• Kurzy, Akce, Semináře

• Bytosti světla

• Knižní novinky

• Konspirace, teorie

• Kontakty se záhrobím

• Meditace a relaxace

• Poutní tajemná místa

• Prezentace

• Šamanismus

• Svátky a rituály

• Videa

• Vize budoucnosti

• Záhady a tajemno

• Zajímavosti

• Zamyšlení

• Zaniklé civilizace

• Astrální bytosti

• Klinická smrt

• Kontakt se zemřelými

• Minulé životy

• Něčí přítomnost

• Nevysvětlitelné jevy

• Opuštění těla

• Osudové náhody

• Pocit Deja Vu

• Podivní tvorové

• Praktická magie

• Setkání s UFO

• Sny a realita

• Symboly a znamení

• Teorie a myšlenky

• Vnímavá zvířata

• Výklady snů

• Vyvolávání duchů

• Záhadná místa

• Zvláštní schopnosti

• Magie, Hermetismus

• UFO, USO

• Psychologie

• Víra

• Léčitelství

• Zdravé stravování

• Volnomyšlenkáři

• Esoterické filmy

• Esoterické knihy

• Esoterická hudba

• Vaše kresby

• Úkazy na fotografiích

• Foto zajímavých míst

• Ikonka webu

• Informační témata

• Testy schopností

• Ankety na webu

• Facebook

• Fáze měsíce

• Sluneční aktivita

• Počasí - mapka

Vaše příběhy

- Symboly a znamení -

Je mi dnes šestačtyřicet let. Mám manžela a dvě děti a donedávna jsem měla za to, že můj život plyne podle mých představ.

A přece stačila chvilička a všechno bylo jinak. Stačil k tomu jeden jediný telefonát, abych pochopila, že si našel jinou. Samozřejmě mladší. Přijala jsem to statečně a šla si to s ním vyříkat.

Nezapíral. Netrvalo to ještě nijak dlouho. Byla vdaná, ale slíbili si tyhle drobné problémy dořešit. Neříkám, že by mne to srazilo do kolen. Po celý život jsem náš vztah táhla spíše já sama a tak nějak se mi podivně ulevilo. Byl vždycky spíše jako třetí dítě než rovnocenný partner.

Bylo tu ale několik faktorů, které jsem taky musela vzít v úvahu. Za prvé : trápilo mne, proč se to vlastně stalo. Přece jen jsem měla pocit osobního selhání. A také jsme spolu podnikali. A naše malá rodinná firma celkem prosperovala a bylo by škoda ji ztratit.

Rozhodně jsem se necítila v oblasti esoteriky jako nováček. Moje kamarádky mi vyložily karty. Něco ze zákulisí našeho vztahu vyšlo najevo v regresi, i rodinné konstelace leccos napověděly. Z toho všeho bylo jasné, že musím změnit k sobě i k partnerovi přístup. Jinak to definitivně dopadne špatně.

Ale právě tady jsem si připadala tak trochu jako majitel auta, které nejezdí. Všichni kolem vědí, co mu je, každý ví, co by to chtělo, konkrétní radu co s tím mi však nedá nikdo.

A pak přišel den, kdy mi kamarádka vložila do rukou svazek vytištěných stránek z internetu. Když jsem se do jednotlivých pasáží začetla, už jsem je nepustila z rukou. Něco uvnitř mne oslovilo : ano, to by mohlo být ono. Je třeba se změnit. A jenom já sama to mohu udělat. Pokud vyřeším problém ze své strany, uvolní se to i ze strany jeho -

A začala pracovat na lásce k sobě. Začala jsem si chránit energie. První známky toho, že jdu správným směrem, přišly zakrátko od mých již dospělých dětí.

Byla jsem překvapena, jak se výrazně změnila komunikace se synem i dcerou k lepšímu. A pochopila jsem, že je to především tím, že změnou dosud praktikované hmotně podmíněné lásky na lásku bezpodmínečnou jsem se jim přestala plést do života víc, než je zdrávo. Zbavila jsem se také přílišné emoční zranitelnosti a vymazala hluboce zakořeněný strach z nepřijetí okolím.

Právě on, ten strach, mne zatahoval do snahy zajistit si kontrolu nad chováním členů rodiny nad přijatelnou úroveň a z hlediska stability rodiny působil hodně kontraproduktivně.

Manžel to zpovzdálí sledoval a neříkal nic. Když jsem panu K. sdělila, že po změnách v oblasti starých mentálních vzorců jsem se svobodně rozhodla pokusit se vztah znovu stabilizovat, poradil mi, jak pracovat na našem vztahu na neverbální úrovni: Nikdy bych dříve nepřipustila, že je něčeho možno dosáhnout jen tím, že budu někomu posílat vědomě určitým způsobem emocionálně zabarvené energie:

To, čeho jsem byla postupně svědkem, mne neustále překvapovalo. Neustálé neplodné spory s manželem o to či ono byly minulostí. Moje vyrovnanost a pochopení dětí, které uvítaly mou změnu a skvěle pomáhaly vytvářet atmosféru nenásilné rodinné pohody, přiváděly stále častěji manžela zpět do rodinných aktivit.

Už neunikal, naopak bylo znát, že se začíná doma cítit dobře. Jeho nevěru jsem od určité doby absolutně neřešila a nijak jeho stále ještě trvající výlety nekomentovala. Jednou mne sám překvapil: sdělil mi, že se chce definitivně vrátit, ale ještě potřebuje chvíli času, aby mohl se ctí ukončit onen vztah.

Reagovala jsem naprosto pozitivně. Pokud má o definitivní návrat zájem, z mé strany tomu nic nebrání. A k onomu času jsem jen požádala o sdělení termínu.

A dala najevo, že tomuto řešení dávám přednost před jinými možnými, které si tady dovedu docela dobře představit. Ke všem pozitivům nového soužití přibylo ještě to, že jsem konečně po letech s manželem strávených začala pozorovat, že nemám doma třetí dítě, ale chlapa, který stále více ví, co chce.

a já to vítám a jsem do budoucna celkem optimistická.