Vaše příběhy

tohle se mi stává poměrně často,a jestli ne,tak je to jiný druh iluze.


mě se nestává, že vím, kde co je a co kdo řekne, nebo co kdo udělá. já si vždy vybavím jen ten pocit a okamžik, občas ton hlasu, nebo třeba melodii. nic víc.je to velmi zvláštní a nepopsatelný pocit, ale přesto je příjemné něco takového prožít. je tojako vypomínka, co se vám opakuje v hlavě i s tím tehdejším pocitem.

Kamarádka měla stejný zážitek. Jenom teda ne v Petrohradě.

Vy jste se vlastně na okamžik ocitla v historickém čase!