Vaše příběhy

- Kontakt se zemřelými -

Smrt pacienta
    Často jsem četla tajemné příběhy na tomhle webu, poslední dobou moc nepřibývají a nebo co do obsahu nejsou moc zajímavé.

    Proto jsem se rozhodla podělit se o jeden nedávný zážitek mého kamaráda, který pracuje v UK jako ošetřovatel. Naposledy "sloužil" u jednoho dědečka, který již odmítal pozřít potravu, většinu života strávil jako celkově ochrnutý na lůžku. Asi už toho měl dost, tak prostě zahájil hladovku, že už je čas umřít. Takže můj kamarád a jedna další pracovnice se střídali u jeho lůžka dnem i nocí, protože se to čekalo každou chvíli.

    V pět hodin ráno můj kamarád vyspával tvrdým a zaslouženým spánkem nahoře v pokoji, když jak se mi později svěřil, najednou ho probudilo něco, co jakoby zasvištělo pokojem. Okamžitě se posadil a sešel dolů, kde mu ošetřovatelka oznámila, že přesně v tomto okamžiku dědeček zemřel. Nedokázala pochopit, jak to on mohl vědět, že přišel zrovna v tu chvíli.

    Ale tím to celé neskončilo, spíše začalo. Byla zavolána pohřební služba a ošetřovatelka musela odejít k dalšímu pacientovi. Můj kamarád zůstal s mrtvým tělem na několik hodin sám. V jednu chvíli zažil něco silného, prý jako by se to všechno kolem něj zavlnilo, jako by ta vlna vycházela z toho těla, které leželo na posteli, přičemž to tělo se nezvlnilo, jen vše okolo. Prý to byla jen destina sekundy, ale člověk to asi musí zažít sám.

    Když zřízenci tělo odnesli, kamarád musel ještě zůstat v baráku několik nocí, úplně sám, prý to nebyl dobrý pocit a měl trochu strach, nemohl dlouho usnout tu noc - no a teď to nejlepší - prý měl najednou opět pocit něčí přítomnosti. Mrtvý děda kolem něj zasvištěl, prý nejlepší přirovnání je něco jako průhledná košile, ale moc se to normálními slovy popsat nedá, a dal mu najevo (ne slovy, ale pocity), že je moc šťastný, že se může zase pohybovat jak chce (prý dokonce udělal ve vzduchu i kotrmelec!) a že to mrtvé tělo ho už absolutně nezajímá, ani náhodou! Prý ať se nebojí, a odsvištěl oknem ven.

    Kamarád v tu chvíli okamžitě ztratil všechen strach a obavy a usnul hlubokým spánkem. Tvrdí, že se mu asi děda přišel odvděčit za jeho péči, a asi nechtěl, aby se bál. Taky se možná chtěl podělit o svoji radost, když po padesáti letech ochrnutí celého těla se mohl najednou pohybovat a přemisťovat jak chtěl.

Vydáno:   20. 8. 2011

Přečetlo:  2614 čtenářů
Autor (vložil): Albrecht z Valdstejn

TIP: Pro zobrazení všech příběhů autora klikněte na jméno



Komentáře k příběhu...
Předmět:
Datum:
Jméno:
¤ re..
3. 09. 2011 21:00
BB24
¤ ......
21. 08. 2011 15:42
Andre
¤ Albrechte
21. 08. 2011 11:30
Dana P.