Články

- Bytosti světla -

S bytůstkami žijeme v symbióze
Dobrý den,

již dlouhou dobu celá rodina víme, že v bytě nejsme sami. Bude vám to asi znít hodně neuvěřitelně, ale my s těmi našimi „potvůrkami" žijeme v pohodě a vůbec nemáme v úmyslu je vyhánět. Píši vám jen proto, že by mě zajímalo, odkud a co vlastně jsou.

Nevidíte je vizuelně, ale víte, kdy tam jsou. Cítíte je. Jsou malincí, vždy je jich několik a chodí za vámi. Jsou zvědaví, dívají se. Nemají rádi, když na ně mluvíte, ani v duchu. Neodpovídají. Ale často nám pomohou něco najít, když si nevíme rady. Jednoduše jdete večer spát s tím, že jste bezradní a ráno to máte na stole v kuchyni.

Naše kočky je vidí. Prostě kočka jde rovně, najednou změní směr, jakoby se vyhne a zase se vrátí na původní trasu a pokračuje. Když byly malá koťata, hrály si s nimi.

Je zajímavé, že tyhle bytůstky, kdoví odkud, nikdy nepřekročí práh pokojů. Zdržují se v předsíni, v koupelně, na záchodě, v kuchyni, ale před prahem do pokojů se zastaví a nejdou sem. Trochu mi přijde, že se chovají jako děti. Bydlíme ve starém domě z r. 1929.

Zabývám se magií, takže mě tyhle věci zase až tak nepřekvapují. Spiritismus ale nedělám a nikdy jsem se jím aktivně nezabývala.

Můj manžel to dodnes úplně nepochopil, ale zvykl si. Je v tomto směru spíš praktický, ale vnímá „JE“ také. Když byla naše dcera maličká, pozorovali jsme spolu, jak si s nimi povídá. Možná jí odpovídali. Já s tím ale dobrou zkušenost nemám. Když jsem je totiž jaksi „vnímala" poprvé, bylo mi asi devatenáct a dost mě to vyplašilo.

Napadlo mě, že jsem cvok. Povídala jsem o nich přítelkyni. Poradila mi, ať na ně jakoby v duchu promluvím a zeptám se, kdo jsou a zda nechtějí nějak pomoct. Udělala jsem to hned následující noc.

Stalo se ale něco neočekávaného. Jak jsem na ně začala mluvit, „přišlo" najednou něco obrovského a hrozně to zařvalo. Samozřejmě, že ne, slyšitelně. Pocitově. Šíleně jsem se polekala a utekla do pokoje. Ani tohle tam za mnou nešlo. Pochopila jsem, že se to stalo asi proto, že jsem na ty malé mluvila. Od té doby je klid. Nevadí jim návštěvy, zvířata...

Jednou jsem pozorovala jednu paní, která byla u mě na výkladu karet... Šla do předsíně k zrcadlu se upravit a jak tam stála a česala se, najednou ustoupila dozadu a podívala se pod sebe. Chovala se přesně, jakoby ohleduplně něco menšího pustila dopředu, protože přes to viděla. Pobavilo mě to, ale nic jsem jí neříkala.

Pochopila jsem, že ani lidé, kteří mě navštěvují, „JIM“ nijak nevadí. Moc by mě zajímalo, kdo si myslíte, že jsou. Jaký druh energie to je, že se s nimi nedá komunikovat?

Za případnou odpověď děkuji...

Vydáno:   12. 09. 2006

Přečetlo:  4045 čtenářů
Zdroj:

Autor (vložil): Michaela



Komentáře k článku...
Předmět:
Datum:
Jméno:
¤ skritek
14. 02. 2011 15:54
Jana Štorková
¤ škriatkovia?
14. 03. 2009 8:43
OLGA
¤ Skřítci
22. 10. 2007 13:01
Anry
¤ Viviana Mori
17. 02. 2007 21:44
Viviana-Mori
¤ ???
26. 10. 2006 15:26
Tom
¤ Bytůstky
15. 10. 2006 9:43
Radim
¤ Autorke
11. 10. 2006 11:38
doktor
¤ Záhada
4. 10. 2006 20:48
Monda
¤ domovi
30. 09. 2006 12:40
noname
¤ bytůstky
30. 09. 2006 10:09
DSAQ
¤ bytůstky
19. 09. 2006 17:43
Gaia
¤ Bytůstky
18. 09. 2006 14:41
Jana
¤ Re:
17. 09. 2006 12:34
DoBa
¤ Elem.
14. 09. 2006 17:56
Gibson
¤ Elementálové
13. 09. 2006 16:37
Mira