Články

- Záhady a tajemno -

Entity ze světa představ
Z knihy Psychotropní šamanismus ( Jim De Corne )

Někteří ufologové... píší o tom, že do naší reality pronikají paralelní světy či přímo vesmíry. Jacques Vallee například prohlašuje: „Věřím tomu, že úkazy UFO představují důkaz jiných dimenzí nad časoprostorem, nepřicházejí možná z obyčejného prostoru, ale z mnohočetného vesmíru (multiversa), který nás obklopuje." Je zajímavé, že ti, kteří tvrdí, že byli ufony uneseni, vyprávějí (i pod hypnózou) o pocitu, že do jejich vědomí pronikla jiná dimenze, překračující naši známou časoprostorovou skutečnost.

Mimozemská témata jsou pevně zakotveným motivem v našich rozvíjejících se mýtech. Kontakt s UFO je dnes mnoha badateli považován za spojení vnitřního a vnějšího světa, za jakousi analogii mimoděčné šamanské iniciace.

Létající talíře přilétají z jiných dimenzí, člověk by přímo řekl z krajů za smrtí. Přilétají z dimenzí naprosto odlišných od našich, ale s lidskou psychikou jsou spojeni způsobem, který je udivující, zneklidňující, ujišťující a šamanský.

Následuje přehled mých vlastních zkušeností se setkáním s mimozemšťany. Myslím, že je velmi typický, a později se ho pokusím srovnat s některými citovanými jinými případy. Celé dobrodružství bylo součástí vědeckého výzkumu účinků DMT (N, N-dimetyltryptamin), který proběhl na universitě. Pokus vyžadoval dvojí aplikaci drogy. Poprvé jen prahové množství, abych se s účinky drogy seznámil, a podruhé maximální bezpečné množství úměrné mé tělesné váze, které mi mělo poskytnout plnou zkušenost s DMT. Zde jsou mé poznámky z druhého sezení:

  • Den: Čtvrtek, 14. ledna 1993, 9:15

  • Věc: Pokračování pokusu ze včerejška. Dnešní dávka: 0.4mg/kg DMT - maximální dávka.

  • Místo: Nemocnice UNM, Pokoj 529, východní křídlo.


Počáteční pocity byly podobné zvukům a světlům vyvolaným přístrojem na sledování mozkových vln, ale téměř okamžitě vyvrcholily a sonický třesk mě prorazil do jiné skutečnosti. Přes předcházející instrukce jsem měl ve vnitřnostech pocit nevolnosti a šoku. Zádná četba vás nemůže připravit na něco, co cítíte jako zrychlení z nuly na 160 km/hod během 1,3 vteřiny jako okamžitou katapultaci z „normální" konsenzuální skutečnosti do naprosto bizarního a výrazně cizího prostoru. Nic z toho, co tu napíšu, nemůže vyjádřit jaké to bylo, ani čemu se to podobalo.

Zjistil jsem, že se nějak blížím k „Vesmírné stanici" (k dlouhé béžové „přistávací plošině" trojúhelníkového tvaru), která byla pode mnou vpravo. K této platformě mě přiváděly přinejmenším dvě entity (po každém mém boku jedna). Přestože jsem je vlastně „neviděl", zřetelně jsem cítil jejich přítomnost. Uvnitř vesmírné stanice jsem si uvědomoval přítomnost i mnoha dalších entit - jakýchsi automatů. Byla to androidům podobná stvoření, která „vypadala" (můj popis se netýká normálního zrakového vjemu) jako kříženci mezi říšskými vojáky z Hvězdných válek a panáky používanými při testování odolnosti aut. Vykonávala pějakou rutinní technologickou práci a mně nevěnovala žádnou pozornost. Všechno probíhalo velice rychle. Ve srovnaní s konsenzuální skutečností se ve světě DMT děly věci přinejmenším dvakrát rychleji. Vjemy se hrnuly tak rychle, že jsem je nemohl strávit a zpracovat. Tato skutečnost spolu s tím, jak bylo všecko naprosto „jiné", způsobila, že jsem z vize vypadl.

Ale to, co jsem prožil doteď, nebylo nic ve srovnání s tím, co následovalo. Zcela zmatený a ve velikém šoku jsem otevřel oči a spatřil doktorovu asistentku příšerně proměněnou do groteskního „klauna". Měla obrovské vyčnívající rudé rty, snad dvacetkrát větší než by bylo normální... tato představa v paměti zůstala, ostatní jsou milosrdně potlačeny. Měl jsem z koho pocit, že byla vyměněna nějakou cizí entitou. Znal jsem deformované lidské tváře ze svých závitků s LSD, ale ty deformace vycházely ze „skutečných" lidských tváří, pořád jsem je mohl poznat. To, co jsem viděl pod vlivem DMT, nemělo žádné vztahy s ničím, co bych mohl spojovat s onou ženou.

V tuto chvíli mi začalo být velice zle a já poprosil o něco, do čeho bych mohl zvracet (pořád jsem si ještě natolik uvědomoval kdo jsem a kde jsem, abych se nepozvracel). Žádná nádoba nebyla po ruce, a tak mi podali vatovaný nemocniční župan. Když jsem otevřel oči, nebyl jsem schopen poznat, co mi to podali (to mě samozřejmě ještě více dezorientovalo). Držel jsem v rukou něco, co se podobalo mým předsiavám „ektoplazmy". Podivnou substanci z jiného světa - „éterickou bavlnu". Zdálo se, že je to celé jen nehmotná aura, snad zviditelněné vibrace každého, kdo kdy onen župan na sobě měl. Vibrace nemocných a umírajících lidí; naprosté mystérium. I když jsem byl poděšen, nepropadl jsem panice.

Vydáno:   02. 01. 2009

Přečetlo:  2260 čtenářů



Komentáře k článku...
Předmět:
Datum:
Jméno:
¤ pro Lubica
5. 01. 2009 22:14
Věra
¤ to Vera
5. 01. 2009 20:00
lubica
¤ =Věra
5. 01. 2009 8:56
Makyna
¤ Pro Věru
5. 01. 2009 8:45
Makyna
¤ Moride
4. 01. 2009 21:59
Věra
¤ :-)
4. 01. 2009 11:36
Morld
¤ Reakce na Věru a Morlda
4. 01. 2009 8:46
Jaroslav
¤ :-)
4. 01. 2009 2:11
Morld
¤ Moride
3. 01. 2009 21:18
Věra
¤ :-)
3. 01. 2009 18:58
Morld
¤ Mimozemské bytosti
2. 01. 2009 23:02
Věra
¤ šamanismus
2. 01. 2009 16:47
AZteC
¤ garias
2. 01. 2009 11:33
garias