Vaše příběhy

- Osudové náhody -

Sehrané hormony - ženské téma
    Před lety jsem pracovala s jistou kolegyní v knihovně jedné odborné instituce. Kromě návštěvníků knihovny jsme tam byly samy dvě - pořád spolu.

    Hned na začátku jsme se shodly, že obě míváme při menses velké potíže, takže v kritických dnech bude ta, co je v pořádku, brát na sebe těžší práci a šetřit síly té druhé. Ano, uhodli jste správně - během krátké doby se nám termín sešel úplně na den.

    O řadu měsíců později jsem plánovaně otěhotněla. Tedy, tak trochu mě překvapilo, že to vyšlo na první pokus a ještě na rozhraní neplodných a plodných dnů. Proto jsem první podezření pojala mezi dvěma náročnými horskými túrami, při večerním mytí v ledovém horském prameni, který nahrazoval koupelnu. Tehdy nebyly běžně dostupné těhotenské testy a těhotenství potvrzoval až doktor po osmi týdnech. Nicméně velké výkyvy nálad i kondice mě v podezření utvrdily a uvážlivě jsem to svěřila kolegyni: "Kdyby se mi udělalo špatně, aby někdo věděl, co se mnou je."

    Kolegyně se předtím skoro tři čtvrtě roku neúspěšně snažila přijít do jiného stavu a už jí to dělalo starosti. "Vem muže a jeďte na hory," prohlásila jsem, "zdravý vzduch, zdravý pohyb, tam to jde snadno."

    Na hory už jezdit nemusela, neboť otěhotněla v nejbližším možném termínu.

    Že jsme si během společné gravidity vyměňovaly rady a zkušenosti, to je pochopitelné. Ale vyměňovaly jsme si i myšlenky. Daleko častěji než předtím jsme řekly ve stejné chvíli stejnou věc skoro stejnými slovy, nebo jedna uhodla, co chce udělat ta druhá.

    Jendou se mi například zdálo, že namáčím bílé prádlo v prádelně domu, kde jsem bydlela jako dítě. Najednou vidím ve vodě kolem prádla červenou krev a pořád jí přibývalo. Lekla jsem se, a vtom jsem se ocitla ve své vlastní domácnosti a prádlo jsem měla ve své tehdejší pračce. A vidím - ve vodě kolem prádla je zase krev a přibývá jí, ale začíná být jaksi do rezava. Nejdřív jsem si řekla: "To je dobrý, v pračce se ta krev vypere." Ale hned mi došlo, že ta krev je vlastně ve vodě a zabarví mi bílé prádlo, začala jsem ho tedy hekticky vytahovat ven.

    Ještě plná tísnivého pocitu ze snu jsem druhý den přišla do práce, a kolegyně povídá: "Včera jsem byla u mamky. Představ si, chtěla prát, ale začala téct tak rezavá voda, že musela to prádlo vyndat z pračky." Když jsem kolegyni vyprávěla svůj sen, měly jsme z toho tísnivý pocit obě.

    Naštěstí to nebyla žádná předtucha, až na drobnosti jsme zvládly těhotenství dobře a obě jsme byly doposledka čiperky. Lékaři nám spočítali termín s rozdílem jednoho měsíce, ale protože jsem trochu přenášela a kolegyně mírně nedonosila, narodily se děti v rozmezí méně než dvou týdnů.

    A pro ty, kdo snad mají starost o to nebohé dítě, které v zárodečném stavu absolvovalo drsné horské túry a ledové koupele: narodila se zdravá dcera, které pro její temperament a bojovnost přezdívali příbuzní nezkrotná Angelika - přestože se doopravdy jmenuje úplně jinak :-D.

Vydáno:   23. 4. 2013

Přečetlo:  3325 čtenářů
Autor (vložil): rheia

TIP: Pro zobrazení všech příběhů autora klikněte na jméno



Komentáře k příběhu...
Předmět:
Datum:
Jméno:
¤ Jelitko
24. 04. 2013 16:18
rheia
¤ ahoj
23. 04. 2013 18:28
Jelitko
¤ rheio
23. 04. 2013 17:27
Dana P.