Poměrně často pobývám mimo Českou republiku a sen, který se mi zdál, jsem snila právě v zahraničí. Nevím, jestli hraje roli také to, že trpím depresemi, ale v době, kdy se mi sen zdál, jsem neměla tu nejhorší fázi deprese.

Před odjezdem do zahraničí jsem se byla rozloučit se svým blízkým přítelem, jež tou dobou pobýval v nemocnici a byl vážně zdravotně nemocný. Byl to vášnivý rybář a houbař, celé dny - stejně jako já, se dokázal toulat lesem.

Týdny ubíhaly a přítelův zdravotní stav se lepšil, alespoň dle zpráv od ostatních. Před Velikonocemi jsem měla zvláštní sen.

Zdálo se mi, že vidím Václava na kraji lesa. Byla jsem tam taky a byla tam část jeho rodiny, včetně jeho ženy. Všichni jsme se tak nějak pohybovali jen tak na kraji, kde byly pozůstatky nějakého starého hradiště, to místo znám a mám jej velmi ráda. Václav byl smutný, nikdo neřekl ani slovo. Jen se tak díval, co se kolem děje. Jeho žena mu sama kopala hrob, nechtěla od nikoho pomoc. Říkala, že se o Václava postará. Nevím jak, ale to už jsem cítila, že je Václav mrtvý. Bylo mi to líto, a divila jsem se, proč jeho žena nechce pomoci, nebot ona se nikdy o nestarala o ten praktický chod domácnosti, jako jsou složenky apod.

O dva dny později Václav skutečně zemřel. Jeho žena překonala bolest a o vše se postarala, Václav byl zpopelněn a jeho urnu si vzala jeho žena. A co se týče hrobu, tak sen byl taky pravdivý. Dva měsíce se čekalo na stavební povolení kopat starší hrobku.

Vydáno: 11. 6. 2008

Přečetlo: 1870 čtenářů

Autor (vložil): Otesánek

TIP: Pro zobrazení všech příběhů autora klikněte na jméno

Zpět na příběhy..

Komentáře k příběhu...

Zatím žádné komentáře..

Nejste přihlášen(a)