Vaše příběhy

- Něčí přítomnost -

Nikdo tu nebyl a přesto byl
Příběh se stal před devíti lety.

    Byl zcela všední pracovní den, přibližně tři hodiny odpoledne a já byla sama doma. Nutno podotknout, ze mám dceru, která žije v zahraničí a tehdy tam žila druhým rokem.

    Sedím v obýváku na gauči a "něco" mě přimělo zvednout oči směrem k předsíni. A v tu chvíli jsem viděla, jak předsíní od vchodových dveří do svého pokoje svěží chůzí prošla má dcera. Ještě na ni volám ... "M., ty už jsi doma?" V tuto dobu se totiž dříve vracívávala ze školy. A jen, co jsem tu větu nahlas vyslovila, už, když jsem ji vyslovovala, tak jsem si uvědomila, co to říkám za nesmysl. Vždyť má dcera to a ani tu nemůže být, vždyť ta je přece v tuto chvíli několik tisíc km daleko odtud. Daleko v zámoří. No, ale já ji i přesto viděla. Viděla jsem ji tak hmotně, tak neskutečně reálně. Hned nato jsem vstala a šla jsem "za ní" do pokojíku, kde však nikdo nebyl. A co bylo ještě horší, dveře do toho jejího pokoje byly otevřené, ačkoliv předtím byly zavřené. Co dodat? Prostě tou předsíní "ona" prošla, já ji viděla.

    Týden předtím z pondělí na úterý, byla jsem opět sama doma, přítel byl pracovně mimo ČR. Měl se však v noci vrátit. Já spala, byla jedna hodina v noci a mě probudilo strašně příjemné hlazení po tváři a směrem k uchu a do vlasů. A jak mě to hlazeni probudilo, tak jsem ještě pár vteřin se zavřenýma očima vyčkala, ještě jsem vychutnávala ten libý pocit. Řekla jsem si, již se vrátil domů, hezky mě probouzí. Tak jsem se z boku trošku otočila na záda, hlazení jsem stále cítila a otevřu oči, abych se s nim přivítala a ... nikdo tam nebyl. Přítel se vrátil až za hodinu.

Vydáno:   11. 7. 2016

Přečetlo:  1870 čtenářů
Autor (vložil): Axy

TIP: Pro zobrazení všech příběhů autora klikněte na jméno



Komentáře k příběhu...
Předmět:
Datum:
Jméno:
¤ Axy
18. 07. 2016 22:19
missi
¤ To missi
18. 07. 2016 20:28
Axy
¤ :-)
12. 07. 2016 15:52
missi