Články

- Zajímavosti -

Od knihy k praxi: Moje zkušenost s metodou Byron Katie, The Work
Od knihy k praxi: Moje zkušenost s metodou Byron Katie, The Work

    Vše odstartovala kniha Potřebuji tvou lásku - je to pravda? Tato kniha mne tak intenzivně oslovila mne donutila vyhledat českou koučku v této oblasti, mimochodem autorku předmluvy v této knize. The Work (Práce), metoda dotazování a analyzování myšlenek mi totiž na jednu stranu přišla neskutečně na hlavu postavená, rozčilovala mne, na druhou stranu tak drsná a k jádru věci jdoucí, že jsem v ní cítila jakýsi ukrytý potenciál a tím mne lákala.

Nemohla jsem ji vystát? Pak jsem pochopila proč…

    Pokud si přečtete tuto knihu od Byron Katie a Michael Katz, získáte celkem ucelený pohled na to, oč tu vlastně jde. Jakákoliv naše myšlenka silně ovlivňuje nejen naši náladu (což pro mě byl zpětným pohledem ten nejpřesvědčivějšjí důkaz - ovšem také nejsmutnější, protože když si uvědomíte, jak moc vám myšlenky ovlivňují náladu a chování k druhým, nejlépe pak těm, kteří nemají s „viníkem“ vašich myšlenek co do činění, je to tristní a dost bolestivá sebereflexe). Jakákoliv naše myšlenka nemusí být pravda! Jak revoluční!

A skrze tuto myšlenku se dostaneme k vlastním emocím a k tomu, co pravdou je.
Jednoduché? Ne tak docela…


    Co se mi zprvu zdálo nepříjemné, dráždivé, rozčilující, to se postupně vyjasňovalo a stejně to může mít více čtenářů - čím více přeskočíte s touto knihou kamenů, čím hlouběji se do ní začtete a překonáte prvotní odpor, tím více zjistíte, že je obyčejně LOGICKÁ. A že to, co vás na ní rozčilovalo, jsou vaše bolestivá místa, která si často ani neuvědomujete.

    Přiznám se, že nejvíce mne tu bolely pasáže o obětech týrání, psychického i fyzického, nepříjemná byla také pasáž o tom, že by člověk dokázal žít dál i po nějaké zásadní životní ztrátě. Až s Lucií Carthy (v knize v předmluvě ještě jako Nováková, zatím jediná certifikovaná koučka této metody u nás) jsem si uvědomila, že to není o tom, abych se na toto těšila - a tím propadala pocitu, že si to přivolávám, ale abych to přijala jako jednu z možností. Či ještě lépe, aby si člověk lépe skrze tyto někdy do extrému vyvedené příklady v knize, uvědomil, že jeho vlastní síla není ve vnějším světě a v chování či jednání druhých, ale v něm samotném. A také je faktem to, že ten, kdo má potřebu uzurpovat a týrat druhé, ve skutečnosti ve své duši trpí mnohem víc než ten, kdo je obětí. Oběť má vždycky po více či méně dlouhé cestě možnost ze situace odejít. Jenže, musí předtím najít sama sebe.

SOUHLASÍM s tím, že je to metoda vhodná pro člověka, který chce pomoci. Který už se staví na kolena a ví, že chce dál žít. Že chce opustit nefunkční vzorce myšlení. Není to metoda pro toho, kdo z různých příčin chce zůstat v roli oběti.

    Možná jsem ve chvílích, kdy jsem knihu četla a znechuceně ji odkládala byla tou, která chtěla zůstat obětí, protože to bylo pohodlnější…

    Zcela jistě jsem ale ve chvílích, kdy jsem knihu opět vzala do ruky a pak si nakonec napsala o kontakt na paní Lucii, byla tou, která už obětí být nechtěla.

The Work v praxi bolí při, a bolí po…

    V knize najdete i vzor pracovního listu. I vzor takové terapie. Zkuste si ji. Zkuste si k sobě být upřímní. Na druhou stranu, když toto absolvujete osobně, v tomto případě to byla skypová linka (na funguje na stránkách B. Katie příležitostně i v češtině, právě s Lucií či do budoucna s dalšími terapeuty), je to ale mnohem větší nálož, protože nemáte možnost utéct. A najednou jdou ven i nejtemnější myšlenky. Bylo to úlevné, náhle jsem mohla přiznat i to, co jsem se styděla přiznat i sama před sebou. A náhle jsem poté uviděla sebe samu ve zcela novém světle. Nejlépe bych to přirovnala k pocitu, v jakém jsem se viděla jako dítě. S intenzivním prožíváním přítomnosti, s radostí do nového dne. S vyřešenou minulostí a s nadějí do budoucna.

    ALE… Velké ale bylo tělo. Nějakým způsobem všechny ty problémy na mne seděly s větším důrazem, než je zdrávo a po každé takové terapii přišly různé stěhovavé bolesti. Záda… hlava… viróza se všemi následnými komplikacemi, různé záhadné příznaky čehosi. Ono když asi sejmete z duše trápení, má konečně šanci pustit se i tělo. A to, co někde v nitru bublalo a nemohlo ven, šlo ven. Logicky. Jako stejně logicky dojdete k závěru, že život je ve své podstatě JEDNODUCHÝ.

    Otázky ani The Work není složitá. Je právě úplně jednoduchá. A když si osvojíte byť jen tu obyčejnou jednu otázku „Je to pravda?“ a tou hned zanalyzujete každou stresující myšlenku, velice své duši odlehčíte. Ano, The Work je práce na celý život, je to styl myšlení, je to neustálé odlupování stresujících myšlenek a jejich řádné logické a cílené řešení.

Tak nějak jsme se to měli naučit už od dětství, nemyslíte?
O autorce
    Byron Katie je americká lektorka, spisovatelka, která prezentuje ve svých dílech a seminářích svůj vlastní postup ke zlepšení života nazývaného „The Work“ (Práce), nebo také „metoda dotazování“. Své poznatky upevnila a rozšířila při práci s lidmi s poruchami příjmu potravy, ve věznicích nebo v nemocnicích či v útulcích pro oběti domácího násilí. Ve zkratce je její Práce zodpovězení si čtyř jednoduchých otázek ve smyslu Je pravda to, co si myslím, vím určitě, že to JE pravda? Jak se cítím, když myslím na své domněnky a jak s nimi mohu pracovat dál… Našla tak základ ke všem svým knihám a ten postupně rozvíjela. Žije v Texasu a více informací o ní najdete na www.thework.com

Český koučink The Work: coachingbylucie.blog.cz

Odkaz na skype HELP linku: www.instituteforthework.com

Vydalo nakladatelství Synergie Publishing SE, 2016, www.synergiepublising.com

Vydáno:   05. 03. 2017

Přečetlo:  838 čtenářů
Zdroj:

Autor (vložil): Renata Petříčková



Komentáře k článku...
Zatím žádné komentáře..
Nejste přihlášen(a)