nejste přihlášen(a)