Dnes má svátek: Zina
Dnes je: Sobota 29. listopadu 2025
Články / témata
Příběhy / témata
Fórum / témata
Ostatní
Přihlášení
- - Nová Registrace - -
Novinky
Připravili jsme pro Vás!
Vyhledávání
Počet přístupů
Spřízněné weby
Vaše příběhy
- Sny a realita -
Je to divné, ale je to vždycky tak... Když je někdo malý, dějou se mu v životě divný věci (věřím na reinkarnaci a myslím si, že duše třeba ještě není připravena na nové tělo).
Když mi byly 3 roky, jako kdybych se teprve narodil. Začal jsem si pamatovat určité události, který jsem si před tím pamarovat nemohl. Pamatuju si svoje narozeniny i co se významnýho stalo, ale jednu věc si pamatuju ze všeho nejvíc. Je to jeden sen...
Pamatuji si, že jsem spal a nikdy moc se mi nezdály sny, ani teď se mi nezdají (zdají se mi asi tak jednou za půl roku). Ten den se mi ale sen zdál a potom ještě několikrát po sobě.
Viděl jsem černo a potom jsem začal vidět různé jednoduché objekty, které jsem si jako dítě jednoduše pamatoval (mince, hračky atd.). Na tom by ještě nebylo nic divnýho, až na ten strach. Pamatuju si, že jsem měl příšernej strach, něco jako panická hrůza, když vám visí život na vlásku.
Potom jsem slyšel i hlasy, který něco říkaly, nepamatuju si co, ale nejpodivnější na tom snu bylo to, že se odehrával celej zpomalenej, jako když si pustíte film poloviční rychlostí a čím víc sem si přál, aby to skončilo, tak byl pomalejší. Když jsem se probudil, nemoh jsem se hejbat, ale opravdu vůbec. Měl jsem otevřenou pusu, ale nemoh jsem jí zavřít, nedokázal jsem pohnout očima. Tohle se ještě několikrát opakovalo a bylo to čím dál tím slabší, nakonec to zmizelo úplně...
I teď se mi často stane, že cítím podobný pocit, že je všechno zpomalené a že jsem bezmocný, ale ne při snech, ale když bdím. Bojím se, že se to někdy bude opakovat, je to hrůzný zážitek...
Vydáno: 15. 1. 2008
Přečetlo: 2122 čtenářů
Přečetlo: 2122 čtenářů
Předmět:
Datum:
Jméno:
¤ Dítě
28. 01. 2008 20:08
Luciana0
¤ Re:
20. 01. 2008 16:17
Sancho
Runy