Dnes má svátek: Renáta
Dnes je: Neděle 13. října 2024
Články / témata
Příběhy / témata
Fórum / témata
Ostatní
Přihlášení
- - Nová Registrace - -
Novinky
Připravili jsme pro Vás!
Vyhledávání
Počet přístupů
Spřízněné weby
Články
Záhady a tajemno
Cesty mimo tělo - (komentáře)
grebena
ta kniha
9. 04. 2017 11:14
ta kniha (pdf) nejde stáhnout :-/
grebena
ano
9. 04. 2017 11:08
Tak ten obrázek na začátku tohohle článku přesně vykresluje situaci, která se mi stala asi
před 7 lety ... v noci jsem se probudil, byl jsem plně při vědomí a rozhodl jsem se že půjdu na záchod, v tom jsem vstal, ale něco bylo jinak než obvykle... zdálo se mi jako by mi při vstávání z postele "vyjelo" tělo z hlavy... v prvních vteřinách mi to ještě nedošlo ... "šel" jsem automaticky směr záchod, když v tom jsem si asi po 2-3 "krocích" všiml, že nemám nohy ... a že se nepohybuji přirozeně chůzí, ale tak nějak levituji asi 30-50 cm nad podlahou, v tom jsem zpanikařil "otočil se" k posteli (a vlastně ani nevím jak jsem se otočil, když jsem neměl nohy, tělo ani ruce) ... a uviděl své tělo stále ležet na posteli a to na zádech a "viděl jsem" (zase nevím jak, když jsem neměl oči), jak mi z čela vyzařuje modravé světélko, které vyzařuje vlnící se paprsek jakoby ke mě nebo spíše k mé duševní schránce?? ... ve chvíli, kdy jsem spatřil své tělo na posteli, byl jsem přesvědčen, že jsem se asi ve spánku udusil a jsem mrtvý ... vše bylo tak reálné, že jsem to vyhodnotil prostě tak, že jsem určitě umřel ... v tu chvíli jsem začal intenzivně prosit a přát si at se probudím, at se zase urychleně probudím, že jsem ještě mladý na to abych umřel (mohlo mi být tak 22 let)!!! No najednou jsem zaslechl takové BZZZZZMMMM... a probudil se (ted už doopravdy) na zádech ... byl jsem z toho zážitku tak hotový, že jsem rychle rozsvítil světlo v pokoji a rozrušením jsem do rána už nezabral ... byla to vážně síla! Od te doby jsem uplně stejnou situaci nezažil... pokud to člověk zažije opravdu jen jednou za život, tak mě mrzí, že jsem se tenkrát tak bál, protože to bylo něco neuvěřitelného a asi sem mohl zkusit tento stav těla/duše prozkoumat více. Bohužel, člověk nikdy není připraven na takový zážitek :-/ ... podle mě jsem se mohl vypravit kamkoli po baráku, možná jsem mohl i procházet zdí atd ... no dnes mě hrozně mrzí, že jsem si přál se probudit, protože můj pohyb se pravděpodobně řídil pomyšlením na směr... stačilo si přát jít na záchod a prostě jsem levitujícím pohybem letěl směr záchod ... bylo to strašně zajímavé, tento stav... no tak snad příště :)
před 7 lety ... v noci jsem se probudil, byl jsem plně při vědomí a rozhodl jsem se že půjdu na záchod, v tom jsem vstal, ale něco bylo jinak než obvykle... zdálo se mi jako by mi při vstávání z postele "vyjelo" tělo z hlavy... v prvních vteřinách mi to ještě nedošlo ... "šel" jsem automaticky směr záchod, když v tom jsem si asi po 2-3 "krocích" všiml, že nemám nohy ... a že se nepohybuji přirozeně chůzí, ale tak nějak levituji asi 30-50 cm nad podlahou, v tom jsem zpanikařil "otočil se" k posteli (a vlastně ani nevím jak jsem se otočil, když jsem neměl nohy, tělo ani ruce) ... a uviděl své tělo stále ležet na posteli a to na zádech a "viděl jsem" (zase nevím jak, když jsem neměl oči), jak mi z čela vyzařuje modravé světélko, které vyzařuje vlnící se paprsek jakoby ke mě nebo spíše k mé duševní schránce?? ... ve chvíli, kdy jsem spatřil své tělo na posteli, byl jsem přesvědčen, že jsem se asi ve spánku udusil a jsem mrtvý ... vše bylo tak reálné, že jsem to vyhodnotil prostě tak, že jsem určitě umřel ... v tu chvíli jsem začal intenzivně prosit a přát si at se probudím, at se zase urychleně probudím, že jsem ještě mladý na to abych umřel (mohlo mi být tak 22 let)!!! No najednou jsem zaslechl takové BZZZZZMMMM... a probudil se (ted už doopravdy) na zádech ... byl jsem z toho zážitku tak hotový, že jsem rychle rozsvítil světlo v pokoji a rozrušením jsem do rána už nezabral ... byla to vážně síla! Od te doby jsem uplně stejnou situaci nezažil... pokud to člověk zažije opravdu jen jednou za život, tak mě mrzí, že jsem se tenkrát tak bál, protože to bylo něco neuvěřitelného a asi sem mohl zkusit tento stav těla/duše prozkoumat více. Bohužel, člověk nikdy není připraven na takový zážitek :-/ ... podle mě jsem se mohl vypravit kamkoli po baráku, možná jsem mohl i procházet zdí atd ... no dnes mě hrozně mrzí, že jsem si přál se probudit, protože můj pohyb se pravděpodobně řídil pomyšlením na směr... stačilo si přát jít na záchod a prostě jsem levitujícím pohybem letěl směr záchod ... bylo to strašně zajímavé, tento stav... no tak snad příště :)