Vaše příběhy

- Zvláštní schopnosti -

Třetí setkání
    Svého času, když jsem začal rozmlouvat s Bohem a po nečetných otázkách a odpovědích jsem si začal uvědomovat složitost celé situace a proto jsem Jej poprosil, aby mě doslova "vedl za ručičku jako malé dítě", jelikož jsem si jako malé dítě i připadal, všechno, co jsem doposud znal mě připadalo nedůležité v porovnání s tím, co jsem se od Něj dověděl. Bylo to vlastně učení, jelikož ne na všechno jsem odpověď dostal a když jsem naléhal, bylo mi sděleno, že všechno má svůj čas a že na to ještě nejsem připravený. A vučování, tedy vodění za ručičku pokračovalo i v praxi.

    Jednou jsem vyměňoval dveře za tahací harmonikové a ty staré z nedostatku místa jsem vrazil za dveře do ložnice a zajistil klínkem. Později si tam hrála moje malá dcerka, klínek zřejmě povolil a dveře padaly přímo na ni. Zachytily se na vnitřní klice ložnicových dveří těsně nad Ajinou hlavou. Nu, dopadlo to dobře, dcera ustoupila od dveří, já otevřel a přebytečné dveře spadly na podlahu s řinkotem rozbíjené skleněné výplně.

    S odstupem času přišla k nám návštěva, zákusky, kávička, veselá nálada a najednou si uvědomuji, že někdo chybí. Kdy je můj syn? Tu ložnici už jsem měl v podvědomí zafixovanou od minula a tak běžím přímo tam. Michal seděl v otevřeném okně, nožky skrčené pod sebou a křečovitě svíral rám okna a po tvářích se řinuly hrachy slz. Z jedné strany výška čtvrtého patra a zdruhé i ten metr byl pro něho moc. Začal kňourat teprve až jsem ho donesl mezi nás.

    A já si uvědomil, nu ano, já jsem spasen díky Božímu požehnání, ale co moje rodina? Věděl jsem, že mi Bůh dal děti po dlouhé době pěti let, kdy žena ne a ne otěhotnět a doktoři to brali skoro za zázrak, když věděli, jaké máme oba špatné zdravotní dispozice. I obrátil jsem se opět k Bohu s tím, že to jsou v podstatě Jeho děti, jen se o ně starám a že Mu je imaginárně vracím a aby se o nás o všechny staral i nadále.

Vydáno:   4. 11. 2013

Přečetlo:  2314 čtenářů
Autor (vložil): adija

TIP: Pro zobrazení všech příběhů autora klikněte na jméno



Komentáře k příběhu...
Předmět:
Datum:
Jméno:
¤ ahoj adija
4. 11. 2013 12:50
Jelitko