Dnes má svátek: Simona
Dnes je: Čtvrtek 12. prosince 2024
Články / témata
Příběhy / témata
Fórum / témata
Ostatní
Přihlášení
- - Nová Registrace - -
Novinky
Připravili jsme pro Vás!
Vyhledávání
Počet přístupů
Spřízněné weby
Vaše příběhy
- Sny a realita -
Club 27 - první sen
V polovině listopadu 2015 se jeden z mých spolužáků ze střední školy rozhodl pro dobrovolný odchod z našeho světa. Na střední škole jsme spolu se spolu dost bavili a on byl třídním bavičem, uměl neuvěřitelně vyprávět historky a vtipy. Zároveň miloval hudbu, hrál na kytaru a byl velký fanouškem Beatles a bohužel i Kurta Cobaina a stejně jako on se zařadil do takzvaného clubu 27.
Přestože jsem na Honzíka dost myslela (minimálně kdykoliv jsem slyšela Nirvanu, Beatles nebo nějaký dobrý vtip), dlouho jsem ho neviděla a informace o jeho posledních dnech a smrti mám minimální. Netuším, jak zemřel a ani kde je pochovaný. Jediné, co se mi podařilo zjistit je, že nechal dopis na rozloučenou a trpěl depresemi.
Ve čtvrtek to budou dva měsíce a mě se o něm zdáli již dva děsivé sny. Budu Vám vyprávět o prvním snu, který se mi zdál začátkem prosince.
Stála jsem před branou na hřbitova, kde byly informační tabule. Na nich viselo parte, kde jsem jen zřetelně přečetla, že je Honzíkovo. Dále jsem viděla útržky textů, které jsem nebyla schopná přečíst a především spoustu fotek z jeho dětství, kde už jsem byla schopna Honzu rozeznat, i když jsem nikdy jeho fotky neviděla.
Pak jsem vešla na hřbitov, kde jsem nikdy předtím nebyla a snažila se najít jeho hrob, ale všude bylo moc hrobů, které vypadali, že měli nedávno pohřeb - kopec hlíny a spousta květin a věnců, až jsem došla k jednomu náhrobku, který měl na sobě černou desku a byl na něm nápis červeným písmem. Nemohla jsem nápis přečíst (vypadal spíše jako nápis z nějakého rockového trička), ale já věděla, že je to jeho hrob.
Pamatuji si jen, že najednou jsem cítila strašnou lítost, zoufalství a že jsem začala strašně brečet a podlomila se mi kolena. Až když se mi podařilo se zvednout, tak jsem cítila, že musím ze hřbitova rychle pryč, začalo se mi dělat zle, cítila jsem strach a snažila jsem se najít cestu ven.
Pak jsem se probudila a celá jsem se třásla.
Vůbec jsem ten sen nechápala.
Vydáno: 13. 1. 2016
Přečetlo: 1727 čtenářů
Přečetlo: 1727 čtenářů
Komentáře k příběhu...
Zatím žádné komentáře..
Nejste přihlášen(a)