Dnes je: Den české státnosti a svátek má: Václav
Dnes je: Úterý 28. září 2021

Vaše příběhy

Sny a realita

Sanitka - (komentáře)

Dana P.
missi
20. 07. 2013 19:28

ty už jsi z té "nové" generace otců. Synovi se věnuješ a i když na něj jak říkáš vyjedeš, on ví, má důkazy, že ho máš rád a máš jistě i jeho respekt, tak si nic nevyčítej. Myslím, že je vše jak má být :o)
Dana P.
SouCZech, Asiel:-)
20. 07. 2013 19:26

můj táta byl ze stejného "rodu". Byl tak asi vychovaný, dávat najevo city k chlapovi nepatřilo, nevěděl si s námi dětmi - a hlavně s holkami - rady, tak si nás nevšímal. Byl taky cholerik, radši jsme se klidili a přestali s ním počítat. Cestu jsme k sobě, alespoň částečně, našli potom v dospělosti. K vnoučatům už se pak choval úplně jinak, byl starší, zklidnil,odpadl stres z uživení rodiny? :o)
mississippi
Noli
19. 07. 2013 23:16

Hezky shrnuto. Já to můžu vzít ze strany otce. Jako táta jsem se snažil mladýho vychovat, tak to cítím já. Pomáhat slabším a neprat se s holkama a tak podobně. Jenže každý je jiný a má tu svou pravdu. Taky na něj někdy vyjedu zbytečně tvrdě a mrzí mně to, ale pak jsou zas chvíle, kdy spolu hážem nožema sřílíme a kopem do mičudy...
Je to složitý to posoudit takhle na dálku.
noli1
??
19. 07. 2013 21:18

ten tatínek je nešťastný a neumí dát najevo svoje city...bohužel potom jedná tak, jak jedná-je to jeho obrana ,snad, aby jeho okolí nepoznalo jeho slabost.....
Adanom
:)
17. 07. 2013 19:04

"Nevím. Myslím, že mezi námi bude vždycky nepřekonatelná bariéra. Malá, ale bude."

Asiel,
Ja to psala proto ze tenhle Tvuj projev me osobne citelne prilis neprozrazoval ze by jsi vedela s jasnosti ze zalezi na tom a onom.
Spis ten projev prozrazuje ze si tu barieru neprekonas, protoze tak myslis.

Jo jasne , kdo by ale nevedel ze vsechno vsecicko se rika lehko a hur se provadi. :)
Asiel:-)
:)
17. 07. 2013 17:12

To je mi jasné...ovšem, říká se to lehko.
Adanom
Asiel
15. 07. 2013 23:17

S dovolenim....... kdyz tu barieru v sobe odstranis, Cestu k nemu najdes, budes-li si to vsak prat. Jinak to totiz nefunguje a totez plai i pro Tveho tatu. To plati na obe strany.
Adanom
Houba
15. 07. 2013 23:10

"......a pokud budeš chtít, tak už svého otce nemusíš nikdy v životě vidět. Nemusíš si k němu hledat cestu, pokud to sám tak necítíš."

Dovolim si rict na Tvuj nazor nazor svuj :)

Nikdo nemusi vubec nic, souhlasim. A ten kdo ani nechce protoze proste jednoduse nechce a nebo proto ze to tak neciti ,ten logicky nebude delat opak toho co chce a skutecne ani nemusi, neni nikde pdano ze musi a nebo ze by musel.
Nicmene kazda mince ma dve strany.
Ten kdo sam sebe presvedci ze Nepotrebuje ( nepouziju zde zamerne pojem muset nebot muset nemusi nikdo nic) prijmout druhou bytost , ze nepotrebuje ji chapat ( zaroven tim vsak sebe ) a nepotrebuje ji nikdy v zivote treba ani videt ( rodice ) zapleta se tak zaroven nevedome do karmicky nevyresenych svazku.
Muj osobni nazor s kterym nemusi nikdo souhlasit ,na tom si nelpim. :)


iveta
Houba
15. 07. 2013 20:14

nic se neděje
Houba
aháá! :-)
15. 07. 2013 19:44

Pardon, já jsem "ho" pochopil jako otce a ono je to myšleno jako prostor :-D Přitom je to jasné, když to teď čtu znovu.
Myslel jsem, žes nějak změnila postoj k němu a on se tím taky změnil. Dost možná to tak ale i bylo.
iveta
Asiel
15. 07. 2013 19:35

chápu
iveta
Houba
15. 07. 2013 19:34

co chceš slyšet ještě víc?
pokud budu mluvit o rodičích...prakticky to vypadá tak že své rodiče miluji a záleží na mě kdy se rozhodnu je navštívit.:-)Tady je pravidlo naprosto jasné..nedělej něco co nechceš a nenech si dělat a respektuj a nezasahuj do vnitřních prostorů jiných.
Asiel:-)
Iveta
15. 07. 2013 19:16

Nevím. Myslím, že mezi námi bude vždycky nepřekonatelná bariéra. Malá, ale bude.
Houba
re:iveta
15. 07. 2013 19:10

A jak jsi to udělala? (myslím prakticky)
iveta
Asiel
15. 07. 2013 18:58

a myslíš že ještě někdy najdete?
Já sama za sebe mohu říct že jsem tu cestu v pozdější době ani nehledala.Stala jsem se "imunní" a to proto že ikdyž mě v mém životě ovlivnil(a né jen on ale i matka) zjistila jsem že za svůj vnitřní prostor jsem zodpovědná já sama a nikdo jiný.
A když jsem zjistila že jsem zodpovědná za svůj vnitřní prostor (za svoji duši) zákonitě jsem ho musela "přetransformovat k obrazu svému".
Vyhlásila jsem vnitřnímu prostoru svobodu tak že se stala realitou v mojí existencí.
Asiel:-)
Ocet
15. 07. 2013 18:17

Můj otec býval hrozný cholerik, byl schopný vyletět kvůli každé prkotině. Takže na něj mám spíš negativní vzpomínky (ale ne zas úplně, byly chvíle, kdy byl celkem fajn). Vykládám si to tak, že žil ve stresu, aby zajistil rodinu. Ale s přibývajícími léty se hodně zklidnil. Asi mu došla pára :), nebo získal životní moudrost a zjistil, že nemá cenu se rozčilovat. Možná ho i ovlivnilo to, že se začal zajímat o buddhismus a cvičit jógu. Ale cestu jsme k sobě zatím úplně nenašli.

iveta
rovnováha
15. 07. 2013 18:07

je stav kdy pronikneš do své vlastní duše,tím pádem zjistíš že nemusíš nic....nemusíš ani pochopit a ni přijímat a ani se stavět na odpor tvému otci a né jen jemu.Zjistíš že chceš žít život takový jaký ty sám svobodně chceš a cítíš.
Pak se karmická zátěž rozplyne,protože už ji nebudeš dál vyživovat.
SouCZech
:)
15. 07. 2013 17:35

Děkuju moc za komentáře :)




Houba
Ahoj,
15. 07. 2013 17:34

já souhlasím s tím co píše Adanom a Jelitko. Všechno je prostě následek minulosti. Prostě nekonečný složitý propletenec příčin a následků. Jde to daleko, daleko před narození tvého otce. A protože člověk ty všechny jemné vlivy nedokáže zachytit a pochopit, tak se jako reakce objevuje zlost, nenávist a další podobné emoce a hlavně pocit, že někdo se něčím provinil, že je to jeho chyba. Ale plyne to jenom z nepochopení. Zkus o tom přemýšlet.
Na tvém místě bych co nejdřív sehnal vlastní bydlení a odešel a pokud budeš chtít, tak už svého otce nemusíš nikdy v životě vidět. Nemusíš si k němu hledat cestu, pokud to sám tak necítíš.
Garfield
Ahoj,
15. 07. 2013 14:18

i já si myslím, že z táty mluvil stres. Buď si jist, že se táta o dědu bojí, jen to přebíjí zrovna tímhle způsobem, těžko se s tím prostě vyrovnává. Každý reagujeme na stres jinak. Mimoto i já bych se v podpbné situaci sice uvnitř sebe svírala strachy, ale navenek bych se snažila být co nejklidnější, aby nevyplašila dědu ještě víc svým vlastním chováním a naopak mu dodala klidu. Toto tě asi nenapadlo. Můj muž fungoval zrovna tak, úplně stejně a nebylo to s ním leckdy lehké. Nicméně měl zas jiné vlastnosti dobré, ber to komplexně. No a z domu ti opravdu doporučuji odejít brzy. Snížíš tím třecí plochy a snáz pak k sobě najdete opět cestu, tentokrát už ne jak muž-dítě, ale jako muž k muži.
Adanom
Sou
15. 07. 2013 10:31

Souhlasim s tim jak pise Jelitko ze to jsou nasledky ( nebo projevy ) nestastnych a nevyrovnanych lidi. A Ty ( a bracha ) jsi proste ten hromosvod.
Muzes pred sebou mit dlouhou nebo i kratkou cestu, se s tim jaky je Tvuj tata vyporadat. Zalezi na tom jak dalece( hluboce ) sam porozumis tomu proc je jaky je.
To se prave dotyka toho co nakousla Jelitko, ze je to profil nestastnych s nevyrovnanych osobnosti. Tech co sami sebe nemiluji a neumi milovat nebot nebyli milovani. Je to dlouhy retezec pricin a dusledku.

Clovek ma vzdy vic jak dve moznosti jak se sam vyporada s temi jako je Tvuj tata.
Avsak dve zakladni moznosti muzou byt tyhle: snazit se pochopit ( v pochopeni lezi i odpusteni a prijimani cloveka takoveho jaky je vzhledem k pochopeni pricin toho proc takovy je ) a nebo se nesnazit nebo toho nebyt schopen a Postavit se na odpor uz tahle nevyrovnanymu cloveku.
A Jak pise Jelitko, zachovat vnitrni klid dokaze jen malo kdo a to se tyka i schopnosti byt sam vyrovnany jakmile stojis tvari v tvar nevyrovnanemu cloveku ktery prave kvuli tomu jedna tak jako Tvuj tata.

Nikdy nemusis byt jako on, zalezi na tom jak dalece pochopis souvislosti s priciny.
Drzim Ti pesti.
iveta
souCZech
15. 07. 2013 9:51

je mi líto co se dědovi stalo,myslím že bude vše v pořádku.
Ovšem ty kluku se mi vůbec nelíbíš....máš v sobě tolik méněcennosti,lítosti až běda!!
Seber se a ukaž sám sobě jaká síla v tobě dřímá,přestaň se bát a ukaž navenek svoje zdravé sebevědomí.
Nikdo nesmí poniživat a trápit své nejbližší!
Řekni sakra tátovi jasně do očí že už nikdy,nikdy nesmí toto dělat!!pokud to nepomůže...seber se a postav se na vlastní nohy!Tím mu aspoň trošku ukážeš že nejsi pro něho obyčejná nula.Nesmíš setrvávat v tomto stavu,jinak se ho už budeš těžko zbavovat a nakonec se staneš tím co otec....
Promiň ale musela jsem ti to říct,protože nikdo nesmí podléhat pocitům jako máš ty.
To mě to zase zvedlo ze židle!!
Držím ti palce kluku!!!
Jelitko
ahoj
15. 07. 2013 9:46

bohuzel toto jsou nasledky nestastnych lidi,co ziji ve stresu a obavach jestli vyjdou s penezi....
lidi neziji normalne a proto jakykoliv zivotni problem je rozcili a samozrejme to nekdo schyta,proste jako hromosvod.
Nedovedou v klidu vyresit situaci i tak jednoduchou jako jak pises,ta s tvym dedou.Zachovat klid je v dnesni dobe umeni a dokazi to jen lidi,co jsou vyrovnani,no a tech je malo.
Nic si s toho nedelej,ja myslim,ze to prejde.Musis se osamostatnit,najit si slusnou praci a jit z domu pryc,pak si te budou vazit a budou cekat az k nim prijdes na navstevu.