Tento příběh bych začala tím, že když jsem byla malá, tak jsem měla strašně moc ráda svoji prababičku, jmenovala se Eliška J. Když mi bylo asi tak 5 let, tak jsem ji ztratila a bylo to pro celou naší rodinu a hlavně pro mne moc těžké. Teď už je mi 15, ale kolikrát se večer dokážu kvůli její ztrátě dodnes rozbrečet.

Jednoho krásného rána, když už byl čas vstávat do školy, tak jsem vylezla z postele, oblékla se a přitom zjistila, že jsem si večer nenachystala sváču, jako obvykle a tak jsem se do toho s chutí pustila. Najednou jsem se otočila do lednice a uslyšela intenzivní písknutí a úplně jsem nadskočila. Řekla jsem si: „to zase bude ňáká blbost' a nevěnovala tomu pozornost - to byla největší chyba v mém životě. Otočila jsem se zpět a uviděla menší, bílou postavu, která natahovala ke mě ruku. Strašně jsem začala vřeštět a ona zmizela... Popadla jsem věci a utíkala pryč z našeho bytu.
Ten den jsem celý probrečela a zjistila, že moje prababička bude mít za 2 dny svátek. Moje láska se proměnila ve strach, že ji uvidím znovu.

Byl to duch mé milované prababičky, či výplod mé fantazie? Prosím, poraďte mi... :(

Vydáno: 12. 1. 2007

Přečetlo: 2540 čtenářů

Autor (vložil): TeGig

TIP: Pro zobrazení všech příběhů autora klikněte na jméno

Zpět na příběhy..

Komentáře k příběhu...

Předmět:

Datum:

Jméno:

¤ odhodlala se....

19. 12. 2008 23:07

kalec

¤ Nic není jen tak

18. 01. 2007 19:05

magicgirl

Číst komentáře