Kostel byl právě v rekonstrukci a tak to bylo ideální.
Inu... sešli jsme se v osm hodin večer a čekali v hospůdce, dokud nepadne tma. Právě když začaly hodiny odbíjet půlnoc, dorazili jsme ke kostelu a při posledním úderu jsem dal ucho na kostelní dveře a okamžitě jsem od nich odlítnul. Slyšel jsem, jako by se za dveřmi odsouvaly kamenné desky... Když se tam klíčovou dírkou podíval můj kamarád, uviděl tam postavu od poloviny hlavy až k hrudi. Najednou se za dveřmi začaly ozývat dětské nebo snad ženské hlasy a nad hlavou nám začli létat netopýři a všude pištěly krysy.
Když jsme tam takto čekali asi 15 minut, rozhodli jsme se, že odejdeme, a když jsme už pomalu odcházeli, všimli jsme si, že jedno okno kostela bylo otevřené dokořán a to před naším příchodem určitě nebylo. Udělali jsme pár rychlých kroků od kostela a tam jsme si zapálili cigáro. Potom, co jsme se tam vrátili, vrhal něco nebo někdo stín muže s napřaženou rukou jako by hrozil! To už jsme se opravdu rozhodli odejít. Odešli jsme asi v půl jedné a celou cestu domů až do jedné hodiny nás doprovázely záhadné cvakavé zvuky.

Nyní my dva a ještě jeden kamarád máme v plánu navštívit Dlouhou ulici, Vyšehrad a Emauze o půlnoci.