• Kurzy, Akce, Semináře

• Bytosti světla

• Knižní novinky

• Konspirace, teorie

• Kontakty se záhrobím

• Meditace a relaxace

• Poutní tajemná místa

• Prezentace

• Šamanismus

• Svátky a rituály

• Videa

• Vize budoucnosti

• Záhady a tajemno

• Zajímavosti

• Zamyšlení

• Zaniklé civilizace

• Astrální bytosti

• Klinická smrt

• Kontakt se zemřelými

• Minulé životy

• Něčí přítomnost

• Nevysvětlitelné jevy

• Opuštění těla

• Osudové náhody

• Pocit Deja Vu

• Podivní tvorové

• Praktická magie

• Setkání s UFO

• Sny a realita

• Symboly a znamení

• Teorie a myšlenky

• Vnímavá zvířata

• Výklady snů

• Vyvolávání duchů

• Záhadná místa

• Zvláštní schopnosti

• Magie, Hermetismus

• UFO, USO

• Psychologie

• Víra

• Léčitelství

• Zdravé stravování

• Volnomyšlenkáři

• Esoterické filmy

• Esoterické knihy

• Esoterická hudba

• Vaše kresby

• Úkazy na fotografiích

• Foto zajímavých míst

• Ikonka webu

• Informační témata

• Testy schopností

• Ankety na webu

• Facebook

• Fáze měsíce

• Sluneční aktivita

• Počasí - mapka

Vaše příběhy

- Sny a realita -

Od doby, kdy se mi zdál onen zvláštní sen, už uběhla řada let, přesto mi ale utkvěl v paměti do všech podrobností (což se mi jinak nestává).

Bylo to v noci ze 14. na 15. dubna 1992. Zdálo se mi, že plavu pod vodou - ne jako potápeč a dýchacími přístroji, ale prostě jen tak - jako bych tam byl doma. Voda byla temná a kalná a vznášely se v ní částečky zvířeného bahna. Nebylo téměř vůbec nic vidět.
Pak jsem ale přece jen kdesi pode mnou zahlédl matný obrys nějakého velkého předmětu. Přiblížil jsem se a poznal jsem, že je to loď. Začal jsem být zvědavý a pomyslel jsem si, že bych se na ni měl podívat blíž. Sotva mě to napadlo, ozval se odkudsi za mnou, jakoby za mými zády, hluboký mužský hlas, který řekl: "Neplavej tam, ta loď je plná mrtvol!" Já ale neposlechl.
Doplaval jsem k lodi a zamířil dovnitř. A vtom jsem zjistil, že hlas měl pravdu. Všude v chodbách a kajutách byly mrtvoly mužů, žen a dětí - vznášely se tam a byla jich spousta. Hrozně jsem se vyděsil - a rázem jsem se probudil. Byl jsem celý zpocený a srdce jsem měl až v krku. Podíval jsem se na budík, který ukazoval tři čtvrti na dvě (ten čas si stále pamatuju). Po chvíli jsem se uklidnil a zase usnul.
Ráno jsem měl onoho snu plnou hlavu, přehrával se mi pořád dokola. Během dne se mi však podařilo ho nějak potlačit a odpoledne jsem už na něj ani nevzpomněl. Když jsem přišel domů z práce, pustil jsem si televizi. Právě vysílali pořad pro mládež, jmenoval se myslím: Studio Kontakt. Moderátor zadal soutežní otázku pro diváky, která zněla: co se stalo v noci ze 14. na 15. dubna 1912? V závěru pořadu prozradil odpověď: bylo právě 80. výročí potopení Titaniku! Okamžitě jsem si vybavil svůj podivný noční sen...

Dodnes jsem přesvědčen, že to nebyla jen náhoda - proč se to ale zdálo právě mě, nemám ponětí. Když bylo v roce 2002 90. výročí katastrofy, napadlo mě, zda se mi zase nebude zdát něco podobného. Nezdálo. Naštěstí - opravdu to nebyl příjemný zážitek.