• Kurzy, Akce, Semináře

• Bytosti světla

• Knižní novinky

• Konspirace, teorie

• Kontakty se záhrobím

• Meditace a relaxace

• Poutní tajemná místa

• Prezentace

• Šamanismus

• Svátky a rituály

• Videa

• Vize budoucnosti

• Záhady a tajemno

• Zajímavosti

• Zamyšlení

• Zaniklé civilizace

• Astrální bytosti

• Klinická smrt

• Kontakt se zemřelými

• Minulé životy

• Něčí přítomnost

• Nevysvětlitelné jevy

• Opuštění těla

• Osudové náhody

• Pocit Deja Vu

• Podivní tvorové

• Praktická magie

• Setkání s UFO

• Sny a realita

• Symboly a znamení

• Teorie a myšlenky

• Vnímavá zvířata

• Výklady snů

• Vyvolávání duchů

• Záhadná místa

• Zvláštní schopnosti

• Magie, Hermetismus

• UFO, USO

• Psychologie

• Víra

• Léčitelství

• Zdravé stravování

• Volnomyšlenkáři

• Esoterické filmy

• Esoterické knihy

• Esoterická hudba

• Vaše kresby

• Úkazy na fotografiích

• Foto zajímavých míst

• Ikonka webu

• Informační témata

• Testy schopností

• Ankety na webu

• Facebook

• Fáze měsíce

• Sluneční aktivita

• Počasí - mapka

Vaše příběhy

- Něčí přítomnost -

I když na tyhle stránky chodím už dlouho, svůj zážitek píšu až teď...

Bydlíme ve velice starém domě, o jehož historii nic moc nevím, ale nikdy jsem se v něm nebála (ani jako malá) být sama, ať už ve dne nebo v noci. Jenomže to má malý háček, a tím je jeden z koutů mého pokoje, ve kterém mám ještě navíc svojí postel. Občas jsem mívala nepříjemný pocit, že mě odtamtud někdo pozoruje, někdy byl ten pocit tak silný, až jsem čekala, že na mě někdo z toho místa promluví.

Když bylo mému bratrovi 5 let, spal pozdě odpoledne v tomhle pokoji a celá rodina byla vedle obýváku, najednou začal strašně křičet a hystericky vřískat. Když se nám podařilo ho uklidnit, celý ubrečený vyprávěl, že se probudil a viděl nad mojí postelí někoho stát samozřejmě, že to mohlo být i z toho, že byl rozespalý.

Můj nejsilnější zážitek s tímhle „koutem pokoje“ se odehrál letos kolem Vánoc. V noci mě probudila rána do nohou jako, když na ně někdo těžký dosedne nebo spíš hupsne a zůstane nehybně na místě. V první chvíli jsme si myslela, že se mi to zdálo, ale zjistila jsem, že na mých nohou opravdu něco těžkého leží, protože s nimi nemůžu hnout. Napadlo mě, že je to ségra, nebylo by to poprvé, co mi náměsíčná vlezla do postele, a tak jsem jí chtěla škodolibě shodit na zem, ale po chvilce, ještě než jsem stihla natáhnout ruce, jsem si uvědomila, že jí slyším oddechovat z její postele. Zírala jsem překvapeně do tmy před sebou, v tu chvíli už vyděšená a neschopná logického uvažování.
Asi tak po minutě (která mi připadala jako věčnost) jsem se konečně odhodlala a natáhla se do poličky pro mobil, abych si posvítila na „to“ nebo „toho“, kdo mi stále ještě znemožňoval jakýkoliv pohyb, ale ve chvíli, kdy dopadlo světlo na peřinu, tlak na deku i nohy povolil a na posteli samozřejmě nic nebylo?

Všimli jste si, že jsem na začátku napsala: „mívala?“ Od tohohle incidentu totiž najednou zmizel i ten vlezlý pocit, že mě někdo sleduje. Že by se ten „někdo“ odstěhoval o dům dál, trápit někoho jiného? Nebo to byly všechno jen moje halucinace?