Vaše příběhy

Ach, tá láska nebeská! :)

To asi umím. A teď jsem si uvědomila, že nejvíce se synem, máme krásný vztah, už se mnou nebydlí, a když má nějaké splíny a necítí se dobře, tak já taky ne, je mi divně a úzko a nevím proč. Bydlí daleko, tak si většinou jen voláme, a on mi zavolá, že se necítí dobře a mě je v tu chvíli jasné, proč jsem se tak cítila já.

A ted, proc jsem se na to ptal..ono nekdy, nekdo, se umi na druheho cloveka napojit a sdilet s nim jeho myslenky a nekdy i pocity..a u Tebe si myslim, ze jsi schopna vnimat druheho cloveka jako,,celek,, takoveho, jaky je..se vsim vsudy..a takovych lidi neni moc..

Tak to vycítím. Poznám na člověku jak se v tu chvíli cítí. Ale nikdy jsem nad tím nepřemýšlela, až to říkáš, tak si to uvědomuju. Pracuji s lidma dost let, tak to může být i tím, nevím.

Ok..a co treba,, sdileni,, pocitu? Jako ze vidis nekoho a citis, vnimas, ze je smutny, vesely..

Prostě mě to jen probleskne hlavou, přijde myšlenka, já si někdy řeknu, co mě to napadlo za blbost, že to tak určitě nebude a ono to tak většinou je. Nebo mi zazvoní telefon, ten člověk se mi představí a mě zase přijde myšlenka co řekne atd. A on to přesně řekne.

Dovedla bys vic ropsat, jak se k Tobe ta informace dostane? Jak se u Tebe projevi.. Nechci moc psat nejake moznosti, aby Te to neovlivnilo..;-)

Nic se nestalo. Výměna názorů je někdy potřeba :-)

Podobá sa to na prejavy telepatie. ... Zdenousek, teraz, keď som už tak viac o tvojom prípade informovaný, tak som sa úplne dole v prvom komentári pravdepodobne mýlil. Ospravedlňujem sa ti.

Možná je to i tak, že vím co řeknou, já nevím vlastně jak to je. Ale s manželem to mám tak, že na něco pomyslím, neřeknu to nahlas a on to řekne. Stává se mi to s ním pořád. Vždycky mu říkám, že jsem na to zrovna myslela a vůbec to není nic o čem bysme se před tím bavili.

Ne, určitě to v sobě nepotlačuji. Já nevím, jestli s tím umím pracovat, no prostě když to přijde, tak mě to vždycky překvapí. Nedávno se mi stalo, že jsem dělala melír zákaznici a projelo mi hlavou, že jí umřel tatínek, tak zničeho nic. A ona mi tak za půl hodiny řekla, že jí umřel tatínek. A u dvou zákaznic, které mi telefonovaly, tak už jsem věděla dopředu, že mi řeknou, že jim umřel manžel.

Pomyslis na to, a oni to pak reknou? Nebo to je tak, ze vis, ze to reknou..jde mi od koho ke komu jde ten prvotni impuls..a jo..vim, ze to umi byt i desive..

mně by to snad ani nepřišlo tak děsivé jako zajímavé - já ale tuším, že už s tím docela umíš pracovat, že tyhle schopnosti v sobě nepotlačuješ?

A co je zvláštní..Poslední dobou vím dopředu co mi lidi řeknou. Já na to pomyslím a oni to za chvíli vysloví. Nebo i vím, jak dopadne určitá věc. Je to zvláštní, někdy až děsivé.

Jméno jsem mu dala sama, jestli to bylo nějaké vnuknutí, nevím. Možná. Ale zážitek to byl nádherný. A potom ten hřející kámen, určitě to mělo nějakou spojitost.

záblesk, všeobjímající světlo a láska - ano, taková svědectví jsem už četla či slyšela mnohokrát.
A k tomu jménu - dověděla jsi se jméno anděla? Protože jak mám o tom povědomí, oni ho prý mohou lidem -asi telepaticky - sdělit

Já neříkám, že mám pravdu. Já myslím, že je to normální si o těchto věcech přečíst. Zkušenosti jiných lidí atd. Mě to prostě vyhovuje takhle a dělám si to po svém. Každý ať si to dělá jak to vyhovuje jemu. Napsala jsem svůj zážitek, který se stal a za tím si stojím a je mi jedno jestli je to dobře nebo špatně.

tyhle věty mám nejradši " někde jsem to slyšela", "četla jsem to v časopise" ty nemají fakt chybu :D nebudu se vůbec ptát, co nebo kdo je anděl, bylo by to zbytečné. Jen jednu výhradu: Anděl se nepřivolává a nepojmenovává se, protože jméno už má. Ale co tady má přece každý pravdu :D

Já takové černé myšlenky neměla. Spíš jsem dřív hodně meditovala. A když člověk medituje, má k andělům blíž. Alespoň jsem to tak slyšela. Teď už jsem dlouho nemeditovala. Necítím teď tu potřebu. Začala jsem malovat obrazy a na kameny a strašně mě to naplňuje a dává energii, tak to bude ,možná i tím. Mám takový zážitek s malovaným kamenem, časem ho sem taky napíšu.

před časem jsem tu psala o své kamarádce, které tragicky zahynul manžel. Ve výroční den jeho smrti, když vážně přemýšlela o sebevraždě, měla stejný zážitek jako vy. V pokoji se objevil světelný sloup a šlo z něj tak uklidňující "něco", že to brala jako poselství a od té doby už nikdy suicidální tendence neměla...

Ono pravdu mate tak trochu oba..nejspis..:-D
On kazdy zazitek..ne jen ten z esotericky..je dulezity pro to toho komu se stal, pro toko kdo jej prozil..a pokud pisatelka pise, ze to bylo setkani s andelem..tak pro ni to bylo setkani s andelem..;-)

To co jsem viděla nebylo jen pár záblesků. Bylo to obrovské. A nevím co je na tom špatného dát svému andělovi jméno. Možná Vy o tom málo čtete. A myslím, že je jedno jakým způsobem si ho přivoláte a není to zbůsobem hej, jak píšete, ale důležité je, že ho cítíte a v mém případě i vidíte. Pro mě to byl krásný zážitek, vím co jsem viděla, že to bylo skutečné. Nemám zapotřebí si vymýšlet, ať tomu věříte nebo ne.

"jak si ho přivolat a dát mu jméno"? To je čo za blbosť? Privolávať anjela štýlom "hej Fero, poď sem!" mi pripadá ako úplný nezmysel. A anjeli akože nemajú žiadne mená a človek im musí dávať mená? Smiešne. Autor toho článku má zjavne nesprávne a nepravdivé informácie o anjeloch. Nad takými pseudoradami sa zvyčajne len usmievam. Tých zopár zábleskov vôbec nijako nedokazuje, že sa jednalo o anjela. Mne sa zdá, že sa o žiadneho pravého alebo dobrého anjela nejednalo.