Informační témata

Andělé byli stvořeni nesmrtelní ( nikdy nezemřou ). Jejich věčnost byla vyložena ústy Ježíše Krista, když řekl, že „budou nést tíhu lidských břemen po věky věků.“

Andělé strážní nám byli přiděleni na celý život. Každý člověk má nejméně dva takovéto anděly, ale často jich má více. Jeden z dvojice strážných andělů je ponoukající extrovertní anděl, jenž vás postrkuje do rozhodnutí, která jsou v souladu s vaším nejvyšším já. Energie druhého anděla je mnohem jemnější, promlouvá tlumenějším hlasem a uklidňuje vás, když se cítíte smutní. Zkuste je oslovit, zjistit jejich jména a zeptat se: „Je něco, co mi chcete sdělit?“. Ptejte se na co chcete. Pak poděkujte a počkejte na odpověď.

Bytosti, které žily na Zemi coby velcí vůdcové, učitelé a léčitelé nám také rádi s láskou pomáhají, když je zavoláme na pomoc. Jsou to jména jako Ježíš, Buddha, Marie, ale i různí jogíni apod. Kromě andělů, archandělů a nanebevzatých mistrů se v naší blízkosti vyskytují také duchovní rádci, kteří nám pomáhají a radí. Ano, jsou to naší zesnulí příbuzní, kteří s námi mohou být trvale po celý život, nebo jen příležitostně. Bývají to příbuzní, kteří zemřeli ještě před naším narozením, k nímž nás poutal cit, nebo minulost ale taky zesnulí za našeho života. Takovýchto rádců máme zpravidla jednoho až dva.

Anděl je ryzí duch stvořen Bohem. Teologie Starého Zákona zahrnuje víru v anděly - název se vztahuje k určitým spirituálním bytostem, nebo andělských rezidencí, v rukou Božích jako vyslanci jeho vůle.

Anglické slovo „angel“ pochází z řeckého „angelos“, což znamená posel. Když takový posel dělá nadpřirozené věci, není pochyb, že je to andělská bytost - boží poslové, pracující pro Něho a pro konečné blaho celého lidstva.

Křesťanská víra učí, že na rozdíl od našeho fyzického světa je zde také velký svět andělů. Andělé, tak jako lidské bytosti, vlastní rozum, svobodnou vůli a pocity podobné našim, jsou to bytosti bez hmotného těla, láskyplné s možností vyvíjet se k dokonalejšímu stupni. Pomáhají nám, i když na ně nemyslíme a provázejí nás po celý život. Je jistě zajímavé, že andělé k nám často hovoří nepřímo - slyšíme opakovaně nějakou píseň, vidíme nějakou číselnou řadu, která se opakuje. Může to být odpovědí na naše prosby, ovšem za předpokladu správného výkladu. Jejich intelekt je vyšší než lidský.

Podle Písma Svatého, andělé, lidské bytosti a celá příroda byli stvořeni Bohem. Ve slovech: „Na počátku Bůh stvořil nebe a zemi“, nacházíme první zmínku o tom, že Bůh stvořil duchovní svět. Tak, jako protipól Země, hmotného světa, tento duchovní svět byl nazván Nebem. Andělé už byli přítomni během stvoření hvězdné oblohy, což dokazují slova Stvořitele, věnovaná Jobovi: „Když jsem stvořil hvězdy, všichni mí andělé pěli na mě chválu“ (Job 38:7).

Spasitel často hovořil o andělích, v Novém Zákonu je jich zmíněno mnoho. Bůh jim věnoval velkou moudrost, svobodu a sílu, jejich zjevení ve Starém Zákonu je znamením jim přidělené hlavní role.

Andělé jsou čistě spirituální bytosti, nemají hmotné tělo, spatřili tvář Boha a tudíž zažívají pocit dokonalého štěstí. Podle Bible pokračují v šíření božských přikázání a jejich mise mají někdy nesmírně důležitou úlohu - zvěstování. Aby uspěli, mohou někdy na sebe převzít tělesnou podobu. Tak jako my, andělé jsou objekty božské přízně a lásky. Avšak, zpravidla nevystupují jako tělesní tvorové a jejich projev božské lásky nevyžaduje čas, prostor, ba ani vyspělost a proto je můžeme požádat o radu kdykoliv, mohou se vyskytovat na mnoha místech najednou. Pravděpodobně většina významných přetrvávajících aktivit dobrých andělů je být zvěstovatelem božské vůle lidstvu a přivádět lidi k míru a pokoji.

Stvořitel je tak silný a dokonalý, že nemůže být přístupný osobně každé lidské bytosti. On sám je nesmrtelný, přebývající ve světle, což žádnému člověku není přístupno. Andělé netrpí nedostatky a proto mohou jednat jménem Boha a poté mu vylíčit, když komunikují s lidmi. Překlenou velkou mezeru mezi dokonalostí Boha v nebi a strádáním lidí na této planetě. Andělé byli stvořeni nesmrtelní (nikdy nezemřou). Jejich věčnost byla vyložena ústy Ježíše Krista, když řekl, že budou nést tíhu lidských břemen po věky věků. Jsou jednopohlavní a nikdy nežijí v páru. Jsou to děti Boha, děti vzkříšení.

Původně Bůh stvořil všechny anděly jako laskavé, nebeské bytosti. Nicméně, tak jako lidé byli obdařeni svobodnou vůlí, mohli si vybrat cestu boží, nebo jít proti ní a vybrat si mezi dobrem a zlem. Někteří andělé, vedeni Luciferem, nesprávně využívali darů svobody a bouřili se proti Stvořiteli. Tyto bytosti, kvůli své domýšlivosti, se odvrátili od božské lásky. Bůh je ale nezničil, ponechal jim pouze omezené možnosti a vyhnal je pryč. Po nějakém čase si založili své vlastní království - Peklo. Lucifer byl později přejmenován na Satana, což znamená protivník.

Stále zlomyslní, padlí andělé se pokouší člověka svést na cestu hříchů a zatracení. Kupodivu, samotní padlí andělé pociťují strach z království, které stvořili. Vskutku, když Spasitel léčil člověka, posedlého démony a snažil se je vrátit zpět do propasti pekelné, oni Ho prosili raději dovolit jim vstoupit do sviní (Lukáš 8:31).

Padlí andělé jsou vlastně démoni, posluhovači Satana, kteří jsou stále na svobodě. Samotný Satan je zván princem, vládcem všech démonů (Matěj 9:34, Marek 3:22, Lukáš 11:15). Démoni jsou také nazýváni přisluhovači, nebo poslové Satana a mají dobrou organizaci. Bible činí také rozdíly mezi démony posedlými a démony ovlivněnými.

Dle Písma Svatého, měli bychom si uvědomit, že náš život je neustálý boj o záchranu našich duší. Ať chce či nechce, každá lidská bytost, od ranného dětství, je vtažena do boje a musí volit mezi dobrem a zlem, mezi vůlí Boha a démonů. Boj mezi dobrem a zlem začal ještě před stvořením světa a bude trvat až do soudného dne. Ve skutečnosti, boj v nebi je ukončen s konečnou porážkou zla. Nyní bitva byla přesunuta na Zem, přesněji do našich myslí a srdcí. Jak můžeme pocítit, dobří andělé, obzvláště andělé strážní, nám neustále pomáhají v boji proti zlu.

„Anděl míru, věrný průvodce a strážce našich duší a těl, přednese naše požadavky Bohu,“ takto podobně se modlíme při bohoslužbě. Ortodoxní církev věří, že každý, již jako dítě, obdrží svého anděla strážného (ve skutečnosti mohou být dva, i více). Záleží jen na nás, jestli jim nasloucháme. Požehnaný Augustin napsal: „Andělé, s velkým zájmem a nevyčerpatelnou horlivostí, pobývají s námi každou minutu a na každém místě.“ Pomáhají nám, tuší naše potřeby, poskytují nám spojení s Bohem a předávají mu naše nářky a prosby. Doprovázejíce nás celou naší cestou, mohou být v nás, nebo těsně u nás, pozorně nás sledují, jestli odoláváme se zbožností a poctou zlým počinům a jestli se snažíme najít království boží. Žalm nám říká o Bohu, že „On přikazuje svým andělům v úctě doprovázet nás po všech našich cestách.“

Když osoba zemře, odnese anděl duši k Bohu. V duchovním světě si duše uvědomí, kdo je ona sama a kdo anděl strážný. Zde je krátká motlitba k anděli strážnému: