Vaše příběhy

- Vyvolávání duchů -

Kontakt s duchem
Minulý rok jsme jeli se školou na školu v přírodě. Jeden večer jsme se s kamarádkama nudily a tak jsme si řekly, že bychom mohli vyvolat nějakého ducha. Já osobně v té době už na duchy věřila, ale část holek ne.

Sedly jsme si tedy do uzavřené místnosti a pěkně dlouhou dobu jsme se dohadovaly, koho vlastně vyvolat. Nakonec jsme se domluvily, že to bude Hágen (vrah, který vraždil strunou). Sedli jsme si tedy do kruhu, přinesly svíčku, daly ji doprostřed, chytly se za malíčky a začali jsme vyvolávat. Bylo nás jedenáct, takže jsme zabraly pěkně velkou část místnosti, ale za námi byl u zdi velký prostor a bylo tam spoustu rozbordelených věcí, které ležely na zemi.
Řekly jsme duchovi, že jestli tu bude, tak at dá jakekoliv zanamení.
Když jsme ducha vyvolaly, seděly jsme po tmě na zemi, bály jsme se a mlčky se tiskly k sobě. Dvě kamarádky do toho ticha vykřikly, že něco slyšely ze zadu... otočily se a chvilku pozorovaly, co by to mohlo být, a pak najednou obě začaly křičet a zděšením si stouply.
My se jich ptaly, co se stalo a oni prý, že ten lak na vlasy, který stál na zemi uprostřed druhé poloviny pokoje se hýbe směrem k nim. Byli jsme všichni vyděšení. A jak kamáradky ukazovaly na ten lak na vlasy, tak jsme se na něj všichni zaměřily a když se na něj koukala každá holka z našeho pokoje, tak se to stalo... lak na vlasy, který si tam do té doby stál najednou, ležel na zemi... spadl.. z čista jasna... nemohl spadnout jiným důvodem než tím, že by to provedl náš duch, který byl v tom momentě s námi v místnosti... Všude bylo zavřeno, žádný vítr a my jsme seděly dost daleko od něj na to, abychom ho mohly shodit... to bylo nemožné. Byl to duch! A my jsme tím byly přesvědčené na 100%. Začaly jsme ječet a poté jsme urychleně ducha zase odvolaly a pak jsme skoro celou noc neusly.

Tohle byl můj první zážitek s kontaktem s duchem... a kdyby se to teď mělo opakovat, tak už bych se ho tolik nebála a chtěla bych s ním navázat kontakt, on k nám přišel, dal nám jen znamení a my už jsme byly vyděšené k smrti. Ani bych se nedivila, kdyby se nám duch znovu někdy zjevil a potrestal nás za to, že jsme ho jen tak ze srandy vyrušily z jeho klidu...

Ale jinak duchů není proč se bát, existují stejně jako my a není důvod z nich mít strach.

Vydáno:   20. 10. 2008

Přečetlo:  5614 čtenářů
Autor (vložil): 777viki

TIP: Pro zobrazení všech příběhů autora klikněte na jméno



Komentáře k příběhu...
Předmět:
Datum:
Jméno:
¤ Pro Violet
22. 04. 2009 14:30
Tonny
¤ Tonny
22. 04. 2009 14:23
Violet
¤ Ahojky Violet
22. 04. 2009 13:32
Tonny
¤ Ahoj Tonny
20. 04. 2009 14:56
Violet
¤ Pro Violet
20. 04. 2009 10:11
Tonny
¤ Pro 777viki
13. 04. 2009 15:05
Violet
¤ Pro Tonny
13. 04. 2009 14:57
Violet
¤ Mám problém
31. 03. 2009 13:31
Tonny
¤ smrt
12. 02. 2009 17:31
4dodo4
¤ drhd
11. 02. 2009 20:33
4dodo4
¤ Skusenost
23. 11. 2008 20:01
Jacker
¤ Duchove nejsou zly???
29. 10. 2008 13:41
_Jane_
¤ Jsou zlí???
21. 10. 2008 21:13
Derdekea
¤ Pro ducha...
20. 10. 2008 22:14
777viki
¤ Duch
20. 10. 2008 21:17
Makuska