Na přání svého moravského tatínka jsem celá léta hrávala v kostele na varhany. Místní farář mi nebyl zvlášť sympatický a vlastně jsme spolu kromě pozdravu a krátké dohody o hraných písních nikdy nemluvili. Jednu věc ale dodržoval: vždy v srpnu mi veřejně v kostele popřál k svátku a předal mi tašku s bonbóny a k tomu kytku.
Asi po 23 letech ve farnosti se pan farář zabil při autonehodě. Když jsem v den svého svátku o měsíc později sedala za varhany, zalitovala jsem, že mi dnes nikdo dárek nepřinese. Při kázání jsem vypnula varhany a odpočívala. Vtom jsem jasně slyšela těžké kroky, stoupající po dřevěných schodech na kůr. Nerudně jsem popošla ke dveřím, které měly starý, zvenku viditelný mechanizmus zavírání. Kovový zámek hlasitě cvaknul, dveře se otevřely, na kůr zavanul zimní chlad. Za dveřmi ale nikdo nestál. Vyhlédla jsem ven, rozsvítila světlo na schodech, podívala se za dveře. Nikde nikdo, jen strašná zima, i když venku bylo srpnové vedro. Kázání končilo, neměla jsem čas o něčem uvažovat, musela jsem pokračovat v hraní.
Po mši jsem u dveří potkala svou známou a ptala se, kdo to při mši otravoval na kůru. Odpověděla mi, že určitě nikdo, protože celou mši stála vedle dveří na kůr, byly zavřené a nikdo nahoru nešel.

Chtěl se tak se mnou snad pan farář rozloučit?

Vydáno: 8. 12. 2005

Přečetlo: 2351 čtenářů

Autor (vložil): Marie

TIP: Pro zobrazení všech příběhů autora klikněte na jméno

Zpět na příběhy..

Komentáře k příběhu...

Předmět:

Datum:

Jméno:

¤ příběh

6. 08. 2006 13:59

Gibson

¤ svátek

7. 03. 2006 21:27

weru?

¤ Odpověď

3. 01. 2006 8:16

Marie

¤ svátek

2. 01. 2006 12:14

Veronika

¤ Jméno

22. 12. 2005 9:10

Marie

¤ dsfgzt

15. 12. 2005 19:30

Hana

¤ svátek

12. 12. 2005 9:14

Clo

¤ svátek - Marie

8. 12. 2005 20:09

Michal

¤ svátek - Marie

8. 12. 2005 12:28

Veronika

Číst komentáře