    Jeli jsme na kole. Když jsme se vraceli domů, zvedl se dost velký vítr a já myslela, že spadne strom a zabije moji sestru (dodnes nevím proč, buď jsem chtěla zkusit obětování, nebo prostě z šestého smyslu). A tak jsem slíbila Bohu, že jestli se ten vítr zklidní, tak dám na večer na okno krásný náramek z korálků s kytičkami, ať si ho vezme. Vítr se opravdu po takových pěti-deseti minutách uklidnil.
    Večer jsem tedy vzala náramek a položila ho za okno. DŮLEŽITÁ POZNÁMKA: i kdybyste třeba to okno otevřeli, náramek byste neviděli, byl hned pod parapetem. Asi pět dní tam pořád byl a pak najednou byl zase na stole.

    Máma, sestra ani táta ho tam určitě dát nemohli, to by ho tam dali už dávno, nebo by mi řekli, ať ho tam nedávám, ale on nebyl ani vidět, a vítr ho zpod toho parapetu těžko mohl odfouknout. Kdo myslíte, že ho tam dal?

Vydáno: 25. 9. 2009

Přečetlo: 2297 čtenářů

Autor (vložil): Lacerta

TIP: Pro zobrazení všech příběhů autora klikněte na jméno

Zpět na příběhy..

Komentáře k příběhu...

Předmět:

Datum:

Jméno:

¤ No to je jasné,

17. 01. 2010 20:14

Andre

¤ Zvlá?tní

19. 12. 2009 18:26

Nikolas

¤ Re

29. 09. 2009 15:55

Lacerta

¤ Námaha

28. 09. 2009 22:16

BORG66

¤ Re

28. 09. 2009 18:56

Lacerta

¤ zahada?

27. 09. 2009 0:31

zilog

Číst komentáře