Ahoj, jsem Erika z Prahy a povím vám, co se stalo v den mých narozenin.

Narozeniny mám 22. června, ale jelikož byl čtvrtek, oslava se plánovala na sobotu.
Když mě ve čtvrtek ráno probudil ten parchant budík, co bych ho nejradši nakopala, vstala jsem z postele a najednou se mi podlomily nohy a já spadla na zem. Zůstala jsem tam několik minut, až jsem znova usnula. Najednou jsem uslyšela máti, jak si to štráduje do mého pokoje a jde mě vzbudit. S otráveným výrazem jsem sešlapala schody a šla se nasnídat. Koukala jsem na snídani s Novou a přitom do sebe cpala activii. Najednou se televize přepla na ČT1 s dobrým ránem, tak jsem tam bez zájmu dala zpět Novu. Ale zase: ČT1.
Radši jsem nechala activii na stole a šla do koupelny. Mezi vchodovýma dveřma na mě křikla máti, že jde nakoupit. Hrábla jsem po mým kartáčku a on tam nebyl. Tak jsem si vzala žvýkačku. Šla jsem do mého pokoje se převléci a na posteli můj kartáček, na stole školní učebnice, které jsem měla už uklizené v batohu a měla jsem zapnutý počítač.
Radši jsem se bleskově převlékla a běžela do školy. Nikomu jsem nic neřekla. O hodině matiky úča zkoušela z rovnic, tak jsem za ní zašla a řekla „Pančelko, můžu na WC?" Samo, že jsem nechtěla, ale ještě víc jsem nechtěla být zkoušená.
Vyšla jsem ze třídy a tapala si to na WC. Zavřela se do jedné kabinky a opřela se o dveře. A pozor... ty dveře se otevřely, já spadla a podívala se po celých WCčkáh, nikdo tam nebyl. Najednou slyším, jak záchod splachuje. Okamžitě jsem běžela do třídy. Úča na mě hned spustila: „No konečně! Pojď na další rovnici." Dostala jsem čtyřku! :(
Byl večer a já si ohřívala jídlo v mikrovlnce. Máti dělala sudoku. Ozvalo se cink, a já konečně otevřela mikrovlnku a nic tam nebylo.
Pak na mě máti křikla: „Když jsi ke snídani dojedla tu activii, tak ji mohla po sobě aspoň uklidit a vypnout televizi. A taky nevím, proč ti celý den běžel počítač. Musela jsem ho vypnout." Celá udivená jsem šla do pokoje. A co nevidím: počítač furt běží a v koši prázdná activia, ale já ji ráno nedojedla, a máti říkala že jo! Máme doma jenom 2 papoušky a ti to nemohli sníst...
A když jsem šla spát, tak za takových 30 minut se mi zaplo rádio na plný koule.!!!
V sobotu se nic nedělo, ale na moje narozeniny ano.

Je to divný, páč se mi do té chvíle ni podobnýho nestalo. A od té chvíle do teď taky ne. (pozn. v ten den mi bylo 18.)

Tak ahoj.

Vydáno: 25. 9. 2006

Přečetlo: 2300 čtenářů

Autor (vložil): Erika

TIP: Pro zobrazení všech příběhů autora klikněte na jméno

Zpět na příběhy..

Komentáře k příběhu...

Předmět:

Datum:

Jméno:

¤ Ajaj))

10. 10. 2006 17:29

JÁ

¤ Pravda

3. 10. 2006 14:21

Nikdo

¤ jj

29. 09. 2006 17:02

Achilles

¤ Brácha

25. 09. 2006 18:50

Dagonet

¤ Dagonet

25. 09. 2006 14:29

Erika

¤ Zajímavé

25. 09. 2006 13:10

Dagonet

Číst komentáře